Endless Love

8.

„Crrrrrr.Crrrr."
„Kdo mi sakra volá v 7 ráno!" řekla jsem, hned jak mě vzbudilo vyzvánění mobilu. „Ano?"zeptala jsem se ještě rozespale. „Ashley, omlouvam se, že ruším, ale kde jsi? Nedala jsi mi celý víkend vědět. Navíc potřebuju ti něco říct" řekla ztrápeně Emily. „Dobře chápu to, ale v 7 ráno? Ale to nevadí jsem tu pro tebe Em." Než Emily začala mluvit přešla jsem do koupelny, abych nevzbudila Camerona, který jen sladce oddechoval a vlastně měl ještě půlnoc.

„Emily tak povídej."

„No já, já nevím."

Věděla jsem, že to je vážné, takže jsem trochu zvýšila hlas.
„Emily co se stalo? Mluv prosím."

„Josh.."

„Co je s Joshem!? Emily prosím."

„Měl autonehodu a..."

„Kde je a co s ním je ?"

„Chci ti doříct, Josh bude v pořádku. Ale ještě je tu jedna věc."řekla zklesle Emily.

„Díkybohu, musím mu zavolat. A jaká jedna věc?" zeptala jsem se zděšeně.

„Radši bych ti to řekla až budeš doma. A kde vůbec jsi?"

„Já, Emily je to složitý vysvětlím ti to doma."

„Dobře. Zatím Ash."

Típla jsem hovor a usoudila, že se budem s Cameronem asi muset vrátit zpět do reality a zpět domů, kde mě asi nejlepší chvíle teď necekají. Šla jsem zpět do ložnice, Cameron už nespal.
„Ashley děje se něco?" zeptal se přičemž si sedl na postel a ukázal, abych šla k němu. Pomalu jsem šla k němu a posadila jsem se mu na klín. „Tak povídej zlato."„Josh měl autonehodu a já mám o něj strach. Nelituju toho, že jsem tu s tebou, ale měla bych tam teď být pro něho" řekla jsem a můj zrak se odvrátil od bílé stěny a nyní směřoval k zemi. „Ashley jestli chceš můžeme hned teď vyrazit" „Zase jsem to zkazila. Vzal si mě někam, kde mužem být jen sami dva a já to takhle podělala." „Ashley no tak nijak si to nepodělala. Ty za to nemůžeš. Nikdo za to nemůže a ja chápu, že tam teď chceš být pro Joshe." „Dobře děkuju Came." musela jsem mu děkovat, byl tak chápavý. „Ashley, ty víš, že nemáš zač. Pro tebe cokoliv.Miluju tě Ashley a budu tu vždycky pro tebe." „Taky tě miluju Came." Po našem rozhovoru jsem šla zabalit věci, které Cameron potom vzal a my mohli opustit náš pokoj. Když jsme nakládali věci do auta,viděla jsem, jak k nám přichází ten kluk ze včerejška a docela jsem se zděsila, protože jsem věděla, jak dokáže být Cam žárlivý. „Panebože kámo co tu děláš?" řekl ten kluk ze včerejška Cameronovi. Cože? Oni se znají. Běželo mi v hlavě. „Čau, hele máme naspěch, takže vás jen rychle představím." řekl Cameron a kývl na mě a následně i na toho kluka. „Ashley, tohle je Nash, můj spoluhráč, když jsem ještě hrál baseball. Nashi tohle je Ashley,moje nejskvělejší holka." „Těší mě" řekl přikývl směrem ke mně. Jen jsem přikývla. „Ashley můžeme jet?" zeptal se mě Cameron. „Asi bychom měli" řekla jsem a šla si pomalu nastoupit do auta. „Tak se měj a někdy se stav." řekl Cameron a pomalu vycouval z místa, kde jsme měli zaparkované auto. Byla jsem tak nervózní z mého příjezdu domů, bála jsem se o Joshe a taky jsem se bála,toho co mi chce Emily vlastně říct. Hlavu jsem měla opřenou o svoji pravou ruku a koukala z okýnka auta. Nebyla jsem v pohodě, trápilo mě snad všechno co jen šlo.„Ashley jsi v pohodě?" zeptal se mě Cameron. „Jo"řekl jsem rázně. „Ashley jen mi prosím nelži." V tu chvíli Cameron zastavil a já cítila jak položil svoji ruku na tu mou. Odepla jsem si pás a vystoupila z auta. Cameron šel hned za mnou a já jen cítila jak mi z očí začínají téct slzy. Cam si toho samozřejmě všiml a šel hned ke mně a podíval se mi do očí. „Ashley, no tak bude to v pořádku. Nebreč všechno bude dobrý." „Camerone já se bojím, tak moc se bojím, že tě ztratím. Já vůbec nevím jak to brácha teď vezme, co rodiče, Emily, Josh a prostě všichni.V životě jsem se tolik ničeho nebála, jako toho že tě ztratím. Toho, že ztratím osobu, kterou tak moc miluju" „Ashley, ale ty mě neztratíš, už jen pro to, že nedovolím, aby se něco takového stalo. Spolu to zvládnem. Slibuju. Nenechám aby nás něco rozdělilo, protože jsi to nejlepší co mě potkalo a tak to taky zůstane. Překoname to neboj."Přikývla jsem a snažila jsem se usmát, ale marně. I když to co mi tady Cameron teď řekl mě příjemně hřálo u srdce. Věděla jsem, že to bude těžké, ale doufala jsem, že to zvládnem a náš vztah také. „Můžeme jet?" zeptal se mě Cam. Opět jsem jen přikývla. Když jsme si sedli do auta, Cameron položil svoji ruku na tu mou a já se na něj usmála. Tentokrát můj pokus nebyl marný. Cam mi oplatil úsměv a nastartoval auto a my mohli odjet. Celou cestu jsme měli puštěné rádio a chvílemi jsme si i zpívali, smáli se a nakonec ta cesta byla i fajn. Ale věděli jsme, že náš návrat do reality bude asi dost náročný.

Když jsme dojeli před náš dům a stáli jsme na příjezdové cestě ještě jsme se loučili a probírali jak to teď vlastně bude. „Ashley Issabello Maxová děkuji ti za pár krásně strávených dní a neboj se všechno bude v pořádku." Po této větě mi věnoval úsměv. „Já děkuju tobě Camerone. Byly to nádherné chvíle. Tak jo jdu na to" řekla jsem, protože jsem věděla, že přijde všechno to vysvětlování, dohadování a v horším případě hádky. „Ash vážně nemám jít s tebou?" zeptal se starostlivě Cameron. „Myslím, že bude lepší, když tam půjdu sama a pokusím se jim to v klidu vysvětlit." řekla jsem mu. „Jsi moje malá bojovnice Ash" řekl a ještě mě políbil na čelo. „Měla bych jít" řekla jsem. „Dobře, ozvu se ti" když jsem odcházela od auta k domu, ozval se Cameronův hlas. „Miluju tě Ashley." „Taky tě miluju Came" Věděla jsem, že musím jít. Odemkla jsem dveře a ještě před tím, než jsem je otevřela jsem se zhluboka nadechla. Rozhlédla jsem se kolem, ale nikoho jsem tu neviděla. Myslela jsem si, že jsem sama doma, ale hlas, který se za chvíli ozval mě přesvědčil, že ne.
„Ashley? Máš co vysvětlovat."
„Jo vysvětlím to" řekla jsem a podívala se na mámu s tátou, kteří právě stáli na schodech a jejich pohled nevypadal tak, že by se mi zrovna snažili vyjít vstříc.

Šli jsme se posadit na gauč do obývaku a já začala. Byli jsme tu všichni kromě Jamese, nevěděla jsem jestli je doma nebo ne, ale bylo mi to jedno. „To sis opravdu něco začala s Cameronem?" „Koukám, že se vám James svěřil" „Ashley!" okřikla mě máma. „A co jako? Já ho miluju a nikdo mi nebude diktovat s kým mám sakra chodit" „Ashley laskavě se uklidni" „Já jsem úplně v klidu a pokud vím, ty SIS taky začal s kamarádkou svojí sestry." řekla jsem tatovi.Táta s mamou na mě jen udiveně koukali a podle všeho jim došla slova. „Já ho prostě miluju a nic s tím neudelam, ani kdybych sebevíc chtěla. Srdce si přeci nevybírá. Na světě je tolik lidí, kteří se milují, ale nejsou spolu a ti nespravni spolu jsou. Měli byste být rádi, že mám někoho takového. Někoho koho miluju a někdo kdo miluje mě. Nemůžete za mě přece rozhodovat až do smrti." Po mém proslovu jsem se zvedla z gauče a odešla k sobě. Vzala jsem si věci na spaní a šla do koupelny, kde jsem si napustila vanu a dala si menší relax.

Když jsem vylezla z vany oblékla jsem se do teplaku a trička a šla jsem k sobě, kde čekala máma. „Ashley měla jsi pravdu. Nemůžeme za tebe rozhodovat po zbytek tvého života. A řeknu ti jen jedno pokud jsi s ním šťastná buď s nim. A pokud ti to přijde správné. My si na to zvykneme a James taky." „No vlastně vám nic jiného ani nezbývá, protože ja se ho jen tak nevzdám." řekla jsem mámě. „Ty ho musíš mít asi hodně ráda, že?" zeptala se mě máma. „Ne já ho miluju" Máma se na mě usmala. „Láska je krásná,i když ne vždycky jednoduchá. Ale ja věřím, že vy to zvladnete." Přikývla jsem na souhlas máme. „Tak jo měla by sis jít lehnout, musíš byt hodně unavená." Po našem rozhovoru mamka odešla z mého pokoje a já si lehla. Ještě je zkontrolovala svůj mobil, kde jsem měla zprávu od Camerona.

C: Tak jak to dopadlo?

A: Naši to nakonec vzali celkem dobře, s Jamesem jsem nemluvila.

C: Dobře, tak ted už jdi spát, musíš byt vyčerpaná.

A: Už půjdu. Dobrou Came.

C:Dobrou Ash. Miluju tě.

A: Taky tě miluju.

Ahoj! Tak doufám, že se vám kapitola líbila. Jinak kdyby byly nějaký dotazy na postavy nebo celkově na tenhle příběh, nebojte se a napište mi do zpráv a já se vám pokusím odpovědět