Endless Love

19.

Týden po týdnu plynul a pomalu, ale jistě tu byly Vánoce. No pomalu. Haha.

Ťuk ťuk.
Bože, koho napadlo mě budit, vždyť jsou Vánoce sakra. Pomyslela jsem si. „Ano?"zavolala jsem směrem ke dveřím. „Můžu Ash?"ozval se hlas mámy. „Ano mami."odpověděla jsem. Pomalu jsem se z lehu přemístila do sedu, ale nadále jsem zůstala pod peřinou. „Dobré ráno." „Dobré mami"odpověděla jsem mile. „Už je ti líp?" „Jo je mi fajn." Podívala jsem se na mámu, která si skřížila ruce na prsou a zvedla obočí. „Vážně je mi fajn."snažila jsem se ji znovu uklidnit. „No tak dobře. Dáš si s námi snídani? Udělala jsem horkou čokoládu s marshmallow, tu kterou máš tak ráda." Usmála se. „Jojo, jen se dám trosku dohromady a přijdu." „Čekáme tě."

Vstala jsem z vyhřáté postele a šla ke skříni. Vytáhla jsem nějaké tepláky a basic tričko. Když jsem si převlíkala tričko, zastavila jsem se u svého bříška, které se nenápadně začínalo pomalu zvětšovat. Pohladila jsem se po břichu, které už nebylo tak ploché a vypracované jako dřív. „Mimčo roste že?" „Camerone." Šla jsem k němu a objala jsem ho. „Myslela jsem, že jste na Vánoce u babičky a dědy."zašeptala jsem a pomalu vdechovala vůni jeho trička. „Naši mě přesvědčovali, abych zůstal,ale já musel za tebou. Za vámi." Teprve, až když se dotkl rukou mého nahého břicha, uvědomila jsem si, že před ním stále stojím jen v teplácích a podprsence. „Možná by ses měla oblíct." „Ano, to bych asi měla."řekla jsem a šla rychlým krokem pro tričko. „Ne,že bych to chtěl, ale no, trošku mi děláš chutě a nemyslím si, že by to bylo vhodný. Tady. A teď." Zasmál se. „Heej!"okřikla jsem ho, ale pak jsem se taky zasmála. „Už jsem ti říkal jak moc tě miluju?"zašeptal mi do ucha a začal mě líbat na krku. „Myslím, že jo."odpověděla jsem tichým hlasem. „Taky tě moc miluju." Cameron se zasmál do polibku. Udělala jsem to samé. „Tak Jo asi bychom vážně měli jit dolů nebo to nedopadne úplně dobře."řekla jsem. „To bychom měli." Zasmáli jsme se. S líbáním jsme došli až ke dveřím, kde jsme toho tedy už doopravdy nechali.

„Mami už si vážně nedám." Říkala jsem mámě, když mi nabízela už několikátý hrnek horké čokolády. „A co ty Camerone?"zkoušela to jinde. Musela jsem se tomu zasmát. „Tak já si ještě dám, když vám to udělá radost."odpověděl ji Cam a mile přijal další hrnek horké čokolády. Popravdě, přestala jsem to počítat asi u třetího hrobku. „A už jste přemýšleli, jak to bude až se to malé narodí?"zeptala se máma a usmála se na nás. Propletla jsem prsty s těmi Cameronovými a pořádně se nadechla. „No"začala jsem. „Popravdě moc ne." „Ale já ano Ashley."přerušil mě Cameron. Vykulila jsem na něj oči. „Hledám nám byt."vypadlo z něj. „Camerone." „Promiň Ash, mělo to být překvapení."řekl Cam a pevně stiskl moji ruku. Okamžitě jsem ho objala. „Ooo děti, jste tak sladký."řekla máma a usmívala se na nás. „Mami."řekla jsem,protože mi to připadalo vážně trapné. „Už nic neříkám."řekla a zasmála se. S Cameronem jsme se taky zasmáli.

„Joshi. Tak ráda tě vidím."řekla jsem a padla jsem kolem krku Joshovi, hned jak se u nás objevil. „Já tebe Ash."řekl a pevně mě sevřel v jeho objetí. „Slyšel jsem o tom s Joelem. Je to pravda?" „Bohužel."moji odpověď jsem doplnila souhlasným kývnutím. „Hlavní je, že jsi v pořádku. Teda, že jste v pořádku." Opravil se a pohledem sjel na moje břicho. „Pojď dál a nestůj tu mezi dveřmi."pobídla jsem ho. Usmál se. „Čau Came."pozdravil Camerona a přikývl. „Čau."odpověděl mu prostě Cameron. Byla jsem moc rada, že se všichni srovnali s tím,že s ním chodím a ještě ke všemu,teď čekáme dítě. „Zlato."zastavil mě Cameron. „Ano Came?" „Já už půjdu nevadí?" „Ne v pohodě."řekla jsem a věnovala jsem mu úsměv. Políbil mě na čelo, poté na rty a pak odešel.

S Joshem jsme si povídali asi 4 hodiny, protože teď byl dlouho pryč, a tak toho bylo spousta, co si říct. „A už víte pohlaví?"zeptal se mě. „Ano."řekla jsem. „A?"zvedl obočí. „Všem to řekneme až si budeme předávat dárky."oznámila jsem mu. „Ach bože nemůžu se dočkat, až to budu vědět." „Jak tak vidím těšíš se víc než malá holka na Vánoce."řekla jsem a zasmála jsem se. „Noo."Josh se taky zasmál. „Měl bych jít Ashley." „Dobře."kývla jsem. Šla jsem Joshe vyprovodit k brance a potom šla zpět do domu. „Ashley?" „Ano Jamesi?" „Je všechno v pořádku, no s tebou a Cameronem?"zeptal se nejistě. „Kolikrát se mě ještě zeptate!?"vyjela jsem po něm aniž bych chtěla. „Jo jsme v pohodě, jen to není zrovna jednoduchý."dořekla jsem, no možná spis zakřičela. „Ashley, uklidní se, neměla by ses rozrušovat."snažil se mě James uklidnit. Sedla jsem si na gauč a chytla se za břicho. „Omlouvám se,nevím co to do mě vjelo."sklopila jsem pohled k zemi. „Nic se neděje, chápu,že to nemáte zrovna nejlehčí. Neměla by sis odpočinout?"zeptal se mě starostlivě James. „Půjdu k sobě."řekla jsem a poté hned odešla

Vánoce. Zase jsou tady. Pomyslela jsem si, když jsem balila posledních pár dárků. Odpoledne jsem pomáhala mamce vařit a pak odpočívala, protože mě nenechali skoro nic dělat,ale já chápala,že mají starost. Cameron měl přijít až na večeři a já se těšila až všem prozradím pohlaví našeho dítěte. Byla jsem jediná, kdo to věděl,chtěla jsem, aby to ostatní měli jako překvapení. „Ashley nepotřebuješ něco?"zeptala se mě máma, když přišla do obýváku, kde jsem ležela na gauči a zrovna sledovala Vánoční koledu, kterou dávali v televizi. „Ne děkuju."řekla jsem a usmála jsem se.

Oblékla jsem si černé šaty, přes které jsem si hodila béžový cardigan. Vlasy jsem nechala jako vždy rozpuštěné. Crrrrr. Někdo zazvonil, věděla jsem,že to bude nejspíš Cameron, protože se blížil čas večeře, a tak jsem mu pospíchala otevřít. „Ahoj."pozdravil mě. „Ahoj."odpověděla jsem mile. Cameron mě bez váhání objal. „Nádherně voníš."řekl a mile se usmál. Věnovala jsem mu úsměv a pozvala ho konečně dál. „Lásko nepotrebuješ s něčím pomoct?"zeptal se mě. „Ne. Mě stačí jen to, že jsi tady. Se mnou. S námi." Když jsem to dořekla, přejela jsem si rukou po břiše. „Jsem s tebou moc rád, vždyť to víš."řekl a políbil mě na čelo. „Teda s vámi."opravil se a jeho pohled se zastavil na mém bříšku. Přitáhl si mě k sobě a políbil mě. „Čau brácha."pozdravil ho James. „Ehm Jamesi promiň."řekla jsem, protože mi přišlo vážně trapné, když mas právě viděl, jak se líbáme. I když mu jistě došlo, ze v soukromí děláme i něco jiného. Ale takhle před ním, no však víte. „Sakra."řekl Cam a zasmál se. „Čus."konečně odpověděl na jeho pozdrav. „Jamesi možná bys Camovi neměl říkat brácho, pak mi připadá, že tohle celé je incest."řekla jsem a všichni jsme se zasmáli. „Dobře ségra."řekl tentokrat Cameron. „Tss."zasyčela jsem a praštila ho do ramene. „Heej nemlať mě."řekl Cam dětským hlasem.Zasmala jsem se. „Bože, i po těch 3 měsících jste pořad stejně sladcí." Rozletěly se dveře. „Emily!?"zaječela jsem radostí a běžela jsem ji obejmout. „Tak jak se máte?"zeptala se mě a byla dalším člověkem, jehož pohled zůstal na mém břiše. „Fajn. Ale občas to není zrovna jednoduchý."řekla jsme a chytla se za břicho. „To ti věřím. Ale ty jsi silná, takže to zvládneš."řekla Em a usmála se na mě. „A co ty, jak se máš?"zeptala jsem se a poté, co jsem ji donesla čaj, jsem se posadila vedle ní na gauč. „Skvěle. Někdy musíš přijet, ráda bych ti někoho představila."řekla a začala se zubit. „Panebože"vykřikla jsem. „Jak se jmenuje? Hned!" Zasmály jsem se naráz. „Dan." Jen při vysloveni jeho jména, se ji v očích objevily jiskřičky a na tváři se ji vytvořil široký úsměv. „Musíš ho opravdu milovat."řekla jsem při pohledu na její šťastný obličej. „To miluju."řekla a stále se usmívala. „Holky, mohly byste mi prosím pomoct donest tu večeři?"zeptala se nás máma, když přišla do obýváku. „Jojo."řekly jsme sborově a okamžitě se zvedly z gauče a zamířily do kuchyně.

Po večeři jsme přešli do obýváku, kde byl stromeček a pod ním plno dárků. Chytla jsem Camerona za ruku a posadila se vedle něj. Emily už odešla, protože přijela se svoji rodinou navštívit hlavně svoje prarodiče, takže musela k nim. Nechala jsem Jamese, aby rozdával dárky, protože jsem byla příliš unavená a opravdu jsem byla rada, že sedím. Když měli všichni u sebe hromádku dárků, přerušila jsem jejich povídání. „Chtěla bych vám něco říct."začala jsem. Všichni se na mě vylekaně podívali, protože, když jsem tuto větu použila naposled, oznámila jsem jim, že jsem těhotná. Nastalo ticho. „No tak Ashley,nenapínej nás."řekla máma po chvilce. „Bude to holka!"řekla jsem nadšeně, ale zároveň nejistě. Všichni se začali usmívat, jen James si nemohl odpustit komentář. „Achjo, už jsem se těšil, jak toho malýho borce budu učit, jak na holky."řekl a zasmál se. „Kdyby to byl kluk, tak od toho má mě."řekl Cameron. „Egoisto."řekla jsem mu a opět ho praštila do ramene. Cam se zasmál. „Jestli bude tak krásná po tobě, tak budem mít rozhodně, co dělat, abychom od ní udrželi kluky dál."pošeptal mi Cam do ucha. „Ale já.." „A ne, neříkej,že nejsi krásná, protože to bys mi potom lhala."přerušil mě Cameron. „Co si to tam šeptáte za sprosťárny?"zeptal se provokativně James. „Jamesi."osočila ho máma. Všichni jsme se zasmáli. Celá rodina měla radost, že to bude holčička, ale prali si hlavně, aby byla zdravá. Což jsme si přála i já. Zbytek večera proběhl v pohodě a Cam u nás přespal, že si mě prý chce ohlídat. Měla jsem všechno. Byla jsem šťastná. Jenže tohle štěstí nikdy netrvá dlouho. Možná jsem si nevážila toho všeho. Nebo to takhle prostě skončit mělo.

Tak další kapitola. A už 19. Jakoze cože!? Co myslíte, ze se stane? No každopádně čtěte dál. A všem moc dekuju za votes a reads. Mám vás ráda.❤️ AT.