Endless Love

Epilog

„Camerone berete si zde přítomnou Ashley Maxovou?"zeptal se oddávající Camerona. „Ano,"řekl a věnoval mi úsměv. „A vy Ashley berete si zde přítomného Camerona Dallase?" „Ano,"řekla jsem a lehce přikývla. Stejně jako Cameron jsem mu i já věnovala úsměv. „Můžete se políbit." Po této větě následoval dlouhý a vášnivý polibek. „Na tohle jsem čekal tal dlouho,"zašeptal Cameron do polibku. Usmála jsem se do polibku. „Miluju tě,"zašeptala jsem. „Taky tě miluju Ashley,"zašeptal a pohladil mě po tváři. „Au,"řekla jsem. „Copak?"zeptal se starostlivě. „Nic se neděje, jen to malé už kope,"řekla jsem a pohladila se po břichu. Cameron mě znovu políbil a ostatní nám zatleskali.

Dále následovaly přípitky a na řadu přišel Cameron. „Ehm no, já, vlastně ani nevím, kde začít. Vídal jsem ji ve škole a vždycky se mi tak nějak líbila,"začal Cameron. Při jeho slovech jsem cítila jak se mi krev vlévá do tváří. „Ale věděl jsem, že je to segra mého nejlepšího kamaráda, a tak jsem se snažil neřešit to a nechat to být. Jenže pak už to proste nějak neslo přejít a já se rozhodl na ni promluvit. Pamatuju si, jak jsem ti musel podat svíčky,"řekl Cameron a usmál se na mě. Všichni se zasmáli. „A pak jsem tě jednoduše políbil. Bylo to pro mě neuvěřitelný. A hned od té chvíle jsem věděl, že se něco změní. Když jsme spolu potom začali chodit, věděl jsem, že to nebude jednoduché, ale nemohl jsem přestat. Nešlo to. Protože jsem tě miloval tak moc. A milovat tě taky vždycky budu. Děkuju, že jsi Ashley." Když to dořekl z oči se mi začaly hnát slzy.

„A jak se bude jmenovat to malé?"zeptal se mě Cameron, když jsme se usadili na pohovku v našem malém domě. „Kluk by byl Nash a holčicka Julie. Co na to říkáš?"zeptala jsem se ho. „Já mam strašnou radost. Ty jména jsou skvělý. Ty sis nenechala říct co to bude?"zeptal se mě a chytl mě za ruku. „Ne,"řekla jsem a zavrtěla hlavou. „Nash bude mít radost, jestli to bude kluk,"řekl mi, stiskl mi ruku a ze široka se usmal. Úsměv jsem mu oplatila.

„Came?"zašeptala jsem do ticha. Byly asi tři ráno. „Co, co?"rychle se probudil a zmateně se zeptal. „Praskla mi voda,"zašeptala jsem. Cameron se bleskurychle zvedl z postele. Ze skříně vytáhl tasku a naházel mi do ní nějaké věci. Zabaleno měl asi za tři minuty. „Zvládneš to ještě?"zeptal se mě. Lehce jsem přikývla. Přistoupil ke mně a pomohl mi z postele. Asi do deseti minut jsme vyjeli. „Dobry den moje žena rodí,"řekl zmateně Cameron, když jsme dojeli do nemocnice. „Panebože Ashley co mam dělat? Já vubec nevím co mam dělat. Víš tohle neprozivam každodenně."řekl a stiskl mi ruku. „Camerone my to zvládneme,"řekla jsem a chápavě přikývla. „Povezeme vás na sál,"řekla mi jedna ze zdravotních sester když ke mně přistoupila. Přikývla jsem.

Už jsme ležela ne lehátku a bylo to tady. Vedle mě stal Cameron a držel mě za ruku. „Zlato jestli ti to vadí můžeš odejít já to pochopim,"řekla jsem mu celá udychana. „Ne, chci být u toho,"řekl mi. „Ještě chvilku,"uklidňovala mě sestra. „A je to,"řekla. „Gratuluju Vám, je to holčička,"řekla sestra a usmála se na nás. Cameron stiskl moji ruku a usmal se na mě. „Jsi úžasná Ashley,"řekl mi. „Miluju tě,"dodal. „Já tebe,"řekla jsem. Cameron vzal do rukou naši novorozenou dceru a donesl ji ke mně. „Je nádherná,"řekl jsem, když ji ke mně položil. „Ano to je. Po tobě Ash,"řekl a políbil mě na čelo.