Endless Love

7.

Ráno mě probudila vůně palačinek, která se linula naším hotelovým pokojem a vlastně mě donutila i otevřít oči. „Dobré ráno lásko" řekl mně moc dobře známý hlas. „Dobré zlato" odpověděla jsem mu a usmála se na něj. „Jak se mi moje princezna vyspala?" zeptal se starostlivě Cameron, ale s úsměvem na tváři. „Skvěle a co ty?" zeptala jsem se také. „No dobře, což sis mohla všimnout večer. Omlouvám se, že jsem tak vytuhl." „Ale Came, vždyť se přeci nic neděje. Naopak jsem ráda, že jsi se prospal." řekla jsem s klidem v hlase a opět jsem se usmála. Z nočního stolku, který se nacházel kousek od naší postele, jsem nahmatala svůj mobil. „A sakra" řekla jsem. „Děje se něco Ash?" Při jeho otázce jsem sklonila svůj pohled na displej mobilu, kde jsem měla 30 nepřijatých hovorů. Samozřejmě byly od mých rodičů a Jamese. „Ash no tak co se děje?" „Ne nic, já jen mám tu 30 zmeškaných hovorů od našich a Jamese." „Měla by ses jim ozvat. Jsi jejich dcera je pochopitelné, že o tebe mají strach." řekl Cameron. „Já, ja vím. Jen úplně nevím, jak ji to vysvětlit." pokrčila jsem rameny. „Ashley hlavně jim dej o sobě vědět, protože pokud vím, ještě ti nebylo 18 a ja bych byl označen za únosce." řekl Cam a zasmál se. „V tom případě bys byl ten nejskvělejší únosce pod sluncem" řekla jsem a také jsem se zasmála. „To víš, že jo, ale teď už jim radši zavolej" pokynul mi Cam.

„Mami, ale já za to nemůžu. Zeptej se radši svého povedeného synáčka"

„Jak, že za to nemůžeš? Tobě přijde normální v 16 vypadnout z domu, bez toho, aby si to někomu řekla? A jak to vůbec mluvíš se svou mámou?"

„Normální? Fajn normální mi to možná nepřijde, ale to ani James. Proč se ho prostě nezeptáš co udělal, že mě to donutilo vypadnout z domu? A pokud vím, ty si taky v mých letech nebyla zrovna žádný andílek"

„Ashley! Okamžitě takhle se mnou přestaň mluvit, jsem tvoje máma a tou taky zůstanu. A mám tady po telefonu vyjmenovat všechny tvé průšvihy?"

„Ne to opravdu nemusíš. Mami k sakru proč se ho prostě nezeptáš?"

„Tak dobře Ashley, ale slib mi, že ať jsi kde jsi neudělas žádnou kravinu"

„Neboj mami, ja jen prostě potřebovala pryč. Vrátím se v pořádku"

Po této větě jsem hovor ukončila a šla na balkón, kde se právě nacházel Cameron. „Tak jak to dopadlo?" zeptal se a hodil na mě zvídavý pohled. „Já ani nevím" řekla jsem a pokrčila rameny. „Ale samozřejmě James mámě neřekl o té včerejší hádce." doplnila jsem. „Ashley já, ja nevím. Nechci stát mezi tebou a tvojí rodinou." řekl Cam a sklopil pohled na zem. „Jak to myslíš?" zeptala jsem se nechápavě. „Možná, možná bychom spolu neměli být" řekl a ja viděla, že se mu hrnou slzy do očí, no a mě samozřejmě taky. „Proč? Proč Camerone?" zeptala jsem se slzami v očích. „Bylo by ode mě sobecké, kdyby to bylo takhle. Musíš tu být pro svoji rodinu." „Ale Camerone, já, ja tě miluju." řekla jsem. „Ashley, já tebe taky a moc, ale nedělej to ještě těžší. Prosím" řekl Cameron se slzami v očích. Vypadal tak zranitelně. A tak jsem musela vypadat i já. Byla jsem zničená. Tolik to bolelo. Dalo by se říct, že mě to uvnitř zabíjelo. Po několika minutách jsem ze sebe konečně dostala pár slov. „Takže je konec?" zeptala jsem se. „Nejspíš" řekl a přikývl. Vzala jsem si mobil a odešla z našeho hotelového pokoje, potřebovala jsem na vzduch. Když jsem dojela výtahem až dolů, procházela jsem kolem recepce a samozřejmě na mě koukali lidé, protože jsem stále ještě měla slzy v očích.

Procházela jsem se po pláži a vůbec jsem nevěděla, co mám vlastně dělat. Po několika hodinách jsem měla celkem žízeň, tak jsem si zašla k místnímu plážovému baru a objednala si vodu. „Taková krásná holka a sedí tu sama" řekl mě neznámý hlas. Otočila jsem se, abych zjistila, kdo mě vlastně označil za krásnou v tomhle stavu, kdy jsem musel vypadat jako mrtvola. Když jsem se otočila stál tam kluk s tmavými vlasy a nádherně modrýma očima. „Ahoj" pozdravil mě. Přikývla jsem. Nechtěla jsem nic říkat. „Co se stalo, že tu taková krásna holka sedí sama?" zeptal se. „Dlouhá historie" řekla jsem a utřela si oči, ze kterých mi začaly znovu téct slzy. „Můžu pro tebe něco udělat?" zeptal se. „Ne děkuju" odpověděla jsem. „Tak zatím neznámá krásko" řekl a odešel. Musela jsem se nad tím oslovením pousmat. Začalo se stmívat.

„Ashleyyy" zavolal někdo do tmy. Byla jsem zrovna na pláži a procházela se při záři měsíce, který byl v úplňku. Otočila jsem se, abych zjistila, kdo vlastně křičel mé jméno. Byl to on. Cameron.
„Camerone co tu děláš?" „Ashley já jsem hroznej vůl. Odehnal jsem od sebe to, co nejvíc miluju a to nejlepší co mě kdy potkalo. A to jsi ty. Ashley omlouvám se. Moc se omlouvám. Myslíš, že bych mohl dostat ještě jednu šanci?" zeptal se mě. „Pochopím, když řeknes ne. Jsem prostě deb*l" řekl. „Ano. Máš druhou šanci. Protože tě tak moc miluju a tohle odloučení by stejně bylo zbytečné" řekla jsem. „Ashley děkuju ti strašně moc. Taky tě moc miluju." V tu chvíli jsem padla Cameronovi do náruče. On mě vzal a nesl mě pryč. Nejdřív jsem to nepoznávala, ale pak mi došlo, že jdeme do hotelu. Celou cestu mě nesl,dokonce i dveře otevřel nohou, tak, že je málem vykopl. Musela jsem se nad tím zasmát.

Cameron mě opatrně položil na postel a já věděla, že je ta pravá chvíle. Nejdřív mi sundal tričko a poté i já jemu, abych nebyla pozadu. Naše věci dopadly na koberec a my pokračovali dál. Když mi chtěl sundat dolní část spodního prádla podíval se na mě jestli může, přikývla jsem. Věděla jsem, že to chci a že to bude úžasné. Při rozepínání pásku jeho kalhot jsme se už líbali, takže bylo těžké soustředit se na pásek od jeho kalhot, které jsem z něj zanedlouho sundala. Cameron mě položil na postel a začal mě něžně líbat na krku, přes který pokračoval až k břichu a pak jsme opět spojili naše rty.

Po několika desítkách minut se Cameron svalil vedle mě. „Páni. Bylo to skvělé" řekl, přičemž ještě oddychoval. „Ano to bylo" řekla jsem a usmala jsem se na něj. Pak si mě Cameron přitáhl do objetí a my si ještě chvíli povídali. „Miluju tě Ashley" řekl, když viděl, že už usínam. „Taky tě miluju Came a moc"