My Lovely Stalker 2 [Cz]

❤27 Slíbil jsi to..

Když jsme se Hunterovi konečně přestali smát, tak mohla hra pokračovat. Sáček s lístky dostal do rukou Ryan.
,,Heh, Hunter. Pravda, nebo úkol?" zachechtal se. Myslím, že každému z nás bylo jasné, že teď si vybere radši pravdu. A to taky udělal.

,,Máš mě rád?" zeptal se Ryan.
,,Ne!"
,,Ale no ták.. Teď zapomeň na to, co se stalo před chvílí. Já chci vědět, jak mě bereš a upřímně, prosím."

,,Huuh, fajn. Celkem tě rád mám, beru tě asi stejně, jako Adama. Ale jestli něco zkusíš na Talii, seš mrtvej." pronesl vážně.
,,Jo, já vím. Ale toho se bát nemusíš." uklidnil ho a předal sáček mně.

,,Katelin. Pravda, nebo úkol?"
,,Pravda." řekla okamžitě.
,,Ehh.. tohle je těžký, já nevím, na co se zeptat. Taknějak o tobě všechno vím.."

,,To nevadí, ale my to nevíme. Mě by třeba zajímalo, jestli je Kate ochotná mít s tím dementem dítě a kolik?" vzal to za mě Ryan.
,,Tak jo, odpověz na Ryanovu otázku."

,,Ano, plánuju s Adamem dítě a asi jen jedno." zachechtala se.
,,Adam a táta? To nemůže dopadnout dobře." rýpnul do něj.
,,A proč, jako?" zavrčel Adam otráveně.

,,Když jsme grilovali, tak si chtěl Melanie nalít pivo.."
,,Ale jen trošku!"
,,Ona ale nesmí vůbec!"
,,Já bych jí teda klidně trochu dala." zareagovala Casey.

Ryan se k ní okamžitě otočil a přímo vražedně se jí díval do očí.
,,Dobře, tak ne, promiň." uchechtla se a zvedla ruce na znamení, že se vzdává.

Já nad tím se smíchem zakroutila hlavou a dala jsem sáček k Hunterovi, který byl další na řadě.
,,Talinka... tak pravda, nebo úkol?"
Na chvíli jsem se zamyslela a pak si vybrala úkol, na což se Hunter zlomyslně ušklíbl.

Okamžitě jsem svého rozhodnutí začala litovat, ale už bylo pozdě.

,,Nech se políbit od Casey." mrknul na mě.
,,Huntere!" vypískla jsem. To nemůže myslet vážně!!
,,To máš za to, že ti nevadilo to se mnou a Ryanem." Pokrčil rameny.

,,Jenže tím úkoluješ i mě, Huntere!" zasyčela na něj Casey.
,,No a? Ty jsi tamtím taky úkolovala i Ryana." setřel jí.
,,Protože jsem věděla, že z toho bude nadšenej, což taky byl.."
,,Nezájem. Prostě si to zasloužíte."

,,Grr, tak fajn." zavrčela a přesunula se ke mně.
,,Nebudeš vyvádět tak, jako Hunter, že ne, Talie?" zeptala se mě. Zakroutila jsem hlavou a ona spokojeně přikývla.
,,Tak zavři oči a čekej."

Udělala jsem, co mi přikázala a ona okamžitě vzala můj obličej do dlaní. Netrvalo dlouho, než jsem na rtech ucítila ty její. Bylo to hrozně divný, ale snažila jsem se na to nemyslet. Oči jsem zase otevřela, až, když se odtáhla.

,,Spokojenej?" zeptala jsem se Huntera. Opět na mě mrknul a zakřenil se, podle čehož jsem usoudila, že spokojenej je.

Pak byla na řadě Kate.
,,Ryan. Pravda, nebo úkol?"
,,Úkol."
,,Udělej to, co tě v tuhle chvíli nejvíc láká." vyslovila svoje zvláštní přání.

Ryan se otočil ke mně a já se popravdě trochu začínala bát, co bude následovat.
,,Chceš se pomstít Hunterovi?" zeptal se s úšklebkem. Když jsem přikývla, tak se otočil k Hunterovi a natěšeně se usmál.

,,Ale nee..." zamručel Hunter ztrápeně.
,,Neboj, nebude to tak hrozný."

Ryan se k němu přišoupnul stejně, jako předtím, když se ho chystal políbit. Tentokrát jeho obličej směřoval k jeho tváři. Čekala jsem, že mu dá pusu, ale překvapil mě. Ryan totiž vyplázl jazyk a v rychlosti Hunterovi olízl celou tvář.