My Lovely Stalker 2 [Cz]

❤7 "Dobrý den."

Tahle kapitola je věnovaná lucylusyXXD123 , protože má dneska narozeniny! 

Takže ještě jednou přeju všechno nejlepší!!

______________

,,Teda... na to, že jsi říkala, že se alkoholu budeš vyhýbat si do sebe tu kolu s rumem kopla až moc rychle." zachechtal se Hunter.

,,Na to mě naučil Ryan, je to sakra dobrý."

,,Kdy?" zareagoval hned.
,,V tom klubu, když jsem se opila poprvé."
,,Jak jste se s Ryanem políbili?"

,,On políbil mě." zamračila jsem se.
Hunter se na mě chvíli díval s nicneříkajícím pohledem a pak se zasmál. Uf...

,,Netvař se tak, já se nezlobím. Vlastně jsem i rád, že se to stalo, protože jste si oba uvědomili, že o sebe nemáte zájem." uklidnil mě.

,,Huntere, ehm... co bys dělal, kdybys tu scénku viděl?"
,,Ryana bych zmlátil a tobě bych hrozně vynadal. I když.. ono to od tebe dobrovolně nebylo, takže by to asi schytal jen on." odpověděl zamyšleně.

,,Heh, ok. A k tomu, že jsem to vypila tak rychle.. To ty jsi mě chtěl opít."

,,Jo, to chci pořád." ušklíbl se.
,,Tobě je jedno, že mi bude zle?"
,,Zas tak moc tě to přehnat nenechám, neboj. Nejspíš tě bude trochu bolet hlavička, ale to zaženeš práškama."

,,Dobře, věřím ti. Ne, že se taky zřídíš!" vyslovila jsem přísně a ještě pozvedla ukazováček, aby věděl, že to myslím zatraceně vážně.

,,Slibuju, že se nezřídím."

Ryan:

Svalil jsem se vedle Casey a nějakou dobu jsme v tichosti jen spokojeně oddechovali.

,,Ryane?"
,,Hm?"
,,Já... Sakra, slyšíš to?!" vyhrkla a ani nedořekla, co chtěla.

,,Co?" vydechl jsem. Byl jsem z toho ještě tak trochu 'omámenej'.
,,Ty kroky."

Zmateně jsem natočil hlavu ke dveřím a zaposlouchal se. Opravdu bylo slyšet, že po domě někdo chodí. A co hůř.. míří do mého pokoje.

Rychle jsme se s Casey zakryli peřinou a vyčkávali.

,,Tati?!"
,,Eh... ahoj, Ryane." pozdravil mě pobaveně.
,,Dobrý den." usmála se Casey a zamávala rukou, zatímco já byl totálně rudej.
,,Ahoj.. no.. tak já myslím, že vás tu nechám. Půjdu udělat něco k jídlu, tak pak přijďte." mrknul na nás a při odchodu za sebou zavřel dveře.

,,No doprdele." zaklel jsem a schoval obličej do dlaní.
,,Tvůj táta vypadá, jako v pohodě chlap."
,,Jo... jsem jedinej komu je tahle situace nepříjemná?"

,,Asi jo. Mně už se podobná věc stala teď po pátý. Ale jídlo si s vámi nedám, budu muset jít domů. Máma za chvíli taky přijde a já nedala nikomu vědět, že jdu pryč." oznámila mi a zvedla se, aby se mohla oblíknout.

,,Ok. Já si dám sprchu." povzdechl jsem.

Když jsem vylezl z koupelny, tak už tu Casey nebyla, asi vážně pospíchala. Hodil jsem na sebe čistý oblečení a s hlasitým vydechnutím jsem se vydal najít tátu.

Seděl v kuchyni a když zaregistroval, že jsem tam s ním, tak odložil knihu, kterou právě četl.

,,Vypadá, jako milá holka, proč jsi mi neřekl, že máš přítelkyni?"
,,Není to přítelkyně.." zamumlal jsem a přisedl si ke stolu k tátovi.