My Lovely Stalker 2 [Cz]

❤29 "Jsi v pořádku?"

Casey:

,,Nevíš, kde je Mel?" zeptal se zamyšleně Ryan a očima těkal po celém hřišti.
,,Je někde vzadu, hrála si s ostatníma dětma na špiónky."

,,Říkal jsem jí, že musí být někde, kde na ní uvidím.." zamručel.
,,Tak na chvilku odběhla no.. Ryane dej jí trochu prostoru."

,,Na to je ještě maličká. Já jí musím hlídat. Půjdu jí najít."

Chtěla jsem na to Ryanovi něco namítnout, ale než jsem to stačila, tak můj pohled zabloudil k jedné z klouzaček. Byl tam totiž Erik a držel Melanie za ruku.

,,R-Ryane." dostala jsem ze sebe koktavě. Srdce se mi rozbušelo tak silně, že jsem se musela prudce nadechovat, abych do plic dostala kyslík.

,,Co je?" otočil se ke mně, ale hned na to se podíval směrem, kterým jsem zírala já. Erik a Mel k nám mezitím stačili přijít.
,,Melanie, poď sem!" vyhrknul Ryan zděšeně a přitáhl si jí k sobě. Kleknul si k ní na zem a pohladil jí dlaní po tváři.

,,Jsi v pořádku?"
,,Jo, jasně, že jo.." zamumlala nechápavě. Ryan ještě malou chvíli zkoumal její oči, pak přikývl a zase se postavil. Já nedokázala nic jiného, než vyděšeně koukat na Erika. Už jsem ho dlouho neviděla a doufala jsem, že ani neuvidím.

,,Běž si hrát s ostatními." řekl Melanie a ta hned odběhla dál.
,,Už nikdy se k mojí sestře nepřibližuj!"
,,Ale no ták, Ryane? Myslíš si, že bych ublížil dítěti?" zeptal se Erik pobaveným tónem.

,,Ty jsi schopnej všeho."
,,Náhodou jsem Melanie pomohl. Nějakej spratek jí ukradl toho plyšáka, tak jsem zařídil, aby jí ho vrátil."
,,Skvělý a teď vypadni." zavrčel Ryan.

,,Na to můžeš zapomenout, já jsem tu kvůli Casey. Docela dost mě překvapilo, že ste se vy dva dali dohromady, ale budiž." pronesl se smíchem. Když vyslovil moje jméno, tak mi úplně poskočilo srdce. Nenávidím Erika. Nenávidím ho!

,,Co chceš?!" vyštekla jsem na něj roztřeseně.
,,David potřebuje zasunout, zlato. Tak jsem za tebou kvůli tomu chtěl zajít."
,,Jdi do hajzlu!! S tímhle už je konec, jsem s Ryanem. A k tomuhle už se nikdy nevrátím." objasnila jsem mu ostře.

,,Opravdu? Ale tohle určitě pomůže, že ano?" optal se sebevědomě a vytáhl z bundy peněženku. Ta zkurvená svině!
,,Ani to nemusíš otvírat, Eriku! Já to nikdy nedělala za peníze a nikdy nebudu! Teď už, kurva vypadni!"

Erik se uchechtl a peněženku teda vrátil do bundy zpátky.
,,Neříkej mi, že ses takhle změnila za tak krátkou dobu. Nebo za to snad může ta krásná chvíle se mnou na lyžáku?" ušklíbl se.

A bylo to tady. To, na co jsem chtěla navždy zapomenout. Mohlo mi být jasný, že to na mě vytáhne, že mi to začne všechno připomínat. Ale ani nemusel. Já si vybavovala téměř každou vteřinu z té nejhorší chvíle v mém životě.

,,Eriku, vypadni odsud!" okřikl ho Ryan a zaujal bojovný postoj.
Erik si ho ale vůbec nevšímal. Místo toho mě sjel od hlavy, až k patě s tím jeho slizkým pohledem, a když se mi opět zadíval do očí, tak si oblízl rty.

,,Moc dobře si to pamatuješ, že jo, Casey? Líbilo se ti, mít moje péro tak hluboko v krku? Já vím, že ano."

,,Drž už, kurva hubu!!" zařval na něj opět Ryan. Nedokázala jsem ho ale skoro vnímat. Cítila jsem se sama. Jakobych tu byla zase jen sama s Erikem a nebyl tu nikdo, kdo by mi pomohl. Všechny ty vzpomínky, kterém jsem tak dlouho utlačovala se najednou začaly objevovat.

,,Tak už si, sakra klekni, ty děvko!"

,,Otevřeš tu pusu sama, nebo to mám udělat za tebe?!"