Šedý chlapec se stává mužem [3]

Kapitola dvacátá třetí: Potlesk

Joshua mi lhal.

John nebyl mrtvý.

Tedy byl, ale nebyl jediným, kdo toho dne přišel o život.

Zemřelo dohromady sto sedmdesát čtyři lidí.

Třicet z nich zemřelo v samotném boji, z toho dvacet šest zemřelo z řad santických vojáků a čtyři z Mortetasu.

Zbývajících sto čtyřicet čtyři lidí zemřelo činem prezidenta Huntera.

Ryan Hunter otci přísahal, že by zastavil nepřátele vlastním tělem a tam mu prezident vyhověl. Nechal do jeho pokoje umístit bombu, která se spustila minutu poté, co se otevřela cesta do levého křídla sídla.

Exploze zničila celé levé křídlo a sutiny zavalily i blízké okolí sídla, kde santičtí vojáci ošetřovali raněné a drželi civilisty a strážce pořádku, protože si mysleli, že je to tam bezpečné.

Nebylo.

O život přišlo sedmdesát dva vojáků, padesát civilistů, dvacet jedna strážců pořádku a syn prezidenta Huntera, Ryan Hunter.

A mezi těmi sedmdesáti dvěma vojáky byla tato jména.

John Locke.

Axel Burnley.

A Mai Newmanová.

Nikdo, kdo vkročil do levého křídla s cílem osvobodit Ryana Huntera, se nevrátil živý. Nikdo, až na jednoho člověka, který se toho dne podruhé narodil.

Dexter Newman.

Nebyl jediný, kdo byl vytažen z sutin živý, ale byl jediný, kdo svým zraněným nepodlehl.

Když však lidé na jediného přeživšího pohlédli, museli si říkat: „kéž by zemřel, kéž by netrpěl."

Ale on přežil, musel trpět a musel žít s vědomím, že ostatní zemřeli, zatímco on žije. Nebude do konce jeho života den, kdy si na to nevzpomene, protože z toho má doživotní následky.

Viděl jsem Dextera po tom incidentu poprvé až devatenáctého února, den poté, co jsem se probral, den poté, co jsem probreče celou noc po oznámení, že jsem přišel o ty, které jsem miloval.

Dexterův obraz v mé hlavě byl až do toho dne děsivý; obrovský muž s přísným pohledem a silou, kterou by skolil medvěda.

Ale najednou jsem ho viděl zcela jinak. Jako zlomeného člověka, který mohl jen ležet ve své posteli.

Něco Dexterovi chybělo a nebyl to jenom důvod žít, byly to hlavně jeho dolní končetiny.

Tam, kde se měla pokrývka nadzvedávat, byla zplihlá. Jeho nohy byly nenávratně fuč, rozdrtil si je pod hromadou sutí, kterou byl zasypán. Nespočet jizev po celém jeho těle byl už jenom pouhým nic.

Nemluvil jsem s Dexterem, nedovolili mi to. Nikdo s ním dlouhé dny nemluvil, protože nechtěl. Dával si za vinu, že tam jeho jediná sestra přišla o život.

Mai.

Mai...

Byla mrtvá. Zemřela na stejném místě jako můj bratr, Axel a desítky dalších.

Zemřela tam...

Bála se toho, že uvidí jiné umírat. Říkala, že by raději sama zemřela a to se jí vyplnilo. Zemřela. A nechala mě tu samotného. Zemřela s mým bratrem a jeho přítelem a jenom mě utvrdila v tom, co jsem si už o sobě myslel.