Need You || Sequel to Protect You

9.chapter ♦️ I give you one month

Byla sobota a my jsme se s Hannou rozhodly, že vyrazíme na napkupy a potom si dáme někde oběd. Obě jsem si potřebovaly trochu odpočinout a nakupování pro nás byla zábava a zároveň relaxace. Šli jsme do našeho oblíbeného nákupního střediska a už po půl hodině jsme měly ruce plné tašek.

,,Takže mi k tomu včerejšku nic neřekneš?" zeptala se mě Hanna už asi podesáté. Snažila se ze mě dostat to, o čem jsme si s Ryanem včera na plese povídali, ale já se nějak neměla k tomu jí to říct.

,,Není o čem mluvit," odvětila jsem a dál si prohlížela sukně, které visely na jednom stojanu. I když jsem spíš než nad sukněmi přemýšlela nad včerejškem. Co Ryan myslel tím, že neznám celou pravdu?

,,Ale neříkej! Vždycky je o čem mluvit. A vy dva jste včera měli rozhodně o čem mluvit," řekla Hanna a tajemně se usmála.

,,Nenazvala bych to mluvením," otočila jsem se na ní. ,,Spíše to byla výměna názorů," vysvětlila jsem jí a ona významně přikývla.

,,Dávám vám měsíc," řekla Hanna a začala si také prohlížet ty sukně na věšáku. Zamračila jsem se nad jejími slovy a založila si ruce na prsou.

,,Měsíc na co?" zeptala jsem se jí i když odpověď mi byla docela jasná.

,,Měsíc na to, abyste se dali dohromady," vysvětlila mi a popošla k dalšímu stojanu. Zamračila jsem se ještě víc a vydala jsem za ní.

,,Tak počkej! Na čí straně vlastně jsi? Kopeš za klub Aarona nebo Ryana?" zeptala jsem se jí. Hanna se nad mojí otázkou usmála a přehodila si své, od přírody rezavé, vlasy přes rameno.

,,No... to je fakt těžká otázka," konstatovala. ,,Aaron je opravdu pěknej a milej a Ryan je zase neskutečně sexy... To je těžké si jednoho vybrat. Docela tě chápu, proč se nemůžeš rozhodnout," řekla mi.

,,Ale já už se dávno rozhodla, chci Aarona!" oznámila jsem jí trochu podrážděně. Proč si pořád myslí, že mezi mnou a Ryanem znovu něco bude?

Hanna mi chtěla na to něco říct, ale v kabelce jí začal zvonit mobil. Vyndala ho a hovor přijala.

,,Hanna Parkins," představila se do telefonu. ,,Cože? Jo, hned tam budu," řekla a protočila očima. Poté hovor položila.

,,Co se děje?" zeptala jsem se jí, když si mobil strčila zpátky do kabelky.

,,Volali z nemocnice. Jedné mé pacientce odchází plíce, takže jí musím jet operovat. Prý to beze mě nezvládnou," vysvětlila mi a znovu protočila očima.

,,Mám jet s tebou?" zeptala jsem se jí. Dnes jsme měly mít obě volno, ale musely jsme zůstat na příjmu, kdyby se stalo něco vážného. Třeba jako teď.

,,Ne, to ne. Alespoň ty si uží zasloužené volno. A dej si za mě na obědě pořádnej dezert," mrkla na mě a obejmula mě. Bylo to sice zvláštní obětí přes všechny ty nákupní tašky, ale to nám nevadilo.

,,Tak se uvidíme zítra," rozloučila jsem se s ní a potom jsem sledovala, jak odchází pryč.

Vyšla jsem z obchodu a rozhlédla se kolem sebe. Nevěděla jsem, kam se mám teď vydat. Nakupování mě bez Hanny nebavilo, ale dom jsem jít nechtěla. Aaron se zdál od včerejšího plesu trochu naštvaný, a tak jsem mu chtěla dát chvíli klid. Sama jsem si potřebovala roztřídit myšlenky.

,,No to snad není možný!" ozval se za mnou nadšený mužský hlas. Nebyla jsem si jistá, jestli mluvil na mně, ale i tak jsem se rozhodla otočit.

Přede mnou stál namakaný bloňďák s modrozelenýma očima a zářivým úsměvem. Na chvíli jsme si říkala, že to není možné, ale bylo. Byl opravdu tady. Tady přede mnou.