Need You || Sequel to Protect You

12.chapter ♦️ So why should I trust you?

Ležela jsem na posteli a z očí mi tekly slzy. Dnes to byl měsíc, co Ryan odešel. Celou tu dobu jsem doufala, že se třeba ještě vrátí, ale on se nevrátil. Postupně mi začalo docházet, že jsem ho navždy ztratila. A také jsem si uvědomila, jak moc jsem ho milovala.

Nejhorší bylo, že jsem ho nedokázala nenávidět, i když udělal, co udělal. Tolik jsem se snažila na něho zapomenout, ale pořád jsem na něho musela myslet.

Najednou někdo zaklepal na dveře od mého pokoje. Posadila jsem se a hřbetem ruky si rychle setřela slzy.

,,Dále," řekla jsem a pokusila jsem se o úsměv. I když to bylo opravdu těžké. Dveře se otevřely a dovnitř vešel taťka.

,,Chloe, nechceš něco k jídlu?" zeptal se mě. Když jsem zakroutila hlavou, zamračil se a prohlédl si mě od hlavy až k patě. ,,Jsi v pořádku?" zeptal se mě a přešel k mé posteli.

,,Jo, jsem. Já jen..." nedořekla jsem to, protože jsem se znovu rozplakala. Táta si ke mě přisedl a obejmul mě. Věděl, že mě trápí Ryanův odchod. Od té doby, co jsem se vrátila zpátky, spolu trávíme více času. Říkal, že je šťastný, že jsem se v pořádku vrátila. Navíc mi pomáhá, abych na Ryana nemyslela.

,,To bude dobré, Chloe. Uvidíš, že brzo na něho zapomeneš. Za pár let už ani nebudeš vědět, že existoval," řekl mi, aby mě utěšil. Já však věděla, že na Ryana jen tak nezapomenu.

,,A já si myslela, že on je ten pravý," povzdychla jsem si a setřela si znovu slzy. ,,Já ho opravdu milovala," řekla jsem a dala si hlavu do dlaní.

,,Já vím, Chloe. Ale vem si, kdo Ryan vlastně byl. Možná by vám to chvíli vydrželo, ale jeho minulost by dostihla i tebe," řekl mi a pohladil mě po vlasech.

Věděla jsem, že má pravdu. Vždyť Ryan byl vrah. A já kvůli němu zabila. Co dalšího bych kvůli němu dokázala udělat, kdybysme spolu zůstali?

,,Pokud by tě to uklidnilo, tak můžu někoho najmout, aby ho oddělal. Nebo ho klidně můžu zabít sám. Vždyť mám přece svojí pušku z 19. století," navrhl mi a já se musela zasmát.

,,Myslíš tu pušku z blešího truhu, které chybí spoušť?" zeptala jsem se s úšklebkem.

,,Tak já raději někoho najmu," zasmál se taky.

,,A bude taky tak hezkej jako Ryan?"

~~~

Ze vzpomínek jsem se vytrhla až ve chvíli, kdy jsem parkovala před budovou, kde Ryan pracoval.

Zrovna dneska jsem se vykašlala na úhledné parkování a auto jsem nechala nakřivo stát uprostřed ulice. Stejně jsem neměla v úmyslu tady zůstat dlouho. A navíc, Ryan byl jediný, komu mohlo moje auto překážet ve výjíždění.

S hlasitou ránou jsem zabouchla dveře od auta a zamkla jsem ho. Poté jsem se rychlým krokem vydala ke dveřím. Když jsem k nim došla, začala jsem na ně hlasitě bušit.

Netrvalo dlouho a otevřel mi Ryan, který se tvářil velice překvapeně, když mě uviděl.

,,Chloe, co tady děláš?" zeptal se mě udiveně. Místo odpovědi jsem mu vlepila facku. ,,Au! Za co?" zeptal se mě a nechápavě se na mě podíval.

,,Za to, že lžeš o mém tátovi!" vyštěkla jsem na něho. ,,Ptala jsem se ho na tebe a on rozhodně nemá nic společného s tvým odchodem," řekla jsem mu nasuptěně. Byla jsem na něho opravdu naštvaná.

,,A co ti prosím tě řekl?" zeptal se Ryan a založil si ruce na prsou. Tahle jeho arogance mě na něm štvala. Tvářil se jako by se nic nestalo.

,,Řekl mi, že ti zaplatil a ty jsi se choval divně. Ale to bylo všechno," řekla jsem mu a doufala jsem, že mu tím osvěžím paměť.

,,Chápu, že důvěřuješ svému tátovi. Nemá smysl snažit se ti to vyvrátit," pokrčil rameny Ryan a já se na něho nechápavě podívala.

,,Chceš snad tvrdit, že by mi můj táta lhal?" zeptala jsem se ho naštvaně. Než mi však stačil odpovědět, u dveří se objevil Liam.

,,Jé! Čau Chloe," pozdravil mě a usmál se. ,,Jak se máš?" zeptal se mě. Neodpověděla jsem mu a bez Ryanova pozvání jsem vešla dovnitř do budovy.

,,Liame, měl by sis dávat na Ryana pozor, protože jediné, co umí je lhát ostatním," řekla jsem mu a podívala se na Ryana, který na to nic neřekl.

,,Ty jsi jí to neřekl?" zeptal se Liam a také se podíval na Ryana. Ryan zavřel vchodové dveře a opřel se o ně.

,,Nemá to cenu, Liame. Stejně tomu nebude věřit," pokrčil rameny Ryan a podíval se do země.

,,Ale ona má právo vědět pravdu!" vykřikl Liam a potom se podíval na mě.

,,Myslíš tu pravdu, že Ryan si to s mým tátou jen vymyslel?" zeptala jsem se Liama a on se na mě nechápavě podíval.

,,Cože? Né!" vykřikl Liam. ,,Tvůj táta dal Ryanovi na výběr. Buď odejde z města anebo ho nechá zavřít do vězení," řekl Liam a já se na něho překvapeně podívala.

,,Cože?" zeptala jsem se ho, protože jsem nemohla uvěřit tomu, co slyším. ,,T-to není možné. Můj táta by nikdy nic takového neudělal!" řekla jsem a zakroutila jsem hlavou.

,,A jsi si tím jistá? Myslíš si, že by byl rád, kdyby jeho jediná dcera chodila z nájemným vrahem?" zeptal se mě. ,,Nic proti, Ryane," dodal k Ryanovi.

,,Nebyl dvakrát nadšený, ale potom, co Ryan zdrhnul, tak to byl on, kdo mi pomáhal, když jsem na tom byla nejhůř. Dokonce Ryana občas bránil," řekla jsem, protože jsem chtěla tátu bránit. On by určitě nikdy neudělal to, co Liam tvrdí.

,,Asi ho hryzalo černé svědomí," promluvil konečně Ryan a já se na něho podívala.

,,Jak tohle můžeš tvrdit o mém tátovi?" vykřikla jsem na něho.

,,Vždyť si chtěla slyšet pravdu! Když jsem ti jí nechtěl říct, tak jsem byl špatnej a když jsem ti jí konečně řekl, tak jsem ještě horší," řekl Ryan a rozhodil rukama. ,,Měla by sis rozmyslet, co vlastně chceš, Chloe," řekl mi a tím mě naštval ještě víc.

,,Chtěla jsem pravdu! Ale dej mi jediný důvod, proč bych měla raději věřit tobě, než svému vlastnímu tátovi?" zeptala jsem se ho a snažila jsem se být, co nejklidnější. Šlo to však těžko. Ryan neodpověděl. Jen se na mě díval. ,,Vidíš, ani nemáš slov, tak proč bych ti měla věřit?" řekla jsem mu a potom se beze slova vydala pryč.

_________________________

• Ahojky! Přidávám další kapitolu, dokud mám čas a nápady. Doufám, že se vám tahle část líbila. Chloe se konečně dozvěděla pravdu, ale nepřijala jí tak, jak byste si asi přáli...

• Kapitolu bych chtěla věnovat IIVampsII za to, že vymyslela úžasné shipovací jména - Ryloe (Ryan & Chloe) a Aarloe (Aaron & Chloe). Kdyby i vás nějaké napadly, tak klidně piště do komentářů :-)

- Eli