Skrytá láska (FF HP - pokračování Souznění)

13 🌹

Adrian

Věděl jsem, že jsem udělal špatně, že jsem ho četl a potom si napsal názvy všech písniček, co tam měla. Ale to co mě nejvíce překvapilo na tom bloku bylo, že psala jak duety nebo sóla, ale i písničky pro skupiny. Jako by někomu psala písničky, ale nikdo o tom neví.

Byl jsem do ní zamilovaný a málem jsem se roztekl, když mi dala pusu na tvář a usmála se na mě. Musím něco podniknout, takhle to dál nejde. Nemůžu vědět, že oba po sobě toužíme, ale nechceme to tomu druhému říct. U ní je to, protože si myslí, že jí nemám rád, u mě je to jen protože se jí to stydím přiznat.

"Jamesi," uslyšel jsem Jillino vypísknutí.

"Pššt, ještě nás někdo uslyší," zašeptal James a já jsem se vyděsil, co tam ti dva spolu dělají.

"Můžu vědět, co tam děláte?" zeptal jsem se nahlas a opřel se o stěnu. Bylo směšné, jak se schovávali před ostatními a nechtěli jim to říct, že se dali do hromady.

"Sakra," zamumlala Jill a já se jen zasmál. "Adriane, co všechno jsi slyšel?" zeptala se vyšla z poza závěsu výklenku a hned za ní rozcuchaný James, ne, že by ona nebyla rozcuchaná.

"Jamesi," napodobil jsem její vypísknutí. "Pššt někdo nás uslyší," pokračoval jsem imitováním Jamese.

"Jestli si z nás teď bude utahovat, byla to tvoje chyba," ukázala Jill prstem na Jamese a odešla.

"Díky chlape, teď je na mě naštvaná," poděkoval mi ironicky James a rozhodil rukama. "Nechápu, proč už to nemůžeme říct."

"Dej tomu čas do vánoc, potom už ti neodolá," zasmál jsem se a poplácal ho po rameni.

"Jdi radši otravovat a dělat si srandu z někoho jiného," odpálkoval mě a když jsem se otočil, abych odešel, tak mě zastavil. "Už si jí ho vrátil?" zeptal se.

"Jo," odpověděl jsem a odešel. Věděl, že jsem si zapsal názvy těch písniček a taky věděl, že se chystám něco udělal, ale nevěděl co. Upřímně, já taky zatím vůbec nevěděl.