Skrytá láska (FF HP - pokračování Souznění)

34 🌹

Adrian

Bylo to moc snadný. Snape na to nepřišel a my už jsme byli skoro u lesa. Bylo to až příliš divný... Fakt hodně vůbec se mi to nelíbilo. A bylo vidět, že Drake s Jane jsou na tom stejně. 

"NEPROJDE VÁM TO," vykřikl za námi Snape a všichni jsme se rozutekli do všech stran. Drake běžel nejvíce napravo, já uprostřed napravo, Angelika nejvíc nalevo a Jane mezi mnou a ní.

Utíkal jsem svým směrem, ale věděl jsem, že je to zbytečné. I když jsem měl hůlku připravenou a utíkali jsme jako zběsilý. Tušil jsem, že kolem nás jsou zbytky lidí, kteří věří, že zlo ještě má nějakou moc.

Uslyšel jsem za sebou vykřiknout někoho nějakou kletbu a hned na to Janin hlas, který vykřikl proti kletbu. Asi jsem v tu chvíli udělal chybu, ale vydal jsem se směrem, odkud jsem slyšel její výkřik. 

"Crucio," uslyšel jsem těsně za sebou, ale stačil jsem padnout k zemi a kouzlo trefilo černokněžníka předemnou. 

Rychle jsem se otočil, ale to už na mě letělo další kouzlo, které mě omráčilo. 

...

"On bude v pohodě," prohlásila pro ostatní klidný hlasem, ale já poznal, že je vyděšená, Jane. Pomalu jsem otevřel oči a uviděl jsem Jane, která se nademnou naklání. Cítil jsem, jak mám hlavu položenou na jejích kolenou a ona mě výskala ve vlasech. 

"Jasně, proto ho odvedli bůh ví kam," zavrčela Angelika, kterou jsem uviděl, jak přechází kolem mříží. Super, takže nás zavřeli někam do kopky.

"Kde je Drake?" zeptal jsem se a začal se zvedat, ale Jane mě přitlačila zpátky, abych pořád ležel. Nevěděl jsem, proč, ale pak jsem ucítil silnou bolest hlavy.

"Odvedli ho někam jinam," zamumlala Jane a smutně se na mě podívala. Věděl jsem, že teď začínají větší potíže, ale také jsem věděl, že Harry Potter má plán.

Drake, kterého odvedl, určitě věděl něco co mi ne. Protože se jim ani nesnažil pořádně utést, když si tak zpětně vzpomenu.

Jane se ke mně skonila a lehce mě políbila. Byl to požitý polibek a já jsem jí s chutí oplatil.

"No fuj," zavrčela Angelika a úplně jsem v duchu viděl, jak protočila oči.

"Nezáviď," mrkla na ní Jane a já jsem zasmál. Nedělala si z toho absolutně nic a já jsem byl šťastný jako nikdy dřív, že tahle dračice patří mně.