Skrytá láska (FF HP - pokračování Souznění)

19 🌹

Jane

Když jsem doběhla do pokoje, tak jsem se zhroutila na postel a rozbrečela. Ani nevím, proč jsem ho odmítla. Vždyť ho chci tak strašně moc a přitom bych ho nejradši shodila ze skály.

Skoro sedm let jsme spolu válčili. Každý den jsme si dělali různé naschvály a teď bychom spolu měli být. To je přímo šílené, ale ještě šílenější je, že díky tomu o mě ví více věcí než moji rodiče nebo přátelé a to samé mám já u něj.

Nemůžu mu na to jen tak odpovědět, protože se bojím, že je to vtip, že to nemyslí vážně, že to je nejhorší naschál, který mi chce udělat. I když řekl, že se mu líbím, ale to mohl lhát.

Donutilo mě to k další slzám, které čím dál tím více stékali po mých tvářích a ničili mi make-up. Po chvíli jsem zabrala, protože jsem byla unavená. Ráno jsem vzbudila a rovnou jsem šla do koupelny, a když jsem se spatřila v zrcadle lekla jsem se sama sebe. Všude jsem měla černou řasenku a červené stíny, všechno bylo smíchané dohromady.

Rychle jsme si vzala tampónek a odličovač, protože jsem nechtěla, aby mě tak někdo viděl. Po té jsem si opláchla obličej, vyčistila zuby, učesala se a nanesla řasenku. Už mi chybělo jen se obléct, vzít si učení a jít na snídani. To učení jsem si chtěla vzít jen kvůli tomu, že si musím dodělat poslední úkoly do prázdnin a nechce se mi je dělat o prázdninách nebo na poslední chvíli.

Vzhledem k tomu, že se mi do kabelky všechny učebnice a knížky nevešli, tak jsem si je musela vzít do ruky, navíc jsem si jí nechtěla zničit, takže jsem si tam hodila jen blok, dva sešity, telefon, penál a pergameny. Zbylé tři učebnice jsem si vzala do ruky i se dvěma knížkami.

Sešla jsem schody do společenské místnosti, kde jsem potkala Drake, který nad něčím hloubavě přemýšlel. "Planeta země volá Draka. Draku, ozvi se," řekla jsem s vtipem a on se na mě zamračeně podíval. Na to jsem se rozesmála. "Jak se máš, bratránku?" zeptala jsem se a šla spolu s ním ze společenky.

"Špatně, zrovna jsi mě vyrušila," odpověděl a já jsem se jen omluvě usmála.

Po té jsme v tichosti šli do Velké Síně, kde jsme si sedli na proti sobě a dali si něco jiného. Já jsem si vzala lívance a polila se je medem. Našla jsem na stole i jahody, banány, maliny, borůvky atd... Nandala jsem si je na vafle a můj mozek začal slintat nad tím, jak to bude chutnat.

"Díky za snídani brouku," řekl někdo, dal mi pusu na tvář a vzal mi talíř. Já jsem ani nestačila reagovat, jen jsem otevřela pusu a zase jí zavřela. Podívala jsem se na Adriana, který seděl vedle mě, otevřela jsem pusu a chtěla něco říct, jenže v tu chvíli jsem nevěděla co, takže jsem jí zase zavřela. To jsem udělala asi třikrát.

"To je moje snídaně nech ji být, udělej si svoji," zavrčela jsem a podívala se mu výhružně do tváře.

"Hele všiml jsi si toho, že jak jsem jí sebral jídlo, tak je jí ukradený, že jsem jí řekl brouku a že jsem jí dal pusu na tvář," oznámil Drakovi a ukázal překvapeně na mě.

"Jasně, že mi to vadí, ale nejdřív bych u sebe měla ráda svoje jídlo. Přednášku o brouku a puse na tvář ti udělám až potom," protočila jsem očima a vzala si nový talíř a nandala si na něj nové jídlo. Jako před, ale ještě jsem si vzala skleničku a nalila si pomerančový džus.

Takže..., moc se omlouvám, že docela dlouho nevyšel nový díl, ale já prostě nemám čas ani chuť psát, takže jsem ráda, že jsem něco takového napsala. Doufám, že se vím bude líbit a moc bych vás chtěla poprosit jestli byste mi nenapsali komentáře, co si o tom myslíte nebo co byste chtěli změnit,

zdraví CrazyJZ