Skrytá láska (FF HP - pokračování Souznění)

24 🌹

Jane

Už je to týden od toho, co kolem sebe s Adrianem chodíme a děláme, že se nic nestalo, i když stalo a taky týden od toho, co zmizela Angelika. Naštěstí dnes odjíždíme. Došla jsem do pokoje, kde měla už jen kabelku a knížku. Angeliku hledali bystrozoři po celém světě. Byla jsem na sbee hrozně naštvaná, měla jsem být s ní a ne se líbat s Adrianem.  

Vzala jsem do ruky knihu na nočním stolku, ale vykoukl na mě z ní papírek, který tam rozhodně před tím nebyl. Rychle jsem ho vytáhla, abych se podívala, co to je. Byl to docela malý papírek, ale byl popsán drobným písmem, takže toho tam bylo docela dost. 

Mám tvou sestru. Schovávám jí v jednom sídle za Londýnem. Tvůj dědeček bude vědět. Pokud si pro ní do Silvestra nepřijdeš, myslím, že to nepřežije. Hlavně sebou nezapomeň vzít Draka, protože ti tvoji sestru nevydám jen tak. Zeptej se v rodině koho chceš, oni budou vědět. E. S.

"Co budu dělat?" zašeptala jsme si sama pro sebe a ani jsem si toho nevšimla, ale stékaly mi slzy po tvářích.

Rychle jsem si je setřela a utíkala dolů, kde na mě všichni čekali. Když mě uviděli se slzami v očích hned si vyměnili zmatené pohledy.

"Musíme hned domů," rozkázala jsem a divila se, že mám tak pevný hlas. "Všichni rychle na vlak. HNED."

Všichni mě poslechli a šli na vlak, abychom jeli tím dřívějším.

...

"Musíme si promluvit," řekla jsem hned, jak jsem uviděla dědu, který nás tu měl vyzvednout, protože rodiče něco zařizovali a objala jsem ho. Nikdo z mých kamarádu nevěděl nic o tom dopise a já jsem si byla jistá, že to tak zůstala.

"Co se stalo?" zašeptal mi do ucha a stisknul mě ještě víc. Děda byl vždycky ten nejlepší na dělání hloupostí a podporoval mě v každé rošťárně. Většinou jsme ve všem jeli spolu. Nikdo by to neřekl, ale slavný Harry Potter je ten nejlepší dědeček na světě.

"Popovídáme se potom, ostatní to nesmějí vědět," pošeptala jsem zpátky a odtáhla se od něj. 

"Tak kde jsou moji chlapci?" zeptal se děda a chlapácky se objal s Jamesem, Jimym, Drakem i Adrianem, který sice nebyl pokrevně příbuzný, ale trávil u nás tolik času, že ho už jaksi přijali. Potom tam ještě byla Marry a Clar, které byli v šestém ročníku a v Mrzimoru, moc se s námi nebavili, ale nijak nám to nevadilo. Děda se s nimi také přivítal a už jsme šli do nějaké zapadlé uličky.

Holky se chytli dědy a ten se s nimi přemístil k nám. A potom jsme se postupně přemisťovali všichni. Náš dům byl na opuštěné pláži ve Francii. V létě tu bylo krásně, ale teď ti byla větší zima než v Londýně. Zachumlala jsem se do kabátu a rychle utíkala cestičkou k našemu obrovskému domu, ke kterému se neustále přistavovali pokoje pro hosty.

"Tak co se děje?" zeptal se děda, když jsem vlezla do svého pokoje a hodila si na postel kufr, který mi přinesli skřítci domů. Ano, měli jsme hodně domácích skřítků, ale rodiče s nimi měli uzavřenou pracovní smlouvu a platili jim. Protože prateta Hermiona je už taková, ale je to dobře. Skřítci by se takhle využívat neměli a proto pracovala na ministerstvu. Díky tomu je ten zákon, že musí být se skřítky pracovní smlouva.

Beze slova jsem mu ukázala dopis a on se zatajeným dechem četl. Po chvíli se na mě smutně podíval. "I hned přiveď Draka a Adriana, ale nikoho jiného, protože to musí zůstat mezi námi čtyřmi," promluvil rozkazem a já jsem pro ně šla. Nevěděla jsem, proč zrovna Adrian, ale neptala jsem se. Děda vždycky věděl, co dělá. Proto jsme taky vyhráli tolik bitvy.