Sex is love, sex is life (FuckFikce Baxtrix)

Tak...a je to v píči.

Terky pohled

Po zbytek pobytu v Rusku jsem měla hroznou náladu. Furt mi bylo špatně, ale hlavně jsem byla vystresovaná z toho, že jsem to už dlouho nedostala. Chvilku před opuštěním hotelu jsem si sedla na postel a koukala do blba. Jaké by to asi bylo, kdybych v 19 letech měla vychovávat dítě...? Nad tou představou, že bych nemohla dělat nic jiného, než se o něj starat, mi z oka uteklo pár slz. Nemohla bych nic. Cestovat, užívat si a žít naplno. Bax zrovna přišel ze záchodu a když mě uviděl, rozeběhl se ke mně a objal mě okolo ramen. ,,Lásko, co se děje?'' řekl smutně a dal mi pusu do vlasů ,,Já nevím jestli tohle..'' *ukázala jsem na svoje břicho* ,,je jen tuk.'' když jsem to dořekla, vyvalil na mě oči, ztěžka oddechl, sedl si na zem a dal si hlavu do dlaní. ,,Hele...zatím se můžeš uklidnit. Ještě to není jistý, ale vždycky jsem kontrolovala, jestli v kondomu náhodou není dírka, ale nikdy tam nebyla.'' bylo vidět, že má slzy na krajíčku. ,,Až přijedeme, tak si zajdu k doktorovi jo?'' řekla jsem mu a objala ho. Vzali jsme si kufry a šli na recepci, odevzdat kartu od pokoje a vyrazili jsme směr letiště. Cestou bylo ticho, protože ani jeden z nás neměl náladu se bavit. Došli jsme na letiště. (furt nevíme jak to tam chodí😂 tak si to můžete domyslet) Sedli jsme si na svoje místa. Vyndala jsem si mobil a začala poslouchat písničky. Přemýšlela jsem opět nad mím životem. Ani jeden z nás neřekl ani jediné slovo. Těsně před přistáním jsem se zase rozbrečela. Jsem plně rozhodnutá v tom, že jestli opravdu budu čekat malého Baxe, tak půjdu na potrat...ať se mu to líbí nebo ne. Celá ubrečená s rozteklou řasenkou jsem vystoupila z letadla a šli jsme zase dovnitř. (A zase si to domyslete 😂) U vchodu na nás čekalo zase pár fanoušků, ale když uviděli mou a Baxovu tvář, tak radši odešli. Hned k nám přiběhl Herďa a objal nás ,,Chyběli jste mi.'' (tohle by Herďa nikdy neřekl😂 ale budiž) ,,A co se stalo.'' zeptal se starostlivě ,,To ti řekneme potom. Teď už jenom chci jet domu.'' Řekla jsem s kamenným výrazem. Radši to dál neřešil, naložil naše kufry do auta a odjeli jsme. Cestou Herďa zavalil tolik vtipných hlášek, že se nešlo nesmát. Když Bax viděl, že se smněju, smál se taky. Když jsme dorazili k jejich domu, měla jsem relativně dobrou náladu, ale ta mě však opadla, když jsem si uvědomila, kam musím jít. Vešli jsme dovnitř a dali si kufry do jeho pokoje. ,,Tak já jdu.'' řekla jsem nervózně a Baxe objala. On mě políbil, rozloučil se se mnou a já vyrazila směr gynekolog. Nervozita pomalu stoupala. Když jsem přišla do čekárny, začali se mi neskutečně klepat ruce. Byla jsem nervózní jak prase. (ani jedna nevíme, jak to probíhá a doufám, že to ani nezjistíme tak když tak sry :D) ,,Další.'' vystrčila hlavu ze dveří sestřička. Tak...jdeme na to ,,Dobrý den.'' řekla jsem s úsměvem, ale moc do smíchu mi nebylo

Po několika minutách

Seděla jsem a čekala. Najednou přišel doktor ,,Gratuluju, jste těhotná.'' řekl a usmál se na mě a podal mi papír jako důkaz. Já se podívala na papír a došlo mi, že to je realita. Začali se mi hrnout slzy do očí. Klid Terko, klid...budeš brečet, až vyjdeš z nemocnice. Řekla jsem si v hlavě a podala mu ruku. ,,Na shledanou'' ,,Nashle.'' řekli jsme si a já utíkala co největší rychlostí za Baxem. Cestou jsem přemýšlela, jak se to mohlo stát. Ale pak jsem si něco uvědomila. Artix neměl kondom. Tak...a je to v píči. Začala jsem brečet ještě víc než předtím. Doběhla jsem k nim a zazvonila. Přišel mi otevřít opět Wedry ,,Ježiš...co se ti stalo.'' vyděšeně se mě zeptal. Já nic neříkala, jen jsem mu podala papír. ,,Holy shit!'' řekl nahlas. Pak přišel Herďa ,,Co se tu děje?'' zeptal se stejným tónem jako Wedry, ten mu podal papír. Ten na to vyvalil oči, div mu nevypadly z důlků. ,,Ale je tu jeden sakra velkej problém.'' zavzlykala jsem ,,No tak nevim, co může být ještě horší.'' řekl Pavel ironicky. Já si položila ruku na břicho a řekla ,,Tohle není malej Bax... Ale malej Arťa, ale teď už musím jít za ním.'' Na nic jsem nečekala a vyrazila nahoru. Když jsem otevřela dveře do pokoje, zrovna se tam něčemu smál, ale když mě uviděl... bylo mu hned jasné, že je to pravda. ,,Ne.'' křikl s rozechvělým hlasem. Já jen kývla. On se jen odsunul od stolu a začal brečet. ,,Baxi...? Víš, že pořád streamuješ?'' ,,Ahhh...lidi omlouvám se, ale už to musím ukončit... Takže čau.'' řekl bez energie a když ho ukončil, přiběhla jsem za nim a objala ho. Brečeli jsme si navzájem na ramena, ale pak jsem se odtrhla a začala mluvit ,,Je tu ještě jedna věc, kterou by jsi měl vědět.'' polkla jsem a podívala se na něj. On jen kývl ať pokračuju. ,,Já nečekám malýho Baxe...ale  Artixe.'' v jeho očích byl vidět vztek, nenávist a smutek. Nic neříkal. Jenom se zvedl a rozeběhl se dolu. Bylo mi jasné kam běží. ,,Ne Baxi! Je to kokot a nechci, aby ti něco udělal!'' zakřičela jsem na něj, když sbíhal schody. Nedal se zastavit. Rychlostí blesku si obul boty a vyběhl z domu. Já se jen svalila na zem a začala hystericky brečet. V tu ránu přiběhl Herďa a Wedry ,,Kam běží?'' zeptali se ,,Za nim'' na víc jsem se nezmohla. Věděli, že nemá cenu se mnou mluvit. Radek mě vzal do náručí a odnesl k Baxovi do pokoje. Tam mě položil na postel a přikryl. ,,Děkuju.'' zašeptala jsem a objala ho. ,,Vím, že tohle je blbá otázka, ale... necháš si ho?'' já jen zavrtěla hlavou že ne. On se usmál a popřál mi dobrou noc. Hned jak odešel, tak jsem usla, protože celodenní brečení dokáže pěkně unavit.