VIII.

567 50 7
                                    

|Katherine|

Někdy svou práci vážně nesnáším. Abych vysvětlila, co vlastně dělám... Dělám sekretářku jednomu z nejvýš postavených lidí tady v Londýně. Vlastní několik poboček své firmy, která má na práci starostlivost o mazlíčky. No není to ironie vzhledem k mé situaci?

Každý týden posíláme do každé pobočky zásilku potravin, přistýlky, ale taky i zvířata. V některých máme i neobyčejná zvířata a většinou jsou na objednávku. Minule jsem musela SVÝM krásným autíčkem odvést krabici s mládětem tygra... why not?! A to jen proto, že nějaký rozmazlený fracek chtěl kočku s pruhy.

Není to nic moc za práci a klidně byste mohli tvrdit, že se v ní nic moc neděje. Já bych vás pak vyvedla z omylu, protože těch zvířat, která naší hlavní firmou projdou, je vážně dost a než je všechny zkontrolujeme,  vyšetříme a schválíme prodej, uběhne týden, dva a během toho se o ně musíme i postarat, koupat je... Umíte si vůbec představit, jak těžké bylo toho tygra okoupat?!

Takže tohle dělám... Celkem mě to baví, alespoň se něco dozvím o věcech potřebných pro Sean. Někde v záznamech jsem četla, že jsme už i jednoho hybrida prodali, když nám ho darovala firma na jejich výrobu.

Teď jsem na cestě domů, kde jsem nechala Sean samotnou a poslala za ní svou sestru Grace. Nejdříve jsem tam chtěla poslat Sophie, ale když jsme jí řekla, že by musela Sean pohlídat, zatímco já budu v práci, rychle zavěsila a už se mi neozvala. Navíc, Grace mi přišla jako přijatelnější volba.

Pomalu jsem prešla až ke dveřím vedoucím k mému bytu, z kterého nebyly slyšet žádné zvuky. Všude bylo až podezřelé ticho. Náhle mě přemkl strach. Co když se něco stalo? Blesku rychle jsem vytáhla klíče z kapsy a odemkla dveře, následně je za sebou zavírajíc.

,,Sean?" šeptla jsem.
Nic...

,,Grace?" ozvala jsem se o něco hlasitěji a domem se roznesl smích obou mnou oslovených holek. Úlevně jsem vydechla, zula si boty a vydala se za zvukem smíchu, vycházející z obývacího pokoje. Jakmile jsem vkročila do místnosti, uviděla jsem obě dívky sedět na velkém, bílém gauči, smát se.

,,Vidím, že si rozumíte," ušklíbla jsem se na obě a svými slovy si od nich vyžádala veškerou pozornost. Jakmile mě Sean zahlédla stát ve dveřích, rozběhla se ke mně a skočila mi do náruče.

,,Sean se stýskalo," fňukla mile a já si ji k sobě víc přitáhla, usmívaje se od ucha k uchu

,,Byla jsi na Grace hodná?" optala jsem se hraně podezřele.

,,Sean je zlatíčko," usmála se na nás obě moje starší sestra Grace a zvedla se z gauče, přecházejíc k nám. ,,Kdy jsi mi chtěla říct, že máš u sebe tohle kotě?"

,,No, já... Je u mě teprve den, ale určitě by se na to čas našel." Podrbala jsem se nervózně na krku

,,Grace má Sean ráda. Grace mě chtěla kdysi koupit," usmála se Sean. Cože? A to se dozvím až teď?

,,Kdy to bylo?" zeptala jsem se teď už Grace v rozpacích.

,,Než vypukl ten požár. Chtěli jsme ji koupit společně s Johnem. Pamatuješ jak jsme mluvili o tom, že si adoptujeme kočku?" Přikývla jsem. ,,Mělo to být překvapení, ale Sean byla ta kočka. Už nám schválili i adopci, ale pak tu byl ten požár a my mysleli, že už ji nikdy neuvidíme... Ale ty jsi ji zachránila. Jak se ti jenom odvděčím?"

Moment! To ji chce jako zpátky?

,,To nestojí za řeč." Smutně jsem se usmála, no Grace jen zářila.

,,Ještě jednou díky. Půjdeme Sean?" zeptala se jí a už ji vedľa ke dveřím vedoucím ven z bytu. Smutně jsem sklopila hlavu a povzdychla si.

,,Ne," uslyšela jsem zašeptat moje koťátko, které ke mně přiběhlo a následně mě zezadu objalo, jako ještě nikdy předtím. Pochybuji, že mě v tu chvíli chtěla ještě někdy pustit. Grace přešla zpátky k nám a když viděla nás dvě v objetí, dojatě se usmála.

,,Chceš tu zůstat s Kath?" zeptala se. Já v té chvíli mlčela a radši ani nadýchla, abych náhodou nepřeslechla odpověď koťátka.

,,Sean má Kathy moc ráda, chci zůstat s ní," zamumlalo kotě do mého trička a já cítila, jak se usmála.

,,Dobře," vydechla Grace, avšak stále jí na tváři hrál úsměv.

,,Nezlobíš se?" optala jsem se Grace. Ta jen zavrtěla hlavou.

,,Ne, bylo mi jasné, že nebude chtít odjet a nutit ji přece nemůžu. Navíc tě má fakt hodně moc ráda a já chci, aby byla šťastná." Mrkla na mě a opustila můj byt. Kde jsem zůstala jen já s mým krásným koťátkem ještě stále v objetí.

. . .

Jsem zpět!!! Sean tedy zůstává u Kath, taky by byla škoda kdyby ne, že? Půlka z vás by mě možná i zabila (ano ty, Lea ;-*...poznám tě až moc dobře). Snad se část líbila, za chyby se omlouvám a vidíme se příště...

-TARA ❤

Neko Girl /CZ/Kde žijí příběhy. Začni objevovat