Neko Girl /CZ/

XXVI.

|Sean|

,,Sean? Sean! Notak kde jsi?"

Jen matně si pamatuji, že na mě Grace volala. V té chvíli jsem prostě chtěla být sama. Nikoho jsem nepotřebovala. Kromě Kathy.

Kathy už Sean nemá ráda, proč?!

Nezbývalo mi nic jiného než jen v koutku duše doufat, že to tak není.

,,Ach, tady jsi," vydechla úlevně a odsunula gauč dál, aby za něj mohla vlézt ke mně.

,,Sean tě tu nechce! Sean chce být sama," vzlykla jsem, objala si nohy rukama a hlavu položila na kolena.

,,Ale notak, broučku," usmála se mile a jednou rukou mě objala. ,,Řekni mi co tě trápí. Je to kvůli Kathy?"

,,K-Kathy," smrkla jsem, ,,Kathy už nemá Sean ráda! Proč? Sean byla hodná, dokonce i číst a mluvit se učí!"

,,To není pravda, Katherine tě má moc ráda, jen teď musela odjet. Uvidíš, že se brzo vrátí." Pořád se jen usmívala. Jak se mohla usmívat?!

,,Ne, Grace lže! Kathy šla radši za Sophie než aby strávila Vánoce tady. Se Sean..."

Čapla mě za ramena a otočila čelem k sobě. Nevěděla jsem, co chce dělat než nezačala mluvit: ,,Koukni Sean. Kathy a Sophie spolu chodí a mají se moc rády a-"

,,Sean má Kathy taky moc ráda," fňukla jsem.

,,Tohle je jinak, víš, ony se mají rády trochu jinak," zasmála se nervózně.

,,Sean má Kathy mnohem radši než Sophie!!"

Utekla jsem do svého pokojíku, který tady pro mě ještě stále nechali a nechtěla z něj vyjít. Nikdo mě odtamtud nedokázal dostat. Nemohl. Nechtěla jsem.

Abych se alespoň nějak zabavila, vytáhla jsem si omalovánky a barvičky. Hned ten čas ubíhal rychleji.

Zrovna jsem dokončovala obrázek slona s trubkou a čepičkou, když se dolů ozvala obrovská rána. Koukla jsem se ven z okna, kde vládla tma a ticho, no před domem stálo nově příchozí auto.

Kathy?

Pomaloučku, potichoučku moje kudrnatá hnědá hlava vykoukla ven na chodbu. Očima jsem zkoumala okolí, které se jevilo ničím výjimečné, ničím neobvyklé. To až hlasy zezdola...

"Proboha, co se ti stalo?"

S kým se to Grace baví?

Našlapovala jsem velice opatrně a pomalu. Posouvala jsem se směrem ke schodům. Moje kočičí zvědavost se jako vždy objevila a smysly mi radily jít dál.

Zvuky vzlyků se začaly ozývat kuchyní až na schody, když začaly zvyšovat svou hlasitost.

"Prosím, zlatíčko, co se stalo? Mně to přeci můžeš říct."

,,Oh, Grace," vzlyk, "měla si pravdu."

Už jsem byla na konci schodiště. Blížila jsem se ke dveřím do kuchyně. Už dávno jsem poznala ten hlas, ale chtěla jsem si to nejdřív ověřit.

"V čem tentokrát?"

"V Sophie."

,,Kath, koukni, je to kráva, s tím už nic nenaděláš. Můžeš jen-"

"Rozešli jsme se."

Nastalo ticho narušováno jen smrkáním a vzlykáním. Vykoukla jsem zpoza rohu a očkem se na ty dvě dívala. Seděly naproti sobě, Grace istaraně hleděla na svou mladší sestru a Kathy vypadala moc utrápeně, zničeně.

"Cože? Tedy- Navrhovala jsem ti to už dlouho, ale ty jsi jako beran, tak proč-"

"Podvádí mě s... S Melissou."

Dřív než Grace stihla něco říct, vešla jsem do místnosti. "Kathy," šeptla jsem a obě se na mě podívaly. Její oči byly plné smutku a podlité krví od pláče.

Rozběhla jsem se k ní a objala ji. S radostí mi objetí vrátila a smrkla. Konečně jsem si připadala být tou, co se stará o někoho, na kom mu záleží. Vždy byla Kathy ta, co ochraňovala mě.

Teď byl čas jí to oplatit...

. . .

Omlouvám se, že dlouho nebyla část a také za to, že je část tentokrát krátka. Ale nebyl čas a jsem ráda, že jsem ze sebe něco dostala. Doufám, že se všem líbilo.

Všichni si pamatují, kdo je Melissa?

Všem moc děkuji za hlasy a nyní již 3K přečtení. Jste úžasní!!!

- TARA ❤