Neko Girl /CZ/

XVI.

Prosím přečíst otázku na konci, díky ❤

* * *

|Sean|

Jen jsem tam tak stála a mlčky je pozorovala. Nevím, co mě bolelo víc... Jestli to, jak se na sebe hned vrhli a vypadaly spolu šťastně, nebo to, že mě Kathy zase vyměnila za Sophie. Tak jako tak mě to bolelo. A to hodně.

Potichu jako myška jsem se vydala zpátky do ložnice s plánem zavolat na Kathy a tím tak přerušit jejich chvilku.

,,Kathy?!"

Nastalo ticho, i ten sebemenší zvuk utichl. Náhle jen zavrzal gauč, jak se z nej někdo postavil.

Potichu jsem vyšla z ložnice, jakože jsem jen před malinkou chvíli vstala a na důkaz toho si protřela oči, což doprovázelo i hlasité zívnutí.

,,Dobré ráno," pronesla klidně a s úsměvem k tomu. Koutkem oka se při každém mrknutí podívala do obýváku, kde se nenápadně dívala na Sophie. Věděla jsem, že se dívá na ni, ale ona o tom nevěděla, takže jsem tuto hru musela hrát dál.

,,Děje se něco?" optala jsem se a udělala pár kroků blíž k ní.

,,Máme návštěvu," usmála se nejistě.

,,Přišla Grace?" vypískla jsem hraně radostně, čemuž uvěřila, za což jsem byla ráda.

,,Ne, Grace to není," zasmála se. To už jsem ale šla kolem ní do obýváku, kde se na mě z gauče usmívala Sophie a tvářila se, ostatně přesně jako Kathy, jakoby se před chvílí dravě nelíbali.

,,Nazdárek, kočičko." Její úsměv, jestli to vůbec šlo, se ještě o něco zvětšil. Vyvalila jsem na ni oči, obě tu mou hru sežrali. Netrvalo dlouho a zamračila jsem se na ni a nechybělo u toho ani praskání.

,,Notak, Sean, uklidni se," mluvila na mě Kathy a opatrně, jako by se mě bála, přešla ke mně. Jakmile jsem zpozorovala její nejisté pohyby, přestala jsem. Došla až ke mně a objala mě, hladíc mě po zádech. Koutkem oka jsem se podívala na Sophie, kterou jsem svou další větou dost překvapila.

,,Kathy byla smutná, plakala kvůli tobě." Chtěla jsem, aby jí to bylo líto a to hodně. Ublížila mojí Kathy a to se nedělá.

Její výraz zesmutněl a přesunul se ze mě na osobu, jež si mě tiskla k sobě. ,,To jsem nechtěla."

,,Sean nechce, aby byla Kathy smutná," fňukla jsem. Doufám, že teď odjede, ušklíbla jsem se sama pro sebe a zabořila si tvář do svetru brunetky, která svůj stisk kolem mě ještě víc zpevnila.

,,To ani já," promluvila po chvíli a vstala z gauče, jen aby přešla k nám.

Odejdi, odejdi, odejdi, mlela jsem si pro sebe pořád dokola.

Pocítila jsem, jak stisk kolem mě povoluje, jakmile se Sophie rozhodla přiblížit blíž k nám. Nakonec mě ruce Kathy pustili úplně. Postavila jsem se vedle ní a své vlhké oči od pláče, jenž mohl každou chvílí nastat, jsem upřela do těch, jež patřily Sophie.

,,Už nikdy nebude smutná," řekla spíš mě, ale dívala se u toho na Kathy.

,,Slibuješ?" Nevěřila jsem jí ani nos mezi očima, ale co jsem měla dělat?

,,Slibuji." S těmito slovy uchopila tvář brunetky do svých rukou a dlouze a procítěně ji políbila.

Obě jsem je tak hodnou chvíli pozorovala, připadaly mi tak šťastné, až jsem začala pochybovat o svých myšlenkách, jež se týkaly dalšího ublížení Kathy.

Ale když se Sophie do polibku ušklíbla - snad si myslela, že to nevidím nebo co - poznala jsem, že něco chystá, jen jsem zatím nevěděla co.

Odhodlána zjistit to, ale nejdřív přerušit jejich polibek, jsem prešla do kuchyně a vzala ze skříňky, na kterou jsem ještě dosáhla, misku a vrátila se zpátky k nim. Zaklepala jsem Kathy na rameno.

,,Sean hladová," kňukla jsem, když se na mě upřely dva páry očí.

,,Tak tedy musíme Sean nakrmit," zasmála se Kathy.

Celá situace mi přišla divná, ale věděla jsem jedno. Pokud chci, aby byla Kathy šťastná, musím je rozdělit, jinak se stane něco horšího, co už nerozdýchá, čehož se bojím snad nejvíce.

. . .

Ahoj, po týdnu se opět hlásím do služby. Chyběla jsem vám? Mně vy jo, hodně. Asi bych se zbláznila, kdybych nepsala dál, tenhle příběh jsem si moc oblíbila.

Část měla být už včera, ale jaksi jsem u psaní usnula.
Huh, celá já...

OTAZKA: Ehm, co se sexu týče, jak to bude vypadat? Tedy, jestli to jen zmínit, že = ano stalo se, nebo opisovat, což bude (pro mě) něco nového...

Je to jen na vás, já jen, že některým by se to možná nelíbilo a nechtěli by to tady...
Když tak napište do komentářů svůj názor, všem díky...

- TARA ❤