39. Final racing..

416 31 30
                                    

Dneska je den závodu. Dneska je úterý. Stále mě neopustil ten zlý pocit. S Niallem jsme se rozhodli, že dneska do školy nepůjdeme.

Proto jsme spali až do 10-ti hodin. Potom jsem šla do koupelny kde jsem si udělala ranní hygienu. Oblékla jsem se do černých džín, bílého tílka a šedo-černeho cardiganku. Vlasy jsem si přečesala a lehce natočila do loken. Své oči jsem zvýraznila černou tužkou a své řasy obtáhla černou řasenkou, která mi je zvýraznila a zvětšila. Své rty jsem přetřela rudou rtěnkou.

Celý den se táhnul a já jsem stále cítila ten divný pocit, že se něco stane. Stále jsem jen doufala, že je to jen zlý pocit a ve skutečnosti se nic nestane. S Niallem jsme dneska měli oběd u Maury, která upekla brambory s nějakou směsí. Musím ale říct, že to bylo vážně vynikající. A právě teď je 5 hodin už odpoledne a my s Niallem se chystáme na ten závod. Závody začínají v šest hodin. Vzala jsem kabelku a klíče. Naposledy jsem se u botníku podívala do zrdcadla. Viděla jsem tam dívku, ale v jejich očích se odráží strach. Nikdy jsem strach před zavodem neměla. Je to nejspíš kvůli tomu, že jede i Niall, uklidňovala jsem sama sebe. Oba dva jsme vyjeli směr aréna. Já ve svém milovaném autě, které teď tak dlouho stálo zaparkované v garáži.

V mým autě se rozezněla hudba, kterou jsem měla danou jako zvuk hovoru. Podívala jsem se rychle na to kdo mi volá. Byla to máma proto jsem hovor přijala i přestože jsem řídila.

"Ano mami?" řekla jsem hned jak jsem hovor přijala.

"Ahoj zlato chtěla jsem ti jen říct, že dneska večer přiletíme." na mých rtech se utvořil úsměv. Tak moc mi chyběli. Strašně se na ně těším.

"To jsem ráda mami. Musím končit, ale mám tě ráda a klidně vás vyzvednu." nabídla jsem mamce, ale pomalu jsem vjížděla do arény, že jsem potřebovala hovor rychle ukončit a jít se zapsat a vše stihnout do šesti hodin.

"Zlato to je v pohodě vezmeme si taxíka, přijedeme pozdě v noci tak ahoj." řekla mamka.

"Pa." a s tím jsem hovor típla. Vylezla jsem z automobilu a porozhlédla jsem se okolo. Bylo tu dost lidí. Myslím jak soutěžící tak i lidi co se sem přišli jen podívat. A pak jsem ho uviděla. Po té době se mé hnědé oči střetli s jeho zelenými smaragdy. Byl tady. Byl to Harry Styles. Svůj pohled jsem od něho odtrhla a vyhledala jsem Nialla, který se ke mně akorát blížil.

"Vážně chceš jet?" zeptal se Niall a já se rozhodovala. Mám jet, nemám jet co když se něco stane? Co když se něco stane Niallovi? Mé myšlenky byli jako na pochodu a já nevěděla jestli dělám dobře. Nakonec jsem, ale stejnak přikývla. A tak jsme se rozešli k takovému stánku kde se zaplatilo a zaregistrovali vás.

"Jméno." řekl kluk co seděl za stolem. Můj hlas se najednou začal třepat. Nevím co se to děje nikdy se mi tohle nedělo.

"Ca-itli-ne." řekla jsem pouze a on kývl. Zapsal mě, do ruky mi dal kartičku a já jsem mu dala zase peníze a pak jsem od něho poodešla.

"Jsi v pohodě." zeptal se mě Niall a já přikývla.

"Závodníci ke svým autům." Rozezněl se pro mě neznámý hlas v rozhlase. Podívala jsem se na Nialla. Do jeho krásných modrých očí. Přitiskla jsem naléhavě své rty na jeho jako bych se bála, že už je nebudu moc nikdy ochutnat.

"Můžeme to ještě vzdát." řekl jen potichu, ale já pokroutila hlavou.

"Ty to můžeš vzdát, ale já.. já se nevzdám nikdy. Poslední jízda a pak už nikdy." šeptala jsem oproti jeho rtům a pak je ještě jednou líbla a rozešla jsem se ke svému autu. Tak učinil i on. Sednul si do svého vozidla. Naposledy jsem se nadechla vzduchu než jsem též nasedla do automobilu, kde jsem si zapla pásy a přijela jsem na místo odkuď jsem měla startovat. Ruce se mi nezvykle klepali a já se stále dívala do zrdcádka jestli je Niall v pořádku za mnou a to jsme přitom ještě ani nevyjeli. Do prostřed si stoupla blonďatá dívka, která v rukou měla praporky. Soustřeď se. Říkala jsem si v duchu.

Choice (H.S. & N.H.)Kde žijí příběhy. Začni objevovat