Choice (H.S. & N.H.)

28. Good morning Cinderella.

Ráno nemohlo být snad ani lepší, probudila jsem se a do mých očí se dívali dvě modré studánky, které patří jen jednomu, jen blonďatému klukovi, který mě uchvátil, do kterého jsem se zamilovala a dnešní noc jsem s ním prožila nepopsatelnou noc.

"Dobré ráno popelko." usmál se svým dokonalým úsměvem a já se málem roztekla.

"Dobré ráno můj princi." zasmála jsem se a on si mě hned přitáhl do polibku.

"Miluju tě a chtěl bych se tě zeptat, staneš se moji dívkou?" nesměle jsem se usmívala.

"Já tebe Nialle, ano stanu, jsem ta nejšťastnější dívka pod sluncem." usmívala jsem se teď už na svého kluka, který mě políbil a tím mě uzemnil pod sebe. Smála jsem se jak už dlouho ne, smích jsem nemohla zastavit, když mi rty jezdil na krku, na místě, kde jsem hodně lechtivá. Po malém poblbnutí v posteli jsme si šli udělat dolů snídani. Udělali jsme si vajíčka k tomu toustový opečený chleba a džus. Popravdě se divím, že tady vůbec něco takového mám zas jsem dobu nebyla nakupovat.

Po úžasné snídani se Niall šel ukázat domů, aby jeho maminka byla v klidu, že se mu nic nestalo. Ptal se mě jestli půjdu s ním, ale na to jsem mu řekla, že se teď půjdu osprchovat takže ne. A tak se teď chystám do koupelny, když se domem rozezvoní zvuk zvonku. Nechám připravování věci a běžím dolů ke dveřím. Dveře otevřu a tam se tyčí osoba, na kterou jsem vážně dneska neměla náladu.

"Co tady děláš?"řekla jsem dost nepříjemně.

"Car, já se ti chci omluvit, vážně mě to mrzí. Nechci, aby jsi mě ze svého života vystranila, já tě...."odmlčel se "mám hodně rád Caroline, jsi první dívka, nevím jestli je to láska nebo ne, ale nejsi mi lhostejná asi tě miluju Car, dej mi šanci prosím." s tím se o krok přiblížil blíž, měla jsem v očích slzy, nevěděla jsem co říct, bála jsem se mu to říct, že já a Niall jsme spolu, ale jiná možnost není.

"Car ty pláčeš?" O krok se chtěl zas přiblížit a svou ruku zvednul k mé tváři, ale já se zase posunula a je ruku jsem dala dál od své tváře.

"Harry, ty vždy přijdeš, když se to nejméně hodí s něčím takovým. Možná ti nejsem lhostejná, ale já tvá láska opravdu nejsem, jsem ráda, že se Harry snažíš změnit opravdu a prosím nevzdej se toho, miluj nějakou dívku, ale já to nejsem."

"Proč bys to nemohla být?"

"Protože ...."chvilku jsem se odmlčela "já chodím s Niallem a miluju jeho." v tuto chvíli jsem se cítila špatně já, ale snad mám právo taky na štěstí ne? Snad mám právo myslet na sebe a né na něho, však jak moc mi ublížil a pak si přijde a myslí, že mu skočím kolem krku? Takhle to nejde.

"Cože?" Vykřikl a o krok poodstoupil, zavrtěl nevěřícně hlavou. "Jasně." Zasmál se a odešel, ale ten smích byl nejumělejši smích co jsem kdy slyšela.

Šla jsem se prosadit do obýváku na gauč. Snažila jsem se ho napravit, ale v tom jsem udělala několik chyb, nikdy jsem to neměla být já, popravdě si myslím, že mě Harry ani nemiluje, jsem jen první dívka co zná a nejde ji jen o sex. Myslím, že když by se snažil, našel by dívku, kterou by doopravdy miloval jenže teď už to vidím úplně beznadějně co by se muselo stát aby to s ním hnulo něco co by ho hodně zasáhlo, ale co to pro takového kluka může být a může to být vůbec něco? To jsou otázky co mi kolovali stále v hlavě. Harry i když ho vážně nesnáším za to co mi udělal mi stále není jedno a asi nikdy nebude. Cítila jsem slzy co tekly po mých tvářích.

Po půl hodině, kterou jsem proseděla jsem uslyšela za sebou zvuk, otočila jsem se a uviděla jsem Nialla jak tam stojí. Co nejvíc jsem se usmála a setřela slzy.

"Zlato ty jsi plakala?" optal se hned co mě uviděl a přisednul si ke mě na gauč, kde mě obejmul. "Co se stalo?"

"Harry se tu stavil." šeptla jsem.

"Co ti udělal." vystartoval hned.

"Nialle, on mi nic neudělal jen snažila jsem se ho změnit a já prostě...." odmlčela jsem se "on prostě.." znovu jsem se odmlčela "tvrdí, že se do mě asi zamiloval, já miluju tebe Nialle, ale je to můj kamarád teda byl jenže v tuhle chvíli se už asi nikdy nezmění. Je mi to tak líto, všechno jsem zhoršila." přitulila jsem se k Niallovi hrudi, on mě jen hladil po mých zádech až jsem nakonec usnula v jeho objetí..
_____________________

Omlouvám se, tenhle díl je děs, ale už nevím co s tím a doufám, že se to zlepší :( nějak je toho moc před Vánoci se školou, s vším možným takže... 😥 Snad se aspoň malinko líbil.

Vote a komentář potěší❤

Díl věnuji vám všem 💜💚 Však vy víte, ti kteří mě podporujete děkuju vám za to, nesmírně si toho vážím❤.

S láskou Kthxx❤