37. Back to London.

319 27 25
                                    

Ráno jsme se probudili v posteli, oba dva nazí a naše těla byla k sobě přítulná. Dívala jsem se na to mé blonďaté štěstí.

"Nesleduj mě." zamrmal a pomalu začal otevírat svoje modré studánky.

"Dobré ráno." popřála jsem mu a políbila jsem ho na rty. On samozřejmě nebyl po zadu a polibek prohloubil.

"Dobré lásko." Dneska byla neděle tím pádem den odjezdu. Ani se mi odsuď nechtělo, ale bohužel jsme se museli vrátit. Proto jsme se šli nasnídat dolů a po snídani jsme se šli zbalit. Balili jsme svoje oblečení tak i jídlo co nám tu zbylo. Vše jsem potom dávali do auta a nechali si ve vnitř ještě věci, které jsme třeba chtěli ještě použít, protože na cestu se vydáme až kolem oběda. Převlékla jsem se do plavek a šla jsem i společně s Niallem do vířivky a pak do normálního bazénu kde jsme si jen tak plavali a dělali blbosti.

Blížil se ale už čas odjezdu. Byla jedna hodina odpoledne a tak jsme probrali věci, zhasli jsme světla a zamkli jsme. Měli jsme poslední možnost se porozhlédnout kolem nás, byla to krása. Věci jsme dali do auta a oba dva jsme nastoupili. A teď nás čekala asi 4 a půl hodinová cesta zpátky se zastávkou na jídle. Jeli jsme asi hodinu než jsme se zastavili v jedné pizzerii, kde já jsem si dala svoji oblíbenou Hawai a Niall si vzal šunkovou. Ve vnitř pizzerie jsme si to v klidu snědli a potom jsme se v klidu mohli vydat na cestu do Londýna.

Cesta byla dlouhá, ale úspěšně jsme se dostavili k našim domovům. Vzala jsem svoje věci políbila jsem Nialla a šla domů si to všechno dát vyprat. Niall zatím šel domů pozdravit rodiče, říct, že všechno je v pořádku aby neměli strach a pak prý za mnou přijde. Já si mezitím dala věci do pračky, napustila jsem si horkou vanu a šla jsem se umýt. Vzala jsem si čisté prádlo, převlékla jsem se a šla jsem si lehnout k televizi, kde zrovna nic moc nedávali. A tak jsem přepínala programy dokuď tam nedávaly aspoň Simpsonovi. Dívala jsem se na Simpsonovi dokuď se domem nerozezněl zvuk zvonku.

"Nialle je otevřeno." Křikla jsem, vážně se mi nechtělo vstávat byla jsem hezky zachumlaná pod saténovou dekou. O chvilku později se pokojem roznesli kroky a někdo mi dal ruku na mé rameno. Nehorázně jsem se lekla a tak jsem začala křičet, naším obývákem se roznesl pro mě dost známý smích.

"Nialle sakra vyděsil jsi mě." hraně jsem si sáhla na srdce.

"Máš si zamykat co kdyby to byl někdo kdo by tě chtěl vykrást lenochu." po jeho připomínce jsem si dala ruce na hruď a hlavu jsem otočila na druhou stranu. Dělala jsem, že jsem uražená. "No tak zlato nehraj to na mě." jeho ruka mi začala cvrnkat do tváře "Odfoukni se." Smál se mi a já ho tak povalila pod sebe.

"Jsi hrozný Niallere." Zasmála jsem se a políbila jsem ho na ty jeho jemné, hebké rty.

"Ty jsi horší. Jinak mamka tě pozdravuje." Usmál se, jen jsem kývla a lehla jsem si před něho. Jeho ruka si mě ihned přitáhla blíž a obmotal svou ruku okolo mého pasu.

"Nialle?"

"No?"

"Víš... v úterý se tady jedou... závody a já chtěla bych jet." párkrát jsem mezitím udělala přestávky, protože jsem se bála co na to bude říkat.

"Ty chceš jet ten závod na dráze?" zeptal se mě očividně trošku zaskočený.

"Víš Nialle já tě strašně moc miluju a..." otočila jsem se na něho abych se mu mohla dívat do jeho modrých studánek "...Chtěla bych s tebou jednou rodinu.... víš chtěla bych jet, ale naposledy pak už nikdy." dopověděla jsem to a čekala co řekne on. Kdyby řekl, že ne nejela bych.

"Nevím co čekáš zlato já ti to nezakážu. Sice se o tebe budu bát, ale nebudu ti to zakazovat. Pokuď chceš jet naposled jeď a já pojedu ten závod taky. Caroline jednou s tebou chci mít taky rodinu, jednou si tě chci vzít, protože ty jsi ta nejúžasnější osoba pod sluncem. Miluju tě a nikdy tě nechci ztratit." po celou dobu se mi díval do mých očí.

"Nialle miluju tě." řekla jsem jen a spojila naše rty v jedny. "Ale já jsem ti vděčná, že mi to nezakazuješ, ale bojím se o tebe. Nevím jestli je dobrý nápad, že pojedeš i ty." kňukla jsem. Mám o něho strach i když vím, že to samé musí prožívat i on.

"Já mám o tebe taky strach, ale pokuď pojedeš ty pojedu i já lásko." slabě jsem se usmála a znovu spojila jsem naše rty v jedny. A tak to pokračovalo dokuď naše oblečení nebylo na zemi....
_____________________

Další díl zlata. Doufám, že se vám líbil. Nebojte už to dlouho zdržovat nebudu. Tak snad nenudí. ❤

Vote a komentář potěší (však víte :D) ❤

Moc vám děkuju za vaši podporu. ❤ Jste úžasné ❤

Mám nový příběh takže budu ráda, když se na něj podíváte. ❤ Poprvé s Louisem (poprvé s někým jiným než s Niallem) :D

S láskou Kthxx ❤

Choice (H.S. & N.H.)Kde žijí příběhy. Začni objevovat