RASHOMON

BONUS: Krotitel Černého draka

 Pozn. autora:

Děkuji mic za překročení 1000 votes na tomto příběhu, jsem více než ráda, že i po jeho ukončení se najdou lidé, kteří si ho přečtou. Protože mi přeci jenom bylo líto tento příběh kompletně zahodit a nechat ležet ladem, připravila jsem si menší/větší bonus jako poděkování za 1000 votes. Vypráví o Rashomonově nejdelším pánovi, o kterém byla malá zmínka v 16. kapitole. Jen upozoňuji, že má 7 500+ slov, na wordovské stránky 12 a možná by to chtělo trochu času na přečtení :).

--------

 „Až budu větší, nejenže stanu se rytířem, ale budu tím nejudatnějším a nejsilnějším, který kdy žil!" prohlásil tehdy dvanáctiletý chlapec na vrcholku útesu z černého kamene, do kterého dole naráželo rozbouřené podzimní moře.

Šumění vln se doneslo až na vrcholek skal, kde stál onen chlapec s dlouhým pevným klackem, kterým máchal, jako kdyby v ruce třímal ostrý meč z ušlechtilého kovu. Vítr mu pleskal vytahaným a nepohodlným oblečením z hrubé tkaniny o drobné tělo, černé vlasy měl neustále v obličeji, takřka nic neviděl, sotva udržel rovnováhu, ale ani tohle ho nedonutilo, aby udělal alespoň pár kroků do bezpečí a nehrozilo mu, že spadne ze skály rovnou do moře, které ho pohltí a rozbije jeho slabé tělo o ostré skály.

„Payne, ne!" zvolal na něho druhý chlapec. Věkově mohli být stejně staří, ale jediný pohled na ně prozradil, že pocházejí z jiné vrstvy. Oslovený Payne byl sirotek, dříve žil na kraji města tam, kde žumpa páchla tak nesnesitelně a vytrvale, že ani dlouholetí obyvatelé těch míst nebyli schopní si na to zvyknout. Přežíval z toho, co našel na ulici, v lese, co opatrně ukradl a mohl doufat v pouze to, že nějaký zázrak ho dostane z toho Bohem zapomenutého místa.

A druhý chlapec, kterého černovlasý Payne nazýval Malý Lorde, ač si to on nepřál, sice lord ještě nebyl, ale měl se jím stát, až jeho pan otec zemře. Ve skutečnosti se jmenoval Udo, chodil vždy v tom nejdražším a nejkrásnějším oblečení s rodinným znakem vyšitým na zádech. Černý drak, který byl zabit rytířem – Udovým předkem –, protože se snačil zničit město, kde Udův rod měl své panství a kde vládl jako lenní pán.

Jak si k sobě dva chlapci, kteří se jevili jako naprosté protiklady – Paynovi černé vlasy proti Udovy blonďaté kštici, Stříbrnooký chudák a zlatooký lord, vyhublý poddaný a dobře živený pán – k sobě našli cestu je příběh smrti, ztráty a nenávisti.

Na území Přemožitelů Černých draků to nebylo moc obvyklé. Zabíjeli draky a ne lidi, ale pokud se našli tací, kteří se odvážili oloupit samotného lorda, neminul je trest v podobě oběšení na vrcholku kopce za městem a následném vystavení mrchožroutům, aby zločince ohlodali až na kost, aby slunce, voda a vítr pohrávaly si s mrtvým, jak je jim libo.

Bubny, které toho dne ohlašovaly konající se popravu, byly zlověstnější než kdy dřív. Zvědaví lidé z města hnali se za popravčí četou, která vedla na vrchol kopce tři muže, jejichž hlavy byly skryté pod hnědými pytli. Řetězy na jejich končetinách zlověstně řinčely, rozdíraly kůži do krve a táhly je k zemi.

Payne se držel na kraji skupinky, vlasy měl spadlé v obličeji, hlavu zvednutou, snažil se vidět na lorda, jeho paní a syna, kteří jeli na svých koních v čele popravčí čety, aby přihlíželi tomu, jak tři muži, kteří se je pokusili oloupit, přijdou o život na konci letního dne.

Payne nikdy předtím lorda neviděl. V končinách města, kde žil, se nikdy neukazoval a v místech, kde ano, Payne naopak nebyl vítán. Na mnoha popravách se zase lord neukázal, ale na této ano. Byl vysoký, neskutečně moc vysoký s hustým plnovousem v barvě pepře a soli. Stejně zbarvené vlasy měl sčesané v kratkém culíku, který měl ozdobený fialovou stuhou a jeho hrudní plát v ebenové barvě odrážel zapadající slunce. Lady se Paynovi nezdála moc pohledná, ale ani ošklivou ji neshledal. Byla prostá, světlovlasá s tmavýma očima, hubená a ve tváři trochu bledá. A jejich jediný syn, který seděl na svém poníkovi byl z poloviny otec a z poloviny matka. Světlovlasý, zlatooký, oblečení dosti podobné otci. Pohledem těkal všude okolo, nejvíce sledoval své rodiče, dav, ale na zločince se odmítal podívat.