Každý den je plný změn - ať už malých nebo těch větších.
Jak moc se jim může změnit život, když se potkají?
Začne to jednou nevinnou fotkou, ale kam až to může zajít?
Ze studia jsme se vrátili až někdy pozdě v noci a tak jsem se jenom převlékla do pyžama a zalezla do postele. . Vstala jsem až skoro v poledne. Naspala jsem toho dost, ale myslím, že ještě chvilka by mě nezabila... Došla jsem do kuchyně a nakrájela si ke 'snídani' nějaké ovoce a k tomu si vzala jogurt. Rodiče tu nebyli, Ashley seděla u televize a dělala, že mě nevidí. Jak jinak... Rychle jsem se najedla a vrátila jsem se do svého pokoje a zkontrolovala mobil, kde jsem našla zprávu od Luka.
Je mi jasné, že se to Tinusovi líbit nebude, ale on čas nemá a já nebudu doma s Ashley, která když mě zrovna neignoruje, zkouší mě vraždit pohledem. Měla jsem ještě hodinu čas a tak jsem si zalezla do sprchy a umyla si vlasy, které jsem následně rozčesala a vyfénovala. Ani jsem se nenamalovala, protože to podle mě nemělo cenu. Oblékla jsem se a zjistila jsem, že mi zbývá ještě 20 minut.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Martinus: Už jsi vzhůru?🍌 Já: Jo, proč?🎉 Martinus: A myslíš, že bys mi mohla půjčit mapu?😵 Já: Proč?😏 Martinus: Protože se pokaždě ztrácím v tvých nádherných očích 💖💖 Já: Zkus Google Mapy...😏😏 Martinus: .... Všechno zkazíš...
Na to už jsem nic neodepsala, jenom jsem se sama pro sebe uchechtla. Domem se roznesl zvonek a tak jsem se vydala dolů. Obula jsem si boty a otevřela dveře, za kterými stál Luke. Tak kdo jiný že? Prezident to asi nebude... Pozdravili jsme se a dohodli se, že půjdeme do parku. To bych nebyla já, kdybych byla v parku a nekoupila si zmrzlinu. A tak jsem zatáhla Luka ke stánku se zmrzlinou a oba jsme si nějakou vybrali. Akorát mi hlavou proběhla vzpomínka, kde jsem byla s Tinusem a rozmázla jsem mu zmrzlinu po obličeji. Musela jsem se nad tím pousmát. "Děje se něco?" zeptal se najednou Luke. "Ne, proč?" podívala jsem se na něj zmateně. "Že jen tak sedíš, koukáš na roztékající se zmrzlinu a culíš se u toho jak debil..." odpověděl a začal se smát. "Hahaha... Jen jsem si na něco vzpomněla." "A na co?" "To je jedno...." Luke vlastně nevěděl, že chodím s Tinusem. On ani nevěděl, že někdo takový existuje... Stejně si myslím, že kdybych mu to teď řekla, vysměje se mi a nebude mi věřit. Nejspíš si to ještě nějakou chvíli nechám pro sebe... "Chceš už jít?" zeptal se Luke. Seděli jsme tu asi už 2 hodiny a vyprávěli si různé vtipné a trapné historky a hrozně jsme se tomu smáli. "Asi ano." Zvedli jsme se a vydali se ke mě domů. I cestou jsme pusu nezavřeli. Pořád jsme měli o čem mluvit a sem tam jsme se i překřikovali, že se na nás ostatní lidé otáčeli. "Jdeš dál?" zeptala jsem se, když jsme došli před můj dům. "Uhm...asi dneska ne" řekl a nervózně si prohrábnul vlasy. "Co ti je?" "Uhm...nic?" spíše se zeptal než odpověděl. "Znám tě dost dlouho na to, abych to poznala, takže to vyklop..." "Fajn, ale je to tajemství." "A co já s tím?" zeptala jsem se. Ukázal mi, abych se k němu naklonila a tak jsem to udělala. Ale místo toho, aby mi něco pošeptal, přitiskl své rty na ty mé...
Tak jsem zpět✌ tahle kapitola měla vyjít už včera, ale bohužel jsem to nestihla vydat no...😏 stane se...😱 každopádně jsem se chtěla zeptat, jestli by tu byla nějaká dobrá duše a doporučila mi nějakou knížku tady na wattpadu, jelikož momentálně nemám co číst✌klidně to může být i vaše, přečtu si všechno💜 Doufám, že se líbí💋
