One More Second With You | FF Marcus & Martinus

Kapitola 15

Tinus odešel včera večer, protože měl ještě něco s Marcusem na vyřízení. A tak protože jsem neměla co dělat, napsala jsem Lukovi, jestli nechce něco podniknout. Nakonec jsme se domluvili, že mě za hodinu vyzvedne. A tak jsem se došla vysprchovat, umýt a vyfénovat si vlasy. Lehce jsem se namalovala a šla si ke skříni vybrat oblečení. Vyházela jsem snad celou skříň, ale nemohla jsem nic najít. Po nějaké době jsem to vzdala a prostě něco si vzala.

Akorát když jsem se obula, zazvonil zvonek. Rychle jsem se zkoukla v zrcadle a hned na to jsem s úsměvem otevřela dveře. Za nimi stál také s úsměvem Luke a okamžitě mě obejmul. Objetí jsem mu opětovala a společně jsme se vydali do cukrárny. Sedli jsme si ke stolu a každý jsme si obědnal, co jsme chtěl. Po chvíli přede mě servírka postavila tiramisu a latté a před Luka věneček a čaj. Oba jsme jí poděkovali a ona s úsměvem odešla. "Tak jak jsi se měl celou dobu?" zeptala jsem se konečně. "Bylo to tam fajn, ale už mi to tu scházelo" odpověděl okamžitě a upřímně se na mě usmál. "A budeš se tam ještě vracet?" "Měl bych, ale netuším, jak to bude..." řekl.
Po nějaké době jsme se rozhodli, že si půjdeme pustit film ke mě domů a tak za nás Luke zaplatil a my jsme se vrátili k nám.
.
"Bylo to super" řekl, když už odcházel. "Jo, to jo." "Někdy to zase zopakujeme." "Jasně, tak se pak domluvíme." "Fajn. Ahoj" řekl a na rozloučení jsme se zase obejmuli. Zavřela jsem za ním dveře a šla jsem zpátky do pokoje, ale cestou mě zastavil hlas. "Myslím, že Martinusovi by se tohle nelíbilo" otočila jsem se a spatřila Ashley s úšklebkem na tváři. "Co tím myslíš? Luke je JEN můj kamarád a to objetí nic neznamenalo" odpověděla jsem jí. "Tak když bych mu řekla, že jste se jenom neobjímali, asi by nebyl rád. A pravda by mu asi byla v tu chvíli jedno..." " Co zkoušíš?" zeptala jsem se naštvaně. "Nic... Jen tě upozorňuju" řekla, otočila se a odešla. Šokovaně jsem tam zůstala stát a nemohla tomu uvěřit. Vyhrožuje mi? O co se sakra snaží?! Upřímně doufám, že to nemyslí nějak vážně... Rychle jsem zaklepala hlavou, abych se vzpomatovala a zapadla do svého pokoje. Zapnula jsem mobil a našla tam několik zpráv od Tinuse...

Martinus: Můžu se večer zastavit?❤
                    Nebudu mít co dělat a tak bych tě rád viděl
                    Chybíš mi...
                    Beth? Kde jsi?
                    Provedl jsem něco?
                    Notaaak... Začínám se o tebe bát... 😭
                    Jsi v pořádku?
                    Hlavně mi prosím napiš..
                    Vzdávám to...jdu se kouknout, jestli jsi v pořádku

Akorát jsem dočetla poslední zprávu, když se ozvalo něco z balkonu. Zvedla jsem pohled a přes prosklené dveře viděla známou postavu. Okamžitě jsem se zvedla a šla mu otevřít. Hned, co jsem otevřela dveře si mě Tinus přitáhnul do obětí a já jsem mu omotala ruce kolem krku. On si mě za pas přitáhnul ještě blíž. Hlavu jsem si opřela o jeho rameno a vdechovala jeho vůni. "Víš, jak si mě vystrašila? Málem jsem umřel strachy" zašeptal mi do vlasů a zanechal tam malý polibek. "Jsem v pohodě... Jen jsem byla venku a nevzala si sebou mobil. Promiň.." zašeptala jsem nazpátek. "Hlavně si ho příště vezmi ano? Fakt jsem se bál, že se ti něco stalo." "Příště se polepším" odpověděla jsem. "To doufám" řekl, odtáhnul se a zhluboka se mi podíval do očí. Okamžik na to už jeho rty zkoumaly ty moje.

Ahojte❤ jen bych vám chtěla říct, že nevím, jak to teď bude s vydáváním.... Budu na brigádě, tak netuším, jak budu stíhat...😕 tak doufám, že se nebudete zlobit, když kapitola nebude každý den✌
Doufám, že se líbí😱

Xx Terez💞💞