Každý den je plný změn - ať už malých nebo těch větších.
Jak moc se jim může změnit život, když se potkají?
Začne to jednou nevinnou fotkou, ale kam až to může zajít?
Nesouhlasně jsem vstala z postele a namířila si to do koupelny, kde jsem si napustila horkou vanu. Vlezla jsem si do ní a nechala své tělo zrelaxovat. Když mi voda začala chladnout, umyla jsem si vlasy a nakonec z ní vylezla.
Vlasy jsem si vyfénovala a rozhodla se, že si je rychle nakulmuju. Pak jsem si na obličej napatlala trochu krému, make up a korektor a to jsem zapudrovala. Řasy jsem přejela řasenkou a tím jsem skončila.
Zabalená v ručníku jsem přešla ke skříni, ve které jsem se začala přehrabovat a hledat něco na sebe. Nakonec jsem byla se svým výběrem celkem spokojená a tak jsem se oblékla a obula si černé Nike boty.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Hned jak jsem si zavázala tkaničky, domem se roznesl zvonek. Vyšla jsem ven a prohlédla si Marcuse. Měl na sobě černé roztrhané džíny, delší vínové triko a přes to měl přehozenou černou koženou bundu. Na hlavě měl nasazenou kšiltovku a kolem krku a přes pusu měl zavázaný šátek. Nejspíš chtěl působit drsně...
Hned jak mě spatřil, vtáhnul si mě do objetí, které nebralo konce. Držel mě pevně, jako by mě už nikdy nechtěl pustit, ale zároveň tak, aby mi neublížil. "Vypadáš nádherně" řekl, když se odtáhnul, ale jeho hlas zněl jinak - spíš chraptěl. Mé tváře nabraly červeného odstnínu. "Můžeme jít?" zeptal se. Kývla jsem hlavou a než jsem se stačila zeptat na to, kam vlastně jdeme na párty, už měl ruku omotanou kolem mého pasu. Přitáhnul si mě blíž a jelikož jsem to nečekala, narazila jsem mu do hrudi. S ním to ani nehlo a vedl mě dál ulicemi města.
Společně jsme vešli do domu plného lidí. Přišli jsme celkem pozdě, protože už teď tu byla většina lidí v podnapilém stavu. Marcus mě zavedl rovnou do kuchyně a dal mi do ruky kelímek s nějakým pitím. Nezkoumala jsem, co to je. Radši jsem to ani vědět nechtěla a tak jsem se hned napila. Nechutnalo to nijak zle, ale dobré to taky nebylo.
"Pojď si zatancovat" vykřikl Marcus, aby ho bylo slyšet přes hlasitou hudbu. Přikývla jsem a nechala se zatáhnout na taneční parket. Snad schválně začal hrát ploužák a tak si mě za boky přitáhnul k sobě, já mu ruce omotala kolem krku a začali jsme se pomalu pohupovat do rytmu písně. "Chyběla jsi mi" zašeptal mi najednou do ucha a mě se po celém těle rozlila husí kůže. "Vždyť to není tak dlouho, co jsme se viděli" odpověděla jsem se smíchem, protože ve skutečnosti jsme se viděli včera. "Kdybys věděla.." řekl si pro sebe. Nejspíš nechtěl, abych to slyšela a tak jsem to přešla.
Za celou dobu si nesundal ani šátek ani kšiltovku, ale nějak moc mi to nevadilo.
Ještě nějakou dobu jsme tancovali, ale najednou mě Marcus začal tahat pryč. "Kam jdeme?" zeptala jsem se zmateně. Vyšli jsme z domu, ve kterém se konala párty a po silnici jsme šli...prostě někam.
Ani ne po 5 minutách jsme došli před hotel. "Tady spíš?" zeptala jsem se a on jen přikývnul. Zavedl mě do svého pokoje a zamknul za námi. Posadil mě na postel a stoupnul si naproti mě.
Přišlo mi, že bojuje sám se sebou. Nakonec si ale povzdech a svěsil ramena. Sundal si z hlavy kšiltovku, odvázal si i šátek a zadíval se mi do očí. Mé srdce vynechalo jeden úder a jako bych zapomněla, jak se dýchá. "Martinusi?!"
Omlouvám se, že teď v pátek a přes víkend nebyly kapitoly, ale kvůli brigádě jsem absolutně nestíhala 😳 navíc mám pocit, že mi z ní odumřely nohy😂😂 Takže jsem přemýšlela, že bych dneska vydala ještě jednu a zase to trochu dohnala ❤❤ Doufám, že se líbí💕
