One More Second With You | FF Marcus & Martinus

Kapitola 23

Vzbudím se na zvuk budíku. Nějakou dobu mi trvá, než si uvědomím, že jdu po prázdninách zase do školy. Chvíli se jen hrabu v myšlenkách a přemýšlím o všem možném. Jenomže nechci přijít hned první den pozdě a tak se pomalu vyplazím z postele a namířím si to do koupelny. Dám si rychlou sprchu, protože vlasy jsem si umyla už včera večer. Vyčistím si zuby, na obličej dám obyčejný krém, korektor na menší kruhy pod očima, zapudruju a řasy projedu řasenkou. Vždycky jsem se malovala jen takhle a tak to teď nehodlám měnit... Vrátím se zpět do pokoje a stoupnu si před skříň. Jako vždy dospěji k závěru, že nemám nic na sebe. Prostě klasická já... Nakonec přece něco najdu a to si následně i obleču (média). Vlasy si před zrcadlem rozčešu a nechám je rozpuštěné.
Dojdu do kuchyně, kde si z lednice vytáhnu na snídani jogurt, protože jsem líná si dělat cokoli jiného. Když ho dojím, obuji se, rychle šáhnu po kabelce a vydám se do školy. Ashley vždy vychází a vstává dřív, takže se moc nestává, že bychom se takhle ráno potkaly...
Před školou už na mě čekala Melanie, moje kamarádka. Známe se už hodně dlouho, ale přes prázdniny jsme se nevídaly, protože byla s tátou na celé prázdniny v Německu.
"Ahoj, Beth" pozdravila mě Mel a skočila mi kolem krku. Vydrala jsem ze sebe něco, co mělo připomínat 'ahoj', ale jelikož mě Mel objímala tak pevně, že mě skoro dusila, vyznělo to úplně jinak. Po chvíli mě pustila a já se mohla konečně pořádně nadýchnout. "Tak povídej, jak ses měla? Co jsi celý prázdniny dělala? Potřebuju vědět všechno!" vysypala hned ze sebe. Musela jsem se nad tím zasmát. "Neboj, všechno ti řeknu... ale jak ses měla ty v Německu?" optala jsem se jí na oplátku. A tím jako bych odpálila bombu. Okamžitě se vrhla do vyprávění a nevynechala jeden jediný detail. Když byla tak v půlce vyprávění, musela jsem jí přerušit, protože jinak bychom přišly pozdě na hodinu.
Ke skříňkám jsme ani nešly a rovnou jsme se vydaly do třídy. Hned, co jsme vstoupily do třídy, všechny pohledy se na nás stočily. Mel to bez mrknutí oka přehlédla a začala povídat dál o jejích prázdninách. Většina lidí se začala věnovat aktivitám, které dělali předtím, ale pak tu byla skupinka holek, které se na mě nepřetržitě koukaly. Nejdřív mi to nedocházelo, ale pak jsem si vzpomněla, že jsou jako moje sestra zblázněné do Marcuse a Martinuse. Pak už mi to celkem dávalo smysl... Martinus asi před dvěma dny zveřejnil fotku na které jsme spolu. Jsme v parku, Tinus mě drží v náručí a dává mi pusu na líčko. Vůbec jsem nevěděla, že nás Marcus vyfotil, ale nějak zvlášť mi to nevadilo. Byla to fotka z posledního dne, než odjel. Já, on a Marcus jsme šli do parku na zmrzlinu a klasicky přitom dělali různé blbosti. Nad touhle vzpomínkou jsem se musela pousmát, ale hned na to jsem se zase začala věnovat Mel a jejímu vyprávění.
Sedly jsme si do poslední lavice u okna. Vlastně tu spolu sedíme už od první třídy. Netrvalo to dlouho a zazvonila na hodinu. Hned na to přišla do třídy učitelka a za ní ještě někdo. S Mel jsme si vyměnily tázavé pohledy, ale to už se slova ujala naše třídní. Nejdřív začala mlít takový ty klasický kecy o novém školním roce, o školním řádu a takových kravinách... Hned u druhé věty, kde říkala, že doufá, že jsme všichni plně nasazení do nového začátku, jsem začala vnímat jen okrajově a myšlenkami se odebrala jinam. Možná bych došla i k jednorožcům, ale to se učitelka obrátila na toho nového žáka. "No a aby toho nebylo málo, chtěla bych vám představit vašeho nového spolužáka Tobiase. Tak si někam sedni a my budeme pokračovat" řekla a lehce poukázala na kluka s černými vlasy. Okamžitě se vydal do lavice naproti té naší, protože byla jako jediná úplně prázdná. Rozhlédla jsem se po třídě a všimla si, že všechny holky na něj koukají, jako by byl nějaká kabelka, po které tolik touží. Musela jsem se nad tím uchechtnout. Ale až pak mi došlo, že jsem to neudělala potichu. Mel se na mě tázavě podívala a tak jsem jen rychle mávla rukou. Otočila se zpátky k učitelce, ale já se rozhlédla ještě po třídě, jestli si toho někdo nevšiml. Všichni víceméně věnovali pozornost učitelce a tak jsem to neřešila. Ale nakonec jsem si přece jenom všimla jednoho pohledu. Jeho oči byly tmavě hnědé, řekla bych, že až skoro černé a to mě na nich celkem zaujalo. Tázavě jsem se na Tobiase podívala, jenže on nic neudělal a dál na mě civěl. Odvrátila jsem pohled a snažila se ho ignorovat.
Když konečně zazvonilo, všichni okamžitě vystřelili ke dveřím. S Mel jsme nijak nechvátaly a tak jsme počkaly, než se všichni vytlačí ven a až pak jsme se vydaly od naší lavice pryč. Už jsme se viděly někde na kávě, ale to by to nesměla překazit učitelka. "Elizabeth? Mohla bys na chvíli, prosím?" Naznačila jsem Mel, ať na mě počká venku a zašla zpátky za učitelkou, vedle které stál i Tobias. "Ano?" zeptala jsem se netrpělivě. "Myslela jsem, jestli bys nebyla tak hodná a neprovedla Tobiase po škole" řekla a já se okamžitě podívala na něj. Na tváři mu pohrával spokojený úšklebek a měřil si mě pohledem. "Ale já už něco mám" řekla jsem skoro okamžitě. "To nebude trvat dlouho..." odpověděla mi. "Fajn"

Že by se nám to zamotalo ještě víc?😂😄😏😏 doufám, že se líbí💋💞 názor?😏💞

Xx Terez✨