One More Second With You | FF Marcus & Martinus

Kapitola 16

"Dobré ráno" ozval se Tinus hned, jak si všimnul, že už nespím. "Dobré" odpověděla jsem a ještě víc se ponořila do jeho objetí. "Jak jsi se vyspala?" "Sice jsem neměla celou postel pro sebe, ale dalo se no...." "Jsi zase vtipná. Ale neboj, já vím, že se ti se mnou spí dobře" řekl. "Jak si můžeš být tak jistý?" "Když jsem se probudil, ze spánku jsi se usmívala a šeptala si moje jméno" zkonstatoval se smíchem. "To není pravda" řekla jsem nevěřícně. "Ale je. Měl jsem si tě natočit, abys mi věřila. Stejně jsi byla roztomilá." "Hahaha..."
.
"Budu muset jít. Máme s Marcusem focení."  "No jo ty 'modelko'" řekla jsem se smíchem. Nic mi na to neřekl, jen protočil oči a lehce mě políbil. "Pak se ozvu ano?" zašeptal. Kývla jsem hlavou a zavřela za ním dveře.
Rodiče jsou v práci a Ashley je.... ani nevím, kde je. Takže zase nemám celý den co dělat. Šla jsem zpátky do pokoje a pustila si na počítači písničky. Po chvíli mi ale pípnul mobil.

Luke: Nemáš dneska čas? Nějak nemám co dělat...
Já: Jasně, že mám
Luke: Fajn, do 10 minut jsem u tebe
Já: Fajn

Ani ne za 10 minut se ozval zvonek a já sešla dolů otevřít. "Ahoj" řekl Luke a přitáhnul si mě do objetí. "Ahoj" odpověděla jsem a vydali jsme se do mého pokoje. "Tak co chceš dělat?" zeptala jsem se. "Mně je to jedno... Jak chceš ty" usmál se a rozhlédnul se po mém pokoji. "Vůbec se to tu nezměnilo." "Děláš, jako bys byl pryč několik let" řekla jsem se smíchem. Pokroutil nad tím hlavou a zase začal věnovat pozornost mě. "Tak si můžeme pustit film?" "Fajn" odpověděla jsem a na počítači našla nějaký film. Někde v půlce mi znovu zapípal mobil.

Martinus: Nechceš se za námi přijít podívat? ❤
Já: Promiň, ale už něco mám...😏
Martinus: A co máš tak důležitého, že se kvůli tomu na mě vybodneš?
Já: Nevím, jestli je to tak důležité, ale s Lukem se koukáme na film
Martinus: Čtu správně, že s Lukem?
Já: Jo, proč?
Martinus: Kdo je Luke?
Já: Kamarád...
Martinus: Jenom kamarád?
Já: Ano...

Tak tím mě odrovnal... To mi nevěří? Pokroutila jsem nad tím hlavou a začala se znovu věnovat filmu.

S Lukem jsme se rozloučili až večer. Byl to zase jeden z našich společných dnů, které si budu určitě pamatovat.

Martinus: Už máš na mě čas nebo jsi pořád s tím 'kamarádem'?
Já: Co máš za problém? Já a Luke spolu nic nemáme...
Martinus: Co mám za problém?! Moje holka tráví celý den s jiným klukem a na mě kašle... Bůh ví, co jste nakonec dělali....
Já: No jasně... Když ty jsi byl pryč, stihli jsme se spolu vyspat a teď chodím s tebou i s Lukem... Vážně si o mě myslíš tohle!? Že bych se s ním vyspala?
Kdybych měla být jako ty, asi bych se šla zabít... To ty jsi tu ten, kdo se každý den fotí s fanynkami, dává jim pusu na tvář a objímá se s nimi! A říkám něco? Ne!
Martinus: Ale tohle je prostě součástí mě!
Já: Takže u tebe je v pohodě líbat holky na potkání, ale já nemůžu strávit den se svým nejlepším kamarádem?!
Martinus: To je něco jiného!
Já: To teda není! Je to naprosto stejné...
Martinus: Vsadím se, že i včera jsi byla s ním... Mám pravdu?
Já: Ano máš, ale ještě jednou ti říkám, že jsme jenom kamarádi...
Martinus: Tak proto si mě včera ignorovala... Protože jsi byla s ním
Já: Já tě ale neignorovala... Jak jsem ti už řekla, zapomněla jsem si mobil...
Martinus: Jasně....
Já: Tak si mi něvěř a jdi do háje!
Martinus: Fajn! Dobrou noc
Já: Dobrou

Tak nehorázně mě naštval, ale zároveň mě mrzelo, že mi něvěří... Došla jsem si vyčistit zuby. Vlasy jsem si rozčesala a stáhla do povoleného drdolu. Mobil mi ještě několikrát zapípal, ale nevěděla jsem, jestli to chci vůbec číst... Ale nakonec jsem je stejně otevřela

Martinus: Zlato... Nechci, abys šla spát naštvaná na mě..
Nemůžu tě nechat jít do postele smutnou a naštvanou...
Omluvám se...
Jsem na cestě za tebou...

Netrvalo to dlouho a ozvalo se lehké klepání na dveře od balkonu. Nemůže prostě jednou přijít normálně dveřmi?! Pustila jsem Martinuse dovnitř a okamžitě za ním zavřela. Otočila jsem se čelem k němu. Hned se na mě natlačil a pevně mě obejmul, ale já jsem nechala ruce podél mého těla. "Zlato, já.... Hrozně se omlouvám... Samozřejmě si nic takového o tobě nemyslím, jen prostě... Ten pocit, že jsi byla s někým jiným a ne se mnou... Ničí mě to" zašeptal mi do vlasů. "Ničí mě představa, že jsi s někým jiným." "Nechci být s nikým jiným..." odpověděla jsem a hlavu mu zabořila do krku. "Tak to je dobře" odtáhl se a přisál se mi na rty.

A je tu nová kapitola 🎉 nevím, jestli dneska stihnu ještě jednu, ale pokusím se. Když to nestihnu, vydám jí zítra ráno ✌ doufám, že se líbí💞

Xx Terez❤