Kapitola LVI - Pradávná

97 9 2
                                    

Nick

Shromáždili jsme těla na jednu hromadu a zapálila je. Prach z jejich kostí se společně s popelem z jejich oděvů rozplynul do ovzduší.

Silla

Všichni jsme se koukali na těla,která požíral nekompromisní oheň a mlčky kontrolovali jejich naprosté zničení.

Když oheň ustal a po tělech nezbylo vice, nežli hromada popela, mela jsem jistotu, že se můžeme klidně vydat dále na cestu.
Nasedli jsme na naše věrné a pomalým krokem se vydali opět na cestu. Foresta se držela blízko mé maličkosti. Viděla jsem strach v jejich očích z nadcházejících cest.

Nick

Mlčky jsme následovali Sillu s Forestou a předpovídali hrozby na cestě z Fridorova království. Cesta do Kardénie je hornatá a nebezpečná. Silla nám neřekla proč jdeme na Sever do Sentinélie, ale nikdo z nás se ani ptát nechtěl. Věřili jsme v ní celými srdci a vždy to tak bylo správně.

Foresta je zemní typ draka, byla ale na svůj věk stále malá a slabá. Měl jsem jistá podezření o jejím původu.

Silla

Foresta nebyla obyčejný drak už od narození. Vždy z ní vyzařovala určitá skrytá síla. Po cestě lesem jsem si něco uvědomila.

Počkejte prosím chvíli zde" požádala jsem ostatní a popošla si dál od nich s Forestou v zádech.

Proč to přede mnou skrýváš? Vím co jsi zač!" okřikla jsem Forest.

Protože si nejsem jistá zda-li bych to dokázala ovládat."

TO" zopakovala jsem si v hlavě sama pro sebe. Tygra se pode mnou nejistě vrtěla. Poslouchala naše myšlenky celou tu dobu, neměla jsem důvod před ní něco tajit. Ještě chvíli jsem se rozmýšlela nad Forestou, pak mne Tygra podpořila a já se rozhodla, že rozevřu schránku s její opravdovou silou.

Bezmyšlenkovitě jsem tasila svůj meč z pochvy a ohnala se jim po Forestiných rozích. Byly duté a křehké i tak to stačilo na můj úkol. Popadla jsem dva rohy a zaměřila svou dosavadní sílu na ně. Kolem rohů se začaly ovíjet zelenozlaté úponky magie. Cítila jsem brnění v konečcích prstů, ale neodvážila jsem se otevřít oči, abych se nepřestala soustředit. Vlákna magie se z rohů přenášela na Forestino tělo. Osvítilo ji zlatavé světlo a přede mnou stál majestátný tvor.

Její atleticky vyhublé tělo nabralo na objemu, svaly nabraly na síle a její rohy se opět připojili k useknutým pahýlům. Byly však mnohem větší a silnější.

Foresta patřila k pradávnému kmeni draků cvičený v Dračím Lese. Tito draci byli využívání pro jejich sílu, mrštnost a vytrvalost. Jejich pohyb po zemi byl skoro neslyšný a tak se využívali především na rychlé útoky.

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.


Z Foresty, mladé slabé dračice se nám stal siláček :D

Je to taková kratší kapitolka, ale po XXX době co jsem nic nenapsala,

jsem si řekla, že už by bylo na čase alespom něco :)

A já se s Vámi prozatím loučím, EmíkMia *--*

Zánik: Dívka DrakKde žijí příběhy. Začni objevovat