Zánik: Dívka Drak

Kapitola III - první jízdy ☑

Silla

Uklonila jsem se a objala otce.

Vyrazila z jídelny jako střela ke kováři abych se na nové sedlo mohla podívat. U kováře jsem byla dost často kvůli úpravě meče a luku. Tentokrát jsem ale byla mnohem více natěšená na výtvor kováře než kdykoliv jindy. Doběhla jsem až před kovárnu a zastavila se. Vydýchala se a pomalu vešla do kovárny. Tygra se pomalu hnala za mnou aby vyděla co na ni můj otec s kovářem přichystali. V kovárně bylo obrovské horko. Našla jsem kováře Janka rychle i na to jak byla kovárna velká.

"Dobrý den kováři, jak jste na tom?" Zvesela jsem se zeptala kováře. "Dobrý princezno, jen to dám dohromady a vše bude připravené k použití." usmál se na mne Janko. Doširoka jsem se usmála a posadila se na nedalekou židli. Vedle mě si spokojeně lehla Tygra a dopřála si chvilku klidu.

"Sillo? A nebojíš se na mě jezdit? Předci jen to asi nebude jako jet na koni.." Hodila na mě smutný pohled Tygra. "Neboj malá.. Nebojím se tě ani tak natož na tobě jezdit. Zkoušeli jsme to předci už dřív.." Usmála jsem se na ni. "Myslíš, že to půjde?" "Určitě Tygro,neměj strach,vždyť my to spolu vždycky nějak vládneme." Pohladila jsem ji po krásné stříbrné srsti.

Kovář Janko

Nevěřil jsem vlastním uším, když mne král požádal o vyrobení sedla na Rysa. Ani jeden z nás nevěděl jeho přesné parametry a tak jsem raději přidělal ke kovové konstrukci potažené několika vrstvami kůže i několik řemínků tak, aby si je princezna mohla přizpůsobit na Tygře sama. K sedlu jsem připevnil i jednu řadu tenkých a pohyblivých plátů táhnoucích se k ocasu. Pár řemínků pro upevnění na zadních tlapách. Třmeny jsem udělal dvoje. Jedny přímo připevněné k sedlu pro klidnou chůzi nebo poklidný klus a druhé byli přepevněny na dlouhém plátu vedoucímu k kcasu. To proto,že v vzpřímené poloze by se Sille jen těžko jelo rychle. Na Krk jsem jí vyrobil jen jednoduchý obojek s dvěmi úchytkami, aby se měla Silla čeho držet. Měl jsem připravenou zbroj i pro Sillu ale ta nikdy nevyžadovala více nez pohyblivé plátky se zašpičatěním končícím u prstú a lokte, stahujíc koženými pásky, Meč a dýku.

Když přišla zrovna jsem dával všechny díly dohromady. Když jsem ovšem uviděl toho Rysa málem mi vypadli oči z důlků a to podle slov měštanů měla pouhých 10 let což u elfských společníků není nic. Ve své podstatě byla stále mládě. Taky na to vypadala. Když jsem skloubil i poslední pohyblivý plát k ostatním zavolal jsem na princeznu a ustoupil na stranu, aby si jej mohla prohlédnout. Její tvář vypadala překvapeně, zamyšleně a zároveň štastně. Přišla blíž a vyptávala se na určité části. Jsem si jist, že si ještě před chvílí povídala s Tygrou.

Tygra
To takzvané sedlo bylo tak neuvěřitelně velké! Všimla jsem si ale, že má dva páry třmenů. Asi pro pohodlnou chůzi i rychlí běh. Celou dobu co tam Janko furt do něčeho mlátil jsme si se Sillou povídali o tom kam pojedeme a co budeme dělat. Napadlo mě, zajet nejdříve do Sekvojové krajiny, kde žili nádherné bytosti a trošku je se Sillou seznámit. Ale než jsem jí to stačila říct zavolal ji Janko a něco jí vysvětloval. Vždy byla strašně zvědavá.

Silla
Tygra se na mě a Janka dívala se zájmem, ale nepromlouvala ke mě. Asi nad něčím přemýšlela. Janko mě zavolal zrovna ve chvíli kdy jsme se začali domlouvat na cestě. A když mi bylo vše vysvětleno a ukázáno přivolala jsem i Tygru. Janko vzal z držáků sedlo a udělal krok k Tygře. Ta jen zavrčela na důkaz, že není tak milá jak vypadá a má si dávat pozor na to co dělá. Pozastavil se a podíval se na mě, já se jen pousmála a klekla si k Tygře. Vypadala jako u božího umučení a já pilně pozorovala co a jak Janko dělá,nebylo to ani tak složité jak to vypadalo. Jeden řemínek,druhý,třetí a bum bylo to. Kolek krmu jí secvakl jednoduchý kožený obojek a má krásná Tygra byla ještě krásnější. Na stříbrné srsti tvamě šedá zbroj místy potažená kůží jen zvírazňovala její hrdost a krásu. Tygra byla největším vyvolaným společníkem v našem městě. Výhoda i nevýhoda. Janko mne vyzval abych si na Tygru sedla. Dala jsem si nohu do třmenu u břicha a vyhoupla se do sedla. Všimla jsem si i malých postrojových úprav oproti postroji pro koně. Pod sedlem byli připevněny malé pečlivě zatočené háčky pro případné tašky a po pravé ruce jsem si mohla připnout i dýku. Pevně jsem se chytla úchytek na Tygřině krku abych nespadla a lehce se zavrtěla v sedle. Dala jsem Tygře znamení ať zkusí vykročit. Sedlo bylo zvlaštně vykrojeno. Všimla jsem si toho až, když se Tygra pohla. To kvůli jejím lopatkám, jinak by se jí špatně chodilo.

Tygra lehce našlapovala po velké místnosti. Ovšem byl to jen lehký krůček po krůčku.

Jednoduše jsem seskočila ze sedla a Tygra se otřepala jako pes. Nebyla na to zvyklá. Janko nás jen tiše sledoval. Přistoupila jsem k němu a podala mu váček s pěnězi na kterém se domluvil s otcem. Janko přikývl a usmál se na mě. Vyvedl mne ven a popřál mi hodně štěstí, otec se mu asi pochlubil nač mi sedlo bude. Úsměv jsem kováři opětovala a vydala se zpět domů.

Po cestě domů jsem se v mysli hádala s Tygrou kam tedy půjdeme. Tygra se najednou zastavila a zavrtěla se. Došlo mi co mi naznačuje. Chtěla abych jela na ní. Vyskočila jsem si tedy na její hřbet a opět se pevně chytla obojku. "Můžeme? Jsi připravená?" Zeptala se Tygra. "Jo,můžeme. Doufám že si neuděláme ostudu!" pronesla jsem s úsměvem. Tygra se zase poklidně rozešla a po chvilce jen trhla ušima. "Drž se pevně. Předvedeme tvému otci co v nás je!" Oznámila mi Tygra. Kousek před hlavní bránou do hradu se Tygra rozběhla. Měla jsem co dělat abych se někde nerozplácla jako žába a udržela se v sedle. Zvládli jsem to. Otec seděl na terase z které šlo vidět na celé nádvoří. Když mě uviděl přijíždět na Tygře, i z dálky jsem uviděla v jeho tváři radost.

Celý den jsem pak strávila učením se jízdy na Tygře. Po večeři jsme byli obě tak unavené, že jsme s sebou okamžitě švihli do peřin a usly.

__________________

Mia 😊