My two Brothers

Vztek

Cameron předal Daniela do rukou Terrasna. Nepodívala jsem se Danielovi ani jednou do očí. Kříčel a prosil mě ať mu odpustím, ale na to jsem nechtěla myslet. Terrason mi podal jakýsi papírek. Byla to pozvánka na večerní soud. „Měla by ses zůčasnit Riley. Tvůj další přítel bude umírat." věnovala jsem mu negativní výraz. Bylo mi to jedno. Nevím co se stalo. Necítila jsem žádné emoce. Když odešli stála jsem a dívala se na odjíždějící auto. Začalo pršet a Cameron stál blízko za mnou.

„Jsi v pohodě?" řekl a otočil moji tvář, abych se mu dívala přímo do očí. Byl tak nádherný. Jeho tričko bylo roztrhané a jeho krásná pokožka a svalstvo mě přitahovalo ještě víc něž kdy dřív. Musel se ten Daniel hodně snažit neodejít, když mu roztrhal tričko. Všiml si, že si ho zase tak prohlížím.

„Bratři dorazí až tak za hodinku. Nevím, jak jim to vysvětlíš, že se zůčastníč upířího soudu. Zučasníš se ho?" zeptal se, ale nechtěla jsem mu odpovídat. Chtěla jsem zapomenout na Daniela a asi se mi to povedlo, protože jsem se přitiskla ke Cameronovi a začala ho líbat. Nejprve mě zaraženě polibli neopětoval, ale nakonec se poddal. Zabouchla jsem dveře a on mě přitiskl ke stěně. Zvedl si mě a posadil na stolek. Shodil z něj vázu s kyticemi a dřevěnou sošku. Vzdychali jsme. Sundala jsem mu tričko a on mě svlíkl kalhotky. Nadzvedl mě a zajel mi pod sukni. Horlivě jsem ho líbala. Bylo to jiné. Takové bez zábran a drsné. Když do mě vnikl bylo to bolestivé, ale brzy jsem se uvolnila a on přidal na tempu. Sex byl vášnivý a drsný. Byla jsem tak okouzlená a rozohněná, že jsem zakousla tesáky do jeho krku. Topili jsme se ve vášni a on stále sténal moje jméno.

Konec byl neuvěřitelný. Lepší a nasitil mou zlobu a agresivitu. Oba jsme se potom zase oblékli a snažili jsme se dělat, že se nic nestalo. Tedy aspoň já. Cameron mi pořád říkal: „Miluji tě Riley, ale když jsi byla s tím vlkodlakem, nemohl jsem ti to říct. Bál jsem se jak bys zareagovala." nic jsem mu neodpověděla.  Místo toho jsem uklidila nepořádek. „Proč mi na to nic neřekneš Riley? Copak ty mě nemiluješ?" zeptal se a pomáhal mi uklízet střepy.

„Nic necítím Camerone. Copak ty bys něco cítil, kdyby tvůj přítel, kterému jsi věřil tě takhle zklamal? Byla to jen rychlovka a už se nebude opakovat. Ano? Potřebovala jsem se uvolnit a vybít svoje emoce a to se mi díky našemu skvělému sexu podařilo."

„Takže se ti líbil aspoň ten sex. Dobře s tím můžu žít." a už nic neříkal.

Za půl hodiny našeho mlčícího sezení dorazili i bratři. Bradley mě radostně obejal a Andrew se na mě aspoň usmál. Ano asi je fakt stále ještě naštvaný a teď bude ještě víc. Cameron vstal ze židle a už to začalo.

„Můžete se prosím posadit? Bradley a Andrew prosím. " ukázal na dvě židle u stolu a všichni jsme si zase sedli.

„Co se děje? Něco se stalo? Cítím se, jak v minulosti, když nám oznamovali příčinu smrti rodičů."zasmál se Bradley. Měl pravdu bylo to přesně jako tehdy. Akorát nás pozvali do jedné místnosti s jednou židlí. A všechny zvlášť. Byl to hrozné.

„Co se děje Riley? Řekneš rád bych to slyšel od tebe nebo raději omlouvání za svoje chyby necháš zase na Cameronovi?" řekl Andrew a nezaujatě se na mě podíval. Pohrdal mnou. Bylo mi zle. Copak jsem dnes neměla dost takových událostí. Vybuchla jsem víc než jsem chtěla. Vrazila jsem rukou do stolu. Na stole se rozšířila od mé pěsti prasklina, putovala dál až ke Cameronovi a stůl praskl vejpůl. Oba bratři zadrželi dech.

„Nevíte nic co se dnes stalo! Vyhodili mě ze školy. Kvůli Danielovi se proměním ve vlkodlaka. Vládkyně mi navrhla se přestěhovat a nevím koho mám vzít sebou, protože je to tam ještě nebezpečnější, obzvlášť pro lidi. Mia mě nenávidí. Ředitelka mě dneska napadla. A Daniel se přiznal k vraždě. Půjde na upíří soud a je jako by si šel pro smrt a to všechno kvůli mě! Měla jsem mu to odpustit a slíbit mu že to zamlčím. Místo toho jsem zavolala Terrasna a ten si ho odvedl. A teď ty! Ty jsi můj bratr a stále se na mě poslední dobou hážeš vinu. Copak jsem mohla za to, že Matthew zemřel? Copak můžu za to, že zemřeli naši rodiče?" tu poslední větu jsem nechtíc vyslovila. Bylo mi z nich špatně. Rozběhla jsem se na horu do koupelny, ikdyž jsme měli koupelnu i u kuchyně. Chtěla jsem být od nich co nejdál a vyzvracela jsem se do záchodu. Nikdo z nich zamnou neběžel, všichni zůstali přimrazení. Byli ze mě v šoku.

Po dlouhé nevolnosti a zvracení jsem se rozhodla něco sníst. Měla jsem prázdný žaludek a potřebovala jsem do něj něco dostat i za cenu, že se zase pozvracím. Všichni seděli na gauči a dívali se na televizi. Stůl byl pryč, asi ho už vyhodili. Nikdo si mě nevšiml, tak jsem přešla k lednici a vyndala z ní zabalený sendvič. Asi ho měl někdo v plánu sníst, ale teď je můj. Pořádně jsem se najedla. Po sendviči jsem si dala ještě cerálie. Pak nějaké sušenky až jsem si brkla a všichni kluci se na mě podívali. „No co, jsem byla hladová a teď je to projev mé spokojenosti."

„Asi má své dny." řekl Bradley a otočil se zpátky na televizi.

„Riley nejsi těhotná?" zeptal se Andrew. Otázka mě totálně zarazila, ale začala jsem se smát.

„Ne mám měsíčky a ani nejsem těhotná. Z kým bych asi byla." a Cameron se rychle otočil k televizi.

„Ok Riley, ale docela jsi nás vystrašila, když jsi tady porazila ten stůl. A mimochodem  za chvíli je ten soud. Jdeš na něj?" řekl Andrew a přišel ke mě. „Promiň že jsem se k tobě tak choval. Máš pravdu přece jsem tvůj brácha a neměl bych na tebe házet vinu. Promiň." už jsem dlouho nikomu neodpustila, tak jsem mu řekla: „Odpuštěno." a dál jsme to neprobírali. Musím jim říct něco víc o tom kousnutí. Musíme proti proměně něco dělat za dva dny je úplněk a já jsem stále nepřišla na to, jak se vyhnout tomu, abych nemusela nikoho zabít.

„Já potřebuju pomoct s tím kousnutím." a vytáhla jsem si rukáv trička a ukázala jim to strašlivě fialové kousnutí. „Potřebuju se zbavit kletby. Nechci být nijak vázaná na Daniela."

„Zkusíme to. Domluvil jsem to z Vládkyní a pomůže nám. Máme staré učebnice o prokletí, které váže vlkodlaky a myslím, že by tam mohlo něco být o zlomení kletby." řekl Cameron.

„Dobře, ale až po soudu. Riley jsi jediný svědek, který může Danielovi zařídit, aby nezemřel. Opravdu si přeješ jeho smrt?" zeptal se ustaraně Bradley když odvrátil pohled od zpráv v televizi. Nevěděla jsem jak odpovědět. Nechtěla jsem další smrt způsobenou mnou, když jsem tak přemýšlela, ale Daniel mi byl na tu chvíli vším a pak mi i to maličké vše vzal v jedinou sekundu v ředitelně. A pak už to šlo jen z kopce.

„Rozhodnu se až uslyším jeho přiznání celé. Až uslyším, proč to udělal. Chci slyšet důvod." řekla jsem a oni se začali připravovat. Zabalili si zbraně, které měl Bradley schované v dílně. Říkala jsem jim, že to není nutné, ale chtěli být připravení, kdyby si něco Terrason usmyslel, proti mě. Ale přece nemůže když všemu bude přihlížet Vládkyně. Co pak by věřila lžím, které by Terrason říkal a nechala by mě zabít?