Místnost byla plná upírů. Jejich pohledy byli nepříjemné. Sedla jsem si vedle Vládkyně. Její bílé dlouhé vlasy byli tak nádherné. Vypadala jako anděl. Pořád mě uklidňovala, že se mu nic nestane. Ale já ji na to odpověděla, že je mi to jedno, pokud soud bude probíhat spravedlivě, pokud vyjde najevo, že je Daniel vinný a zaslouží si smrt, budu to muset nějak přežít. Ale pokud to byla jen nehoda za kterou by měl schytat jen přísný trest, budu taky spokojená. Nic mi na to neříkala. Bratři se usadili vedle mě po pravé ruce a po levé ruce Vládkyně se usadili její bratři Cameron a přišel i dokonce Joseph. Joseph byl tak trochu pruďas. Pořád jen vtipkoval, že už se nemůže dočkat až mu useknou hlavu. A až mě uvidí brečet. Choval se jak protivný spratek. Ale nic jsem mu neříkala. „Je lepší ho ignorovat,"řekl mi Cameron. Přitahovali jsme hodně pozornosti. Všechny upíří oči byli na nás, dokud nepřišel soudce. Terrason s úsměvem na tváři vešel do soudní síně a všichni jsme povstali. Pak se otočil ke Vládkyni a uklonil se jí. Na jeho tváři bylo vidět, že tu poklonu nemyslí vůbec vážně. Pohrdá Vládkyní a nebojí se to dat najevo. Sedl si na nejvyšší místo v síni, za svůj stůl s kladívkem a všichni se usadili. Pak se ze rozevřela podlaha. Přímo před námi a byl to takový výtah železný. Zastavil se a oni odklopili železné stěny. Teď stála před námi klec a v ní Daniel. Jeho oči byli zelené, přesně, jak si je pamatuju, ale byli zuřivé. Nepohlédl na mě. Byl očividně úplně zaslepený agresivitou, že nedokázal normálně myslet. Přistoupili k jeho kleci dva svalnatí a mohutní upíři a přivázali ho k mříži, aby se zbytečně nesnažil pořád utéct. Vzpíral se ale oba ho pevně řetězy přivázali, aby viděl přímo na soudce. „Hleďte na obviněného. Zda jsi vinný nebo nejsi rozhodnu já. Vyslechnu i pár svědků, které předvolám a to zde přítomného Lea Terrasna." na druhé straně místnosti vstal Leo. Jak je možné, že jsem ho nezahlédla. Byl celý pobitý. Modřiny měl na obličeji víc, že normální člověk dokáže snést, jak to že se nehojí? A zase si sedl.„ Také zde přítomnou Riley Bainsovou, která nahlásila tady přítomného Daniela Rottbera." vstala jsem a ucítila jsem na sobě všechny oči v sále. Nejen unavené a zbité oči Lea, ale i ty smutné a zrazené oči Daniela. Zase jsem se posadila. „Všemu bude přihlížet naše Vládkyně. A nyní ji prosím o pár slov." Vládkyně vedle mě vstala a začala řečnit: „Moji milí, nemám ráda, když se zase musíme potýkat se zločinem. Ale spravedlnost je zde potřeba. Ať tedy soud započne a spravedlnost je vykonána." usedla a konečně to začalo.
„Bylo to, špatné. Neměl jsem na tu párty chodit. Měl jsem hodně špatnou náladu. Byl jsem hodně vytočený, ale Matthwe a Leo stále naléhali, ať jsi jde s nimi zapařit. Věděl jsem, že se semnou něco děje. Proměnu jsem stále oddaloval a utlačoval svoji vlkodlačí část. Otec mi říkal ať to nedělám, že musím žít, tak jak to má být, ale neposlouchal jsem. Tak jsem šel. Na oslavě se nedělo nic zvláštního jen ženský a chlast. Myslel jsem, že to mám pod kontrolou, ale pak jsem jednu holku při sexu omylem kousnul. Byla člověk a zavinil jsem její proměnu. Byla to Jenny." vzpomněla jsem si na Jenny. Tu krátkovlasou holku, byla hodně výbušná a Mia mi říkala, že je taková pořád. Stále se nesrovnala s tím, že je vlkodlak. Ale přitom to tak nevypadalo, když byla s Danielem pořád se smála. „Nevěděl jsem co mám dělat a tak jsem chtěl utéct, ale pak mě zastavil Matthew a Leo chtěli odpálit za domem nějaký rachejtle a udělat si tak malej soukromej ohňostroj. A tak jsem to pro ně udělal. Celou dobu jsem byl nervozní a pak k nám přišel i Luke. Byl ožralej. Strašně ožralej. Zapálili jsme pár rachejtlí a Matthew se mě ptal na tu holku, Jenny. Bylo to jako by mě obviňoval. Měl jsem záchvat vzteku a vyběhl jsem po něm. Uhnul a pak se začal do mě navážel Leo. Byli to upíři a tak mě nevadilo, když jsem jim pár silně vrazil. Ale ten zatracenej člověk Luke je začal bránit. Byl jsem v chaosu svý vlastní mysli a nepřemýšlel jsem. Udeřil jsem ho silně do hlavy a mlátil ho a mlátil. Pak přestal dýchat. Leo a Matthew mě od něj odtrhli a začali mu měřit tep. A potom...potom říkali takový slova, který jsem nechtěl poslouchat. Mluvili o tom, že jsem ho zabil a je mrtvej. Ten člověk a kamarád byl mrtvý a mojí vinou. Utekl jsem. Netuším, jak dlouho trvala proměna, ale vím, že jsem byl vlkem ještě týden poté." soudce se zamyslel a řekl: „Takže oba kluci věděli co jsi udělal a nenahlásili to?" Leo se chytil za břicho a začal zvracet. Co se to děje. Co se mu stalo. Vyšli do místnosti nějaké upírky a uklidili to po něm. Jeho otec dělal, jako by nic. „Dobrá, děkuji za tvé přiznání Danieli, a nyní předvolávám prvního svědka. Svého syna Lea." Leo si přišel sednout vedle otce, kdy byla připravená prázdná židle. Jeho modřiny už nebyli tak modré. A vypadal lépe. Asi se jeho proces hojení konečně zase nastartoval. „Pověz nám synu co se té noci opravdu stalo, zdali Daniel lže." Daniel na něj pohlédl a oba se na sebe chvíli dívali. „Řekl vše tak jak si to pamatuji i já, až na to, že neřekl, že jsme se ho snažili zastavit. Nevěděli jsme co je s ním a ani jsme ho celý týden nenašli a neviděli. Báli jsme se že ta vražda bude svedená na nás a tak jsme se kvůli každé kravině s Mathewem pohádali. Začali jsme se nenávidět. A pak když se on ukázal snažili jsme se ho několikrát přemluvit ať se přizná, ale zapíral. Byl to náš kamarád, nechtěli jsme to nahlásit, a nevěděli jsme zda by to neobrátil proti nám. Bylo to moc komplikované. Ale pak když jsem se dozvěděl, že ublížil i tady Riley! Chtěl jsem to nahlásit, ale Riley mě naštěstí předběhla." Leo se na mě podíval a slabě se usmál. Nelíbilo se mi to. Daniel se neovládal, a nikdo tu nebyl aby mu pomohl, proč to nezarazil otec? Proč ho nechal vraždit? Je to jeho vina ne Danielova. Chtěla jsem už vypovídat, ale Leo měl hodně věcí na srdci.
„Věřili jsme ti Danieli, byl jsi náš kamarád a kryli jsme ti záda, jako to kamarádi dělají, ale ublížit takhle holce. Proklít ji! Jsi jiný člověk. Od té doby co jsi se přeměnil, jsi skutečný vrah!" vykřikl a Daniel sklopil hlavu. „Nikdo nemá otázky na svědka?" v síni bylo ticho. A soudce ho tedy poslal si sednout zpátky na své místo. „Předvolávám Riley." řekl a v síni začalo šuškání. Všichni si o mě šuškali. Nebyli to moc příjemné věci, ale i tak jsem si se vztyčenou hlavou sedla vedle soudce. Terrasn zabouchal a všichni utichli. „Takže Riley, mám informace, že jsi se zde přítomným Danielem byla v milostném vztahu? Jak jsi ho donutila, aby se ti přiznal?"
„Nedonutila jsem ho. Sám se mi přiznal. Dorazil k nám a všechno ze sebe vyklopil. Byla jsem na něj hodně naštvaná. Hlavně už předtím co mi už ve škole řekl tu novinku."
„Jakou novinku?" chtěla jsem ukázat svou pokousanou ruku, ale bylo by jasné, že by to Danielovu situaci jenom zhoršilo. Zabili by ho za napadení nebo něco takového. A tak jsem si vymyslela historku.
„Že by mě chtěl přeměnit za vlkodlačici a vzít mi tím pádem můj život. Ale odmítla jsem."
„Nelži mi u soudu Riley Bainsová!" křikl a já jsem nadskočila. Sakra věděl to. Takže ředitelka si to nenechala pro sebe. Přišel ke mě a odkryl mi kousnutí. Bylo už více fialové a pulzovalo.
„Tvoje výpověď je mi už k ničemu. Lhaní mu nepomůže. Prohlašuji výpověď Riley Bainsové, jako za lhavou výpověď a kvůli zaujetí k Danielovi nebudu zvažovat její názor. Posaď se zpět."
Tím ta moje záchrana byla na nic. Daniel bude potrestán smrtí a já ho nemůžu zachránit. Copak jsem tohle nechtěla? Díval se na mě celou tu dobu. Jeho smutné oči byli pro mě zničující. Otevřeli mu a vytáhli ho ven. Klečel a Terrasn řekl: „Odsuzuji tě k trestu smrti!" všichni úžasly, jako by to nečekali, ale je jasné, že si to přáli. Jeden z upíru vytáhl dlouhý a těžký meč a napřáhl se. Musím něco udělat. Vyběhla jsem ale Cameron mě chytil. Kopla jsem ho do rozkroku a vymanila se z jeho sevření. Chytil mě, ale jeho bratr Joseph. Začal mumlat jakási neznámá slova. Zaklínadla. Odebral mi sluch, čich, zrak. Cameron mi říkal o jeho schopnosti odebrat všechny smysli, ale až do teď jsem tomu nevěřila. I když jsem neviděla vytasila jsem tesáky a kousla ho do ruky. Zakřičel a já zase slyšela a viděla.
„Obětuji se!" kat zastrčil meč zpátky a pustili Daniela. Soudce se zamračil. Uviděla jsem stojícího Lea a hlásil se a křičel: „Obětuji se a strhnu všechny Danielovi činy na sebe!" a začal kašlat krev. Něco s ním bylo v nepořádku. „Co to dělá?" zeptala jsem se a stála na místě.
„Chce Danielovi zachránit život. Nabízí svůj život za ten jeho. Upíří soud má tohle nejvyšší pravidlo. Musí mu vyhovět. Ten kdo nabídne svůj neposkvrněný život za ten jeho." řekl Joseph a lízal si krvavou ránu kterou měl o de mě.
„To ti nemohu dovolit synu!" křikl a vstal ze své židle. To se postavila Vládkyně.
„Odmítáš snad naše nejvyšší pravidlo! Duši čistou za tu poskvrněnou?" a Terrason se zastavil a posadil se zpátky. Na mou duši byl bledý, jako stěna. Leo vstal a klekl před něj. Upíři Daniela odhodily a rozvázali mu řetězy. „Nesmíš to za mě udělat Leo. Ty jsi za nic nemohl!" řekl Daniel a nechtěl se od Lea vzdálit. „Nedělám to pro tebe, ale pro Riley. Slib, že ona přežije. Slib mi to!" křičel a vzal si z opasku toho jednoho strážce dřevěný kolík a zabodl si ho do srdce. Proměnil se v prach.
ČTEŠ
My two Brothers
FantasyRiley je taková normální dospívající holka. Má své až moc ochranářské bratry. Jenže když se konečně vrátí do rodného města začnou problémy přibývat a svět se zdá těžší a horší než ho Riley znala. Zjistí tajemství bratrů a strhne ji to do světa magie...