Riley je taková normální dospívající holka. Má své až moc ochranářské bratry. Jenže když se konečně vrátí do rodného města začnou problémy přibývat a svět se zdá těžší a horší než ho Riley znala. Zjistí tajemství bratrů a strhne ji to do světa magie...
Nic jsem neříkala. Jedla jsem z talíře a dělala jsem že poslouchám Morganino vyprávění, které mi povídala snad stokrát. Pozorovala jsem celou jídelnu. Hledala jsem vlkodlaky. Chvíli mi to trvalo a konečně jsem je uviděla. Seděli až na druhé straně místnosti. Jakmile jsem je zaměřila všichni si přestali povídat a podívali se mým směrem. Jako by cítili, že se na ně dívám. Ale to snad není možné, aby mě zahlédli. Bylo jich tam asi šest. Poznávala jsem jedině Noela a Jenny. Noel mi tehdy přišel hodně fajn. Za to Jenny je opravdu vždy otrávená. Pak mi došlo, že se dívají za mě. Když jsem se tam otočila u výdejního stolu stál potetovaný kluk, na rukou drahé zlaté hodinky. Hnědé vlasy vyholené po stranách a černé oči.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
V nosu měl ještě piercing, ale to jsem si všimla až se na mě otočil. Neodvrátila jsem pohled. Jen se škodolibě usmál a odvrátil pohled na svou skupinu. Nikdy jsem si nevšimla, že chodí sem do školy. Mia mě praštila do ramene a Cameron se na ni škaredě podíval. Ty jeho ochranitelské pudy mě už štvali, ale věděla jsem že když něco řeknu bude to jenom horší. „Tak to ne Riley! Daniel je jízda do pekel. Jednou jsem měla tu čest a mohla jsem se na našem alfasamci projet, ale to je tak všechno. Žádná holka ho nezajímá a ani by neměla, pokud není vlkodlak. Jeho rodina je hodně staromódní a lpějí na zákonech smečky." řekla a zamávala mu když kolem nás procházel. Jen se na ni podíval a usmál se. „On je alfa?" zeptala jsem se. „Ne. Bude teprve alfou, až najde tu pravou vlčici, která s ním bude až do smrti. Kdo by to nechtěl. Vypadá sice, jako pěknej grázlík, ale k holkám je opravdu hodně ohleduplnej a nikdy by žádné neublížil. Až na to, že každé zlomí srdce, protože mu žádná není dost dobrá na to aby se stala jeho vlčicí." Mia si odfrkla zklamáním a dala si kus rajčete do pusy. Znovu jsem se podívala na stůl, kde seděli vlci. Smáli se a Daniela zbožňovali. Vypadal s nimi spokojeně a smál se. Pak se podíval na mě a chvíli jsme si jen tak vyměňovali pohledy až mě Cameron probudil z transu. „Jdeme Riley. Dneska nás čeká ještě vyučování." Nechápu proč by Daniel ubližoval Leovi? A co dělal před naším domem? Všichni jsme se zvedli a Matthew mě objal kolem ramen. „Riley? Nebudeš mu pomáhat, že ne?" zašeptal mi to do ucha. „Do toho ti nic není." nechápu co Matthew pořád očekává? Nikdy nebudu jeho a nikdy v životě nebudu poslouchat jeho prosbičky. Shodila jsem jeho ruku a on zastavil. Stál tam na chodbě asi ještě dvě minuty, dokud jsem nevkročila ze třídy.
Hodina začala. Morgan si sedla vedle mě a já se zeptala: „Kde je Mia?". Morgan jen pokrčila rameny. Cameron si neměl kam jinam sednout. Takže vyhodil jednoho ubohého kluka za námi a sedl si tam. Dal nohy na stůl a pozoroval okolí. „Nepřehání to ten Cameron někdy?" zeptala se Morgan. „Věř mi to nemá cenu se hádat. Ještě by mi utáhli řetěz a mohla bych skončit s obojkem kolem krku NEPŘIBLIŽOVAT SE NEBO TI ROZBIJU HUBU!" Morgan se zasmála. Učitel vešel do třídy.
Konečně škola skončila a vyšla jsem ke své skříňce. Cameron v patách a Morgan se sháněla po Mii. Netušíme kam zmizela. Možná je s Matthewem, napadlo mě. Ale nevyslovila jsem to, protože si to přímo kráčela zadním vchodem ze dvorku. Morgan ji okamžitě zahlídla. Rozloučila se se mnou. Nabídla jsem ji odvoz, ale že se sveze s Miou. Konečně ten ocas promluvil něco smysluplného. „Něco se mi na Mii nezdá? Poslední dobou se hodně motá kolem Matthewa. Nechci nic říkat, ale možná tvůj další ctitel vypadává ze hry." no dobře ta poslední věta, co řekl byla pitomá. Unaveně jsem se na něj podívala a najednou kolem prošel Daniel. „Ahoj Riley." usmál se a šel dál. „ A další ctitel se přidává do hry." a bouchla jsem Camerona do slabin. Chvilku škemral, ale bolest ho za chvilku opustila, tak jsme vyrazili k autu.
