5 Seconds of Love

Part seventeen

Další díl! BTW: Dnes jsem byla s kamarádkou na dokumentě s názvem Show!. Bylo to o 5Angeles. Ano, opravdu. Já anti-fanoušek 5Angeles, se šla na to podívat. A upřímně? Změnila jsem na ně pohled. Stále se mi nelíbí, ale vím, že za to jak vypadají, či jak se chovají může jejich manažer, otec jedné ze členek. Toť vše. Hau domluvil jsem! :D

„ Tak víte co? Přestaňte být našim manažerem a založte si vlastní kapelu. My vás vůbec nepotřebujeme. Jen z nás taháte prachy, které samy nemáme, a pak děláte, že jste ten nejdůležitější článek naší kapely. Ale to vůbec není pravda! Jste ten nejhorší! A vůbec…“ řvala jsem jak pominutá, ale díky tomu, že mě kluci chytli za paže a odtáhli pryč odsud, jsem na něj nemohla vykřičet vše. Kruci.

 --------------------------------------------------------------------------------------------

Elen’s POV:

„ Elen, co to do tebe proboha vjelo?“ sedl si vedle mě Luke a podával mi vychlazenou láhev s vodou. Okamžitě jsem si jí od něho vzala a jedním škubnutím otevřela závit. Naklopila jsem do sebe ledovou vodu, která během sekundy protekla až do žaludku.

„ No tak, řekneš nám, co se děje?“ posadil se z druhé strany Mike a já si připadala, jako u výslechu. Jediný, co tu chybělo, byla lampička svítící do mého obličeje.

„ Prostě už se nemůžu dívat, jak nás Clark vycucává za živa,“ odpověděla jsem prostě a znovu nechala chladnou tekutinu projet mým hrdlem.

„ Elen, já vím, co myslíš, ale nezapomeň, že ten člověk…“

„ Calume já se prostě nechci dále podřizovat jeho manažerským taktikám. Chci dělat hudbu jako doteď, ale bez něj,“ nechala jsem hlavu padnout na má kolena.

„ Víš, že tohle my nemůžeme ovlivnit,“ cítila jsem teplou dlaň přejíždějící po mých zádech.

„ Bohužel vím,“ zaklela jsem. Doopravdy nevím jak z tohohle zamotaného kruhu pryč. Najít si jiného manažera? Odejít ze skupiny? Ne to nepřichází v úvahu!

…

Niall’s POV:

„ Ahoj, tak co interview?“ byl jsem nekonečně moc šťastný, že jsou konečně tu. Strašně jsem se těšil na kluky, ale nejvíce na Elen. A je mi jedno, že jsem je viděl naposled včera. Strašně mi chyběli její oči, její smysl pro humor a nejvíce ten nakažlivý úsměv, který si stále pohrával na její tváři.  

„ Ahoj, jak víš o interview. Nikdo, kromě nás o tom nevěděl,“ zasmál se Ash a ihned sáhnul po jablku ležícím na stole.

„ Uh, no…Drby se šíří rychle,“ tak tohle si posral Horane.

„ Aha, jak se máte?“ přisedl si na židli vedle nás Calum a rozhlédl se po místnosti. Nedokázal jsem mu nic říci, protože celou dobu jsem skenoval Elen. Vypadala dost smutně, skoro až naštvaně a já musel zjistit proč.

„ Jo v pohodě. Těšíte se na dnešní koncert,“ promluvil ze zadního rohu Harry, který se právě oblékal.

„ Omluvte mě na moment,“ Elen promluvila a bez jediného pohledu odešla. Ztuhl jsem. Co se kruci děje?

„ Kam jdeš Nialle, máš se jít převléci!“ uslyšel jsem volání mého jména, které vycházelo z Louiných úst.

„ Jdu na…Záchod,“ snažil jsem zkřížit nohy, aby to vypadalo co nejrealističtěji. Lou jen zakývala hlavou, a já se rozešel Eleniným směrem.

…

„ Elen, co se děje?“ obmotal jsem zezadu paže okolo jejího břicha a přitáhl si jí co nejblíže k sobě. Trochu nadskočila, když jsem se jí dotkl, ale hned poté se uvolnila a jen hlasitě povzdechla. Oukej, tak tohle nebude dobré!

„ Děkuji ti za vše Nialle,“ otočila se ke mně a svojí hlavu těžce položila na mojí hruď. Mé prsty se okamžitě přemístily na její vlasy a začali je hladit.

„ Elen co se stalo?“ už jsem to fakt potřeboval vědět. Než jsem se nadál, její rty se nalepily na ty mé. Byl to velmi krátký polibek.

„ Nialle, já už to neustála,“ položila obě dlaně na mé klíční kosti a ustrašeně mi pohlédla do očí.

„ Co si neustála?“ byl jsem zmatený.

„ Pana Clarka,“ sklopila pohled a já si oddychl. Už jsem myslel, že se něco stalo a ona řekla celému světu, že jsme spolu. Ne, že bych se za to styděl, ale bylo by to špatné. Pro oba.

„ A co se přesně stalo?“ pevně jsem jí stiskl.

„ Po rozhovoru nám řekl, že se zlobí, protože jsme ho nezmínili. Začalo to ve mně vřít a já na něj začala křičet, že ho vůbec nepotřebujeme, a že z nás pouze tahá peníze,“ ne jejích tváří se roztáhl malinký úsměv, který po sekundě zmizel. Ten můj ovšem ne.

„ Proč se směješ? To není vůbec vtipný,“ poslední věty spíše zašeptala, protože její smích jí to nedovolil.

„ Je to vtipný!“ zaprotestoval jsem a znovu přitiskl své popraskané rty na ty její. Bylo to jako lék. Jak pro rty tak pro mě.

„ Musím jít, řekl jsem, že jdu na záchod,“ vlepil jsem poslední polibek Elen na čelo a vrátil se zpět za Lou. Tak už netrpělivě vyčkávala před zrcadlem a v dlaních svírala štětce všech možných tvarů a velikostí.

„ Tak ses pořádně vyprázdnil?“ vyklopila na mě ihned, co jsem dosedl na židli a ona mě okolo krku uvázala plenu proti zašpinění.

„ Jo?!“ nechápavě jsem na ni pohlédl. Nasadila její šibalský výraz a to se mi vůbec nelíbilo.

„ A kde se na záchodě dá sebrat rtěnka okolo rtů? Jen, že bych se tam taky ráda někdy podívala,“ poukázala na malinké červené čmouhy obtisknuté okolo mých, též rudě nabarvených rtů. Upřímně? Vypadal jsem jako transvestita.

„ Bože,“ zamumlal jsem a snažil se to krvavě červené svinstvo dostat ze sebe.

„ To ti jen tak nepůjde,“ zasmála se Lou a nějakým divně vlhkým ubrouskem mi to setřela. Během jediné vteřiny to bylo dole a já si oddechl.

„ Přeju vám to, ani nevíš jak,“ usmála se Lou a já jen ucítil, jak se do mých tváří nekontrolovatelně hrne teplo.