5 Seconds of Love

Part fifty

50. část! Páni! To je hodně, že? :D Chtěla bych moc poděkovat za komentáře k minulému dílu, moc mě potěšili a dodali potřebnou energii. Ještě jednou děkuji. Jinak jsem si teď četla některé části VF! Ty momenty, když jsem psala jednotlivé díly, mi teď přijdou jako roky. Je to celé moc funny :'DD

„ Ale já chci, aby se opakovala,“ přiblížil se ke mně ještě blíže.

„ Cože Luku? Já ti vůbec nerozumím!“ začala jsem se bát.

-------------------------------------------------------------------------------

Niall’s POV:

Telefon v mé kapse zavibroval a to znamenalo jen jedno, mohl jsem vyrazit. Přehodil jsem přes sebe šedivou mikinu s logem Los Angeles Lakers, a s bouchnutím dveří přešel k výtahu. Poté, co jsem strávil v tom hrozném kvádru, kde mě každou vteřinou ubíjel pocit klaustrofobie, necelých pět minut, s velkým nádechem jsem přišel až do auly. Čtyři těla ležela schoulená na místní sedačce, která byla určena pro zákazníky tohoto hotelu. Nad nimi se skláněl muž ve středním věku a nevěřícně kroutil hlavou. Okamžitě jsem poznal, o koho se jedná. Byli to kluci a Paul.

„ No konečně si tady. Už nevím, jak mám zařídit to, aby vstali!“ okamžitě, co si mě Paul všimnul, rozešel se ke mně.

„ No Paule, s tím ti nepomůžu,“ ledabyle jsem zastrčil dlaně do kapes a pozoroval jejich tváře. Všichni spali, jak zabití. Jen občas se někomu z nich zatřepetaly řasy. K ničemu to ale nebylo. Dále spali jako zabití. Neudržel jsem svoje koutky v klidu.

„ No budeš muset. Za chvíli pro vás přijede dodávka, a já musím zařídit váš klidný převoz do arény,“ poupravil si tmavě modrou vestu a přešel zpátky k nim.

„ Tak to chci vidět,“ sedl jsem si vedle schouleného Harryho a hodil nohu přes nohu. Celý čas jsem se bavil nad mým výhledem. Paul, každou vteřinou masírující si svoje spánky, se snaží probudit partu čtyř namol kluků, kteří nevědí, kde je jejich konečná míra s alkoholem.

„ Co tak nečině koukáš? Pojď mi pomoct!“ ukázal na mě a nezapomenul si lusknout.

„ Dobře, co mám dělat?“ stoupl jsem si vedle něj a koukal na to, jak už po milionté šťouchá do Zaynova ramena.

„ To samý, co já!“ vztekle sykl.

„ Promiň brachu,“ uchopil jsem Harryho ostře řezanou bradu mezi svůj palec s ukazováčkem a začal ho propleskávat. Chvíli se nic nedělo, ale poté Harryho pěst náhle vylítla a uštědřila mi docela bolestivou ránu do břicha.

„ Au!“ skoro jsem zařval.

„ To máš za to!“ chraplavý hlas vstoupil do mých uší.

„ Harolde, vstávej!“ nějak jsem vysunul bolest z mé hlavy a znovu ho začal dloubat do ramene.

„ Vždyť už vstávám, prosím tě,“ otočil se na druhý bok a dále pokračoval v tom, v čem začal. Ve spaní.

Elen’s POV:

„ No tak, Luku řekneš mi, co si tím myslel?“ začal jsem pomalu, ale jistě zvyšovat svůj hlas. Snažila jsem se udržet, co nejdéle v klidu, ale jeho odpověď mě naprosto odrovnala. Co myslel tím, že by chtěl, aby se opakovala?

„ Víš…já…říká se mi to hrozně těžko,“ sklopil svojí hlavu a začal nepřítomně kopat do růžku mahagonové komody, která byla hned u dveří do koupelny.

„ No tak Luku, jsme přeci dobří kamarádi. Něco jako sourozenci. Můžeš mě říct všechno,“ zklidnila jsem svůj hlas a chtěla ho pohladit po rameni. On ale uhnul.