5 Seconds of Love

Part twenty three

Nový díl! Sama jsem v to ani nevěřila, protože dnes byl fakt hodně ospalý den a já nechtěla dělat nic jiného, než ležet v posteli. :D Určitě komentujte a podpořte tento díl svými votes!:)))

„ Už vím,“ začal se pomalu sklánět nad moje tělo a bez mého všimnutí ho začal obkličovat tak, abych nemohla nijak couvnout.

„ Vsadím se, že si to měl naplánované už měsíce dopředu,“ zašeptala jsem ještě před tím, než se mi dravě otřel rty o ty moje.

---------------------------------------------------------------------------------

Niall’s POV:

Tak strašně moc jsem toužil po dnešním večeru. Už od té doby, co jsem poprvé spatřil Elen ve studiu. V ten moment, když hodila vlasy a vycenila na mě její zoubky v neodolatelném úsměvu. A teď, když pode mnou potichounku vzdychala. O, můj bože. Asi vyletím z kůže. Pomalinku jsem vyhrnul Elenino triko a bojácně položil svojí dlaň na její chvějící bříško. Okamžitě se její svaly napnuly. Nevím, jestli to je dobře nebo špatně.

„ Nialle,“ potichounku vzdychla a dnes už po milionté se mi přisála na rty. V tomto momentu, jsem cítil, že se děje to, co jsem už dlouho necítil. Můj kamarádíček se začal pomalu, ale jistě probouzet z jeho více, jak ročního spánku. Nechal jsem věci trochu popojít dopředu. Své nenasytné rty jsem začal pomalinku posouvat směrem dolů. Nutně jsem potřeboval cítit její jemnou kůžičku na krku.

„ Bože,“ něco v tomto smyslu si zamumlala a ještě více zatáhla za kořínky mých blonďatých vlasů. Nebolelo to. Bylo to spíše, jako pohlazení. Po chvíli jsem chtěl pokračovat dále, jenže mi v tom zabránilo Elenino triko. Během vteřiny jsem zahákl svoje prsty za okraje a Elen okamžitě pochopila, o co se snažím. Nadzvedla se z opěradla gaučíku a natáhla ruce. Jedním tahem jsem z ní triko sundal a před mými oči se rozprostřel pohled na dokonalou postavu Elen. Rovné ramena dokonale korespondovala s úzkým pasem a přesně zakulacenými boky. Souměrně vytvarované poprsí zakrývala tělová podprsenka s nevinně vypadající černou mašličkou uprostřed. Nezmohl jsem se na nic. Jen jsem zíral jak puk a mezi tím lovil někde na podlaze mojí bradu.

„ Co je?“ zeptala se podezíravě Elen a s ruměncem ve tvářích sklopila hlavu.

„ Uh, no nic. Jen, že jsi…Jsi nádherná,“ snažil jsem se jí nadzvednout obličej a znovu navázat kontakt s jejíma očima. Ihned co zvedla hlavu, přisál jsem se na její opuchnuté rty. Byli pro mě jako droga. Díky té záhadně sladké šťávy, co z nich vytýkala, jsem se na nich stal závislý běhen jediné sekundy. A věřím, že nikdy být závislý nepřestanu. Pomalu jsem přejížděl prsty po jejích bokách. Elen se začala svíjet.

„ Nialle, to lechtá,“ zasmála se a překřížila paže na prsou.

„ Vážně?“ vnuklo mi to nápad.

„ Jo,“ vyplázla jazyk a posunula se dále ode mě. Tak to tedy ne. Neočekávaně jsem si jí přitáhla zpět k sobě a začal lechtat. Elen pištěla, kopala, rukama se snažila moje tělo odstrčit, co nejdále od ní. Nedal jsem se. Byl jsem tvrdý jako skála. Žádný Elenin dotek jsem necítil. Tedy až na jeden. A to ten, kdy se mě poprvé dotkla jinde než na ruce, či tváři. Její horká dlaň omylem zajela pod moje triko. Bylo to jako blesk z čistého nebe. Tak neočekávaně očekávané. Její tělo okamžitě ztuhlo, a abych se přiznal to mé též.

„ Omlouvám se,“ začala a ruku ihned stáhla zpět k tělu.

„ To je v pořádku, pokračuj prosím,“ vzdychl jsem. Nedokázal jsem tolik pocitů v sobě udržet.

„ Dobře,“ přiložila prstíky k okraji trika a začala ho pomalu dávat pryč z mého těla. Už když troška vzduchu ovinula mé nahé tělo, ošil jsem se. Když Elen hodila sundané triko na zem pod gauč, nevydržel jsem to a rychle jí položil. Chtěl jsem cítit její kůži na té mé. Opatrně jsem na ni nalehl a své břicho položil na to její malinké. Začal jsem znovu zneužívat naše rty k té dokonalé věci, jako je líbání. Hbitými prsty jsem v nestřeženém okamžiku rozepnul Eleninu podprsenku. Její tělo ztuhlo. Kruci! Neměl jsem na to jít tak rychle. Nakonec ale povolila a začala dělat věc, kterou jsem nepředpokládal. Sundala si jí sama. Využil jsem toho a konečně, ne jen ve snu, stiskl její ňadro ve své dlani. Bylo to. Tak. Uf. Elen vzdychala jako o život a já si neuměl přestavit, co bude dělat, až přijde čas na to, o co tu jde poslední půl hodinu. Motýlími polibky jsem jí obdaroval každý milimetr kůže na prsou a začal se s nimi přesouvat směrem k jejímu vstupu, který byl však stále schován v kalhotkách a džínech. Čím blíže jsem byl, tím více se mi vařila krev. Byl jsem fakt nadržený. A když říkám nadržený, myslím tím doopravdy nadržený.

Elen’s POV:

Niall směřoval se svými polibky čím dál tím níž a já cítila, že to přešlo do bodu, kdy to půjde, jen z kopce.

„…jen ti chci říct Elen, pokud by došlo k…víš, co myslím. Řiď se tím, co chceš ty a ne tím, co chce on…“ náhle mi proletěla hlavou věta, kterou řekl Calum.

„ Nialle, pře-přestaň,“ zatlačila dlaněmi do jeho obličeje a tím ho odstrčila od mého podbřišku.

„ Elen, co se děje?“ ustaraně se vyhoupl zpět nade mě a prsty pohladil líčko.

„ Já- já…jsem to…já,“

„ Shh, babe, neboj se mi to říct,“ políbil mě na nos.

„ Jsem ještě panna,“ zavřela jsem oči, jen pro to, abych se nemusela podívat do jeho obličeje. Nic jsem tedy neviděla, pouze se do mých uší dostalo Niallovo zalapání po dechu.

„ Počkat, ty jsi ještě s nikým…to?“ řekl už normálním tonem a ne překvapeným. Trapně jsem zakývala hlavou na souhlas.

„ To nevadí, počkám na tebe,“ vlepil mi pusu a ohnul se pro triko. Ihned potom mi podal mojí podprsenku a triko. Za celou tu dobu se na mě ani nepodíval, natož něco řekl. Cítila jsem se strašně. Než jsem se stačila obléci, Niall přešel k menší kuchyňské lince a jedním tahem se napil vody. Celou sklenici do sebe hodil během sekundy, a když už měl dopito, tupě sklenici položil na stůl a koukal němě před sebe.

„ Nialle, tak jestli chceš, můžeme…“ začala jsem si pomalu sundávat triko.

„ Elen, ne!“ zastavil mé ruce těsně nad prsy a stáhnul triko zase zpět. Ruce stále nechal položené na mých bocích a jemně se si skousával spodní ret.

„ Nialle, řekni něco,“ skoro jsem brečela.

„ Elen, měla si říct, že prostě…Já nedělal bych si takový…chutě, a vůbec, já…nevím, co teď mám dělat, či jen…bože, to je jak zlý sen….určitě si o mě teď myslí, že jsem nějaký násilník, ale já…“ nemohla jsem už dále slyšet jeho utrápený hlas. Políbila jsem ho. Tak nejvíce láskyplně, jak jsem jen dokázala. Niall se do polibku usmál.

„ Nialle, mrzí mě to…“

„ Ne, Elen, tebe to nesmí mrzet,“ přitáhl si mě do objetí.

„ Nialle, ale já ti chci udělat dobře!“ už jsem fakt plácala jednu kravinu za druhou.

„ Elen, neboj se, uděláš. Počkám na tebe, a uvidíš, že na tohle brzo zapomeneme,“ ucítila jsem, že se na jeho tváři roztáhl úsměv.

„ Ale, co do té doby uděláš, když se ti bude chtít…to,“ zase jsem zrudla.

„ Elen, udělám to jako do teď. Pomůžu si rukou,“ zasmál se naplno a znovu přitiskl jeho ledové rty na ty moje.