5 Seconds of Love

Part twenty two

..But I'm feeling twenty-two..:D Ano, je tu další díl. Bála jsem se, že ho nedokončím, protože jsem stále odbíhala na Twitter koukat se na novinky ohledně You&I. A pak to vypustili. Jen celou hodinu jsem koukal jako puk do obrazovky a nevěřila, že to jsou doopravdy oni. Ty změny obličejů, Niallerovy smutné face, Liamovi vousy alá jsem mrož a nakonec Haroldovi oči přes celou plochu počítače. OMG. R.I.P mě! Amennn!

„ Vážně?“ ukázala jsem na sebe a trochu se zamračila. Pravdu? Nemám mojí postavu moc ráda.

„ Jo. Koukni, jak si roztomilá,“ zaprotestoval Niall a přejel na kolonku internet.

----------------------------------------------------------------------------------------

Elen’s POV:

„ To teda,“ zasmála jsem se a pozorovala jak Niall vpisuje do kolonky název stránky, ze které se dají sledovat filmy online.

„ Tak jaký chceš?“ koukl na mně koutkem oka a já jen blaženě položila hlavu na jeho rameno.

„ To je jedno, třeba nějakou romantiku,“ pozorně jsem pozorovala jeho prsty, které ladně psali na klávesnici.

„ Tak si vyber,“ najel na stránku s romantickými filmy.

„ Tak třeba tohle?“ ukázala jsem na film s názvem Now Is Good.

„ Dobře,“ okamžitě na to najel myší a dvakrát ťukl. Během chvíle se nám ukázala obrazovka a po chvíli začal i samotný film. Tedy, abych se přiznala, nebyla to žádná romantika. Spíše naopak. Čím déle jsme se na film dívali, tím více jsem se cítila smutnější. Ne jen z toho, o čem to vlastně bylo, ale z toho jak moc realisticky to bylo nahrané. Dakota Fanning by fakt zasloužila Oscara.

…

„ Elen proč se na to nekoukáš?“ ozval se najednou Niallův hlas nad mojí hlavou. Jo, nekoukám se na to. Ne že bych nechtěla, ale to co tam právě provádí filmová Tessa se svým klukem. Uf. Je to tak trapné se na to koukat s klukem.

„ Uh, no, já…Je mi to nepříjemné,“ zaryla jsem svoje rudé tváře ještě více do jeho ramene a uslyšela jemné zachichotání.

„ Elen, to je přirozené, že se líbají. Vždyť my to děláme taky,“ zachichotal se Niall ještě více a svojí teplou dlaní zvedl můj obličej tak, aby do něj viděl.

„ Já vím, že je to přirozené, a nevadí mi, když se líbáme my. Ale…Když se na to musím dívat u někoho jiného je to divné,“ řekla jsem narovinu.

„ Aha,“ zvedl pravý koutek do úšklebku a i když tu bylo docela šero, viděla jsem, jak se na mě dívá. Bylo to něco mezi zamilovaností, pyšným úšklebkem a do toho citové pochopení. Nevyznala jsem se v něm.

…

„ Bože, to je tak smutný,“ setřela jsem si další slzu, co mi pomalu stékala po levém líčku.

„ Elen, nebreč, vždyť to je jen film,“ konejšil mě ve svém náručí a prsty zajetými v mých vlasech mi jemně přejížděl po pokožce na hlavě.

„ Já vím, ale ta představa. Třeba kdybych to byla já a ty si byl ten kluk a stalo by…“

„ Elen, takhle vůbec nepřemýšlej,“ odtáhl mojí hlavu z jeho ramena a hluboce se mi zadíval do očí.

„ Dobře,“ olízla jsem si slané rty. Bylo to horší, než když si loknete mořské vody.

„ Navrhl bych teď dělat něco srandovnějšího,“ zvedl se z postele a protáhl se. Všechny svaly se mu v ten okamžik natáhly a přes trochu vyhrnutého trika šlo vidět jeho pásek chlupů, vedoucích od pupíku až do kalhot, kde se ztratili. Skousla jsem si spodní ret a zároveň cítila, jak se mi do tváří znovu hrne ruměnec. Hříšná to chvilka. Bože Elen, zklidni se.

„ A co?“ rozhlédla jsem se po opuštěném tourbuse.

„ Můžeme si zahrát nějakou hru na televizi,“ ukázal do zadní části tourbusu, kde se rozprostírala malá sedačka.

„ Dobře, máte třeba Fifu?“ postavila jsem se vedle něj. Niallovi se hned po mé otázce roztáhl obrovský úsměv na té jeho dokonalé tvářičce. Dlaní si projel ve vlasech, které se okamžitě po jeho dotyku rozlétly na všechny strany.

„ Máme, ty to umíš hrát?“ neodpustil si zapíchnout mi prst do paže.

„ Jo umím a myslím, že na holku docela dobře,“ troufla jsem si na něj. I když byla ve mně malá dušička. Hrála jsem to asi jen třikrát u Luka doma. A to moje skóre nebylo, není a nikdy nebude moc k vychloubání.

„ Vážně? Vsadíme se?“ začala si zase jeho dětská stránka povahy.

„ Jo klidně, ale o co?“ chytla jsem do rukou ovladač a doufala, že ho držím správně a ne opačně. Myslím, že jsem ho držela dobře, protože Niall nic nenamítal.

„ Když vyhraješ ty, můžeš po mě chtít cokoliv, když vyhraju já, taky budu moct chtít po tobě cokoliv,“ mrkl na mě a já jen s knedlíkem v krku souhlasila. Tak tohle bude ještě zábava!

…

„ Elen, nelhala si mi trochu?“ zasmál se Niall, když dnes už po patnácté střelil gól do mé brány.  

„ To je určitě tím ovladačem-nefunguje,“ nechtěla jsem to přiznat.

„ Nemyslím si, že by to bylo tím ovladačem,“ znovu mě popíchnul.

„ Dobře, dobře, hrála jsem to asi jen třikrát v životě. Jo a vzdávám se, nemá to cenu,“ odhodila jsem ovladač na stolek a poraženecky hodila nohy na stůl.

„ Takže to znamená, že jsem vyhrál?“ jemně položil ovladač k tomu mému a já jen udělala nechápavý výraz. To je snad jasné, že si vyhrál, zlatko!

„ Ano!“ začal tancovat oslavenecký taneček. Kroutil boky a ramena mu házela, div se nevykloubila.

„ To by stačilo!“ zasmála jsem se.

„ A teď jen musím vymyslet, co po tobě budu chtít,“ přejel ukazováčkem po své bradě a zatvářil se velmi důležitě. Skoro, jakoby vymýšlel lék na nevyléčitelnou nemoc.

„ Už vím,“ začal se pomalu sklánět nad moje tělo a bez mého všimnutí ho začal obkličovat tak, abych nemohla nijak couvnout.

„ Vsadím se, že si to měl naplánované už měsíce dopředu,“ zašeptala jsem ještě před tím, než se mi dravě otřel rty o ty moje.