5 Seconds of Love

Part thirty nine

Díl třicet devět! Uh! To je hodně, že? :D Zdá se mi to, nebo vaše aktivita upadá?! Já nevím...Kdykoliv, pokud by se vám na této povídce něco nelíbilo, napište mi to do komentářů. Pokusím se zlepšit! 

BTW: Rozhodně, na 100% se podívejte na Gif!!! Hazzzouš! O.O

„ No co. Jsem zpět v kapele,“ zasmála se Elen a očkem hodila po mně. Usmál jsem se. Chyběla mi. Nikdo si na tomhle světě nedokáže představit, jak moc.

„ Božínku, děkujeme,“ zasmál se Luke.

„ Jo no. Bylo to divné hrát bez tebe,“ znovu si jí k sobě přitáhl Calum.

------------------------------------------------------------------------------------------------

Elen’s POV:

„ Tak ráda tě zase vidím, pojď sem,“ další náručí, které jsem navštívila, bylo to Louino. Její peroxidové vlasy voněly, jako vždy, po mátovém šamponu, který byl doplňován luxusní vůní značky Chanel. Prostě stará, dobrá Lou, která je něco jako kotva tohohle podniku.

„ Ahoj, jak se máš? Co Lux?“ okamžitě mě donutila se posadit do jejího křesílka. Mé oči si to ihned namířili do zrcadla, kde vyhledali obraz toho, co se děje za mnou. Kluci si mezi sebou povídali, smáli se a vtipkovali. Změnili se. Ashtonovi svaly za tu dobu viditelně poporostli a Mike zase změnil barvu svých vlasů. Tentokrát si nechal udělat růžový přeliv. Čekám na chvíli, kdy mu nadobro vypadnou. Ne, že bych mu to přála, ale myslím, že tolik barvy, co on si dává na hlavu, by nepřežila ani paruka!

„ Máme se fajn. Lux se po tobě několikrát ptala. Prý kde je tetička Elen,“ sepnula mi vlasy obrovskou sponou a začala pomalu nanášet make-up na můj obličej.

„ Už se na ni těším,“ zasmála jsem se a uvolněně zavřela oči. Cítila jsem se jako nesmrtelná. Vše, co jsem potřeboval k životu, bylo se mnou v této místnosti. Kluci, kluci z One Direction, Lou, ostatní stylistky a nakonec můj životabudič, Niall.

…

„ Uvidíš, lidi budou šílet, až uvidí, že si se vrátila k nám,“ objal mě Luke a nezapomenul mi rozházet čerstvě učesané vlasy od Lou.

„ Doufám,“ zase je to tady. Ta tréma. Tréma, kterou jsem na moje poměry nezažila snad milion let. Nohy se mi třesou, knedlík v krku se každým okamžikem zvětšuje a oči nevydrží udržet kontakt déle, jak sekundu.

„ Nějak si z toho kolotoče vypadla, co?“ zavtipkoval Mike, ale mě to jako vtip vůbec nepřišlo. Chtělo se mi zvracet. A to hodně.

…

„ Děkujeme moc, další píseň bude Beside you!“ zařval do mikrofonu Ashton. Dav mu okamžitě odpověděl jekotem. Podívala jsem se po klucích. Všichni si to užívali a já spolu s nimi. Nervozita ze mě opadla hned po první sekundě na podiu. Ta energie, která se šířila z hlediště směrem k nám, byla k nepochopení. Oživila by i mrtvého.

Niall’s POV:

„ Jo tak tohle byl ten tvůj soukromý let,“ ozval se vedle mého ucha Harryho hlas, který v sobě skrýval jeho pobavení nad touto situací.

„ No a? Máš s tím problém?“ zakýval jsem hlavou a dál sledoval Elen na podiu. Byla ve svém živlu. Úsměvy házela na všechny strany a skákala tak, že jsem se bál, aby nezbořila halu. Nevyčítal jsem jí to. Spíše jsem byl šťastný za ní, protože mě stále trápí to, čím si musela prožít kvůli mně.

„ Ne nemám, ale spíše se bojím, aby si z toho neměl problém ty. To víš, otěhotnět se dá během sekundy,“ znovu si do mě rýpl.

„ Neboj, mám to pod kontrolou,“ odsekl jsem.

„ Aha! Takže přeci jen něco bylo! Nialle, ty kanče! Že ses nám ani nepochlubil?“ zasmál se Harry a tleskl si.

„ Co-Cože? Bože Harry jdi do háje,“ už to přišlo vtipné i mě. Chudák. Ani si ještě nepřipustil, že je jediný z kapely, kdo nemá přítelkyni.

„ Tak, co. Jaký to bylo?“ nevěřícně jsem pokroutil hlavou.

„ Hele víš co? Běž si raději koupit porno časopis. Bude to rychlejší,“ otočil jsem se k němu a pozoroval jeho zelená očka, která se plnila slzami smíchu.

„ Hele nech to…“

„ Omluv mě,“ poplácal jsem ho kamarádsky po rameni a přešel do tiššího rohu, kde bych mohl zvednout zvonící telefon.

„ Prosím,“ zvedl jsem cizí číslo a modlil se, aby to nebyla nějaká poblázněná fanynka.

„ Ahoj Nialle, tady Simon,“ okamžitě mi zaskočilo.

„ Si-Simone? Co potřebuješ? Za chvíli nastupujeme na scénu,“ rozhodil jsem rukou a opřel svá záda o chladivou zeď. Se Simonem jsem se nebavil od té doby, co jsem si s trochou citového vydírání vyvztekal Elenin návrat do kapely.

„ No víš…Přemýšlel jsem o tobě a o slečně Stone,“ uslyšel jsem, jak něco začíná zadávat do jeho počítače.

„ Proč?“ znervózněl jsem. Přímo jsem se klepal strachy. Ten padesátiletý, prošedivělý chlápek s pěkně nabouchaným kontem dokáže jedním slovem zbourat i Velkou čínskou zeď. Bojím se, co si zase vymyslel na mě s Elen.

„ No víš, jak si na mě použil mojí zbraň, a já povolil slečně Stone pokračovat dále v koncertování se svojí kapelou…“

„ No,“ bojím se.

„ Mohl by si mi něčím poděkovat,“ zaskočil mě. To mu mám jako koupit kytku, nebo šampaňské?

„ A co přesně myslíš pod slovem „poděkovat“?“ kousl jsem se do spodního rtu.

„ No o něčem bych věděl. Víš Nialle, prakticky, když se to tak vezme, jsi sám. Nemáš přítelkyni. A já bych byl moc rád, kdyby se znovu zvedla vlna zájmu o tvojí osobu,“ měl jsem chuť ho zabít.

„ Co tím myslíš?“ prošel kolem mě Louis a dal mi na vědomí, že bych to měl ukončit.

„ Mohli bychom ti najít chvilkovou přítelkyni. Vyšel by sis s ní párkrát na večeři, zašli byste se podívat na nějaký koncert a poslal by si jí nějakou pěknou květinu. Nic víc, nic míň. Nechci, aby si s ní měl poměr. Já jen chci, aby si s ní zvedl zájem o tebe v novinách,“ řekl s chladivým klidem v hlase.

„ Ne Simone, to neudělám,“ řekl jsem razantně. Cítil jsem, jak mi pomalu stékají kapky potu po mém čele.

„ Dobře, dobře. Tak ať si slečna Stone znovu sbalí věci, a tohle turné pro ni už definitivně končí,“ řekl to, jako kdyby diktoval recept na koláč. Bez žádných emocí, či jen změnou hlasu.

„ Ne Simone!“ zařval jsem.

„ Takže tím si mě chtěl říci, že budeš hrát hlavní roli v mém plánu?“ zeptal se mě. Nejradši bych se teď rozeběhl proti zdi a pořádně jí nakopl.

„ Uh. Ano,“ poraženecky jsem sklopil hlavu.

„ Potěšil si mě. Takže…“

„ Hele Simone, už musím. Začínáme,“ rozešel jsem se za zeď, která se bude otevírat, a tím mi umožní vyjít na podium.

„ Ano, chápu. Ale očekávej můj hovor, ano? A nikomu nic neříkej. Ahoj,“ řekl tak přátelsky a přívětivě, že se mi ani nechtělo věřit, že to řekl on, a ne nějaký robot, kterého rád používá ve své Syco společnosti.