5 Seconds of Love

Part eighteen

Další díl! Ani nevíte, jak moc vás miluji! :')

„ To ti jen tak nepůjde,“ zasmála se Lou a nějakým divně vlhkým ubrouskem mi to setřela. Během jediné vteřiny to bylo dole a já si oddechl.

„ Přeju vám to, ani nevíš jak,“ usmála se Lou a já jen ucítil, jak se do mých tváří nekontrolovatelně hrne teplo.

------------------------------------------------------------------------------------

Niall’s POV:

Strop mého hotelového pokoje se pomalu začal zbarvovat. Začalo to nepříjemně žlutou, přes příjemnou oranžovou, do skvělého odstínu okrové barvy až to pomalu končilo krvavě červenou. A to vše jen díky západu slunce. Byla to skvělá podívaná, ale ne pro jedince. Nejradši bych teď vedle mě měl Elen, objímal její malinké tělíčko a koukal se na ten západ s ní. Bohužel tohle se může odehrát pouze v mé hlavě. Elen je teď v deset kilometrů, vzdáleném hotelu s kluky. Doufám, že se podaří uskutečnit můj plán. Tedy jak já mu říkám. Pařížský plán. Slunce pomalu zapadalo a v mém pokoji už začala převahovat tmavá barva. Jedním stisknutím tlačítka jsem zapnul stolní lampičku. Její světlo okamžitě dodalo pokoji ztracené světlo. Někde vedle mě se válel pohozený mobil. Chytl jsem ho do studené dlaně a jedním stisknutím na display jsem vytočil Elenino číslo. Chvíli se ozývalo ubíjející pípání. Nakonec však utichlo.

„ Ahoj miláčku, co děláš?“ okamžitě jsem vyklopil.

„ Uh, Nialle, jsi to ty?“ na druhé straně se neozval dívčí hlas, který jsem očekával, ale hlubší klučičí hlas.

„ Pa-ne Bo-že,“ potichu jsem se snažil uklidnit.

„ Tady Calum. Nialle, jsi to ty?“ znovu se ozval hlas na druhé straně. Má slova se zasekla v krku a nemohla jít dál. Byl to strašný pocit překvapení.

„ Uh, no ano. Tady Niall,“ třískl jsem svojí hlavou do polštářů a snažil se proplesknutím probudit. Bohužel jsem celou dobu vzhůru. Nebo je to snad dobře?

„ Nialle, co jsi potřeboval Elen,“ řekl trochu podrážděným hlasem Calum a já si uměl dokonale představit, jak se mu na čele udělala vráska nejistoty.

„ Chtěl…Chtěl jsem…Chtěl jsem se jí zeptat, co dělá, a jak se má,“ hlasitě jsem polkl.

„ A proč?“ znovu se mi v uších ozval jeho podrážděný hlas.

„ Protože, víš…Já a ona…Tedy Elen…My…“ začal jsem nekontrolovatelně koktat.

„ Vy jste spolu?“ jeho slova byli jako bomby házené na města. Tak nekontrolovatelné a úderné. I stonásobný vrah by se po tomhle tonu hlasu přiznal během sekundy.

„ Ano,“ poraženecky jsem si zakryl dlaní oči a snažil se myslet na něco jiného.

„ Aha,“ řekl Calum.

„ To je vše?“ byl jsem překvapený, že mě nezačal nadávat, či jinak vyhrožovat. Přeci jen, Elen je jako jejich malinká sestra, a pokud vím, tak všichni velcí bráchové si svoje menší sestřičky chrání. Tedy já být velkým bráchou, tak to dělám.

„ Nialle. Jasně, že bych ti nejradši řekl, že pokud jen malinko Elen ublížíš, najdeme si tě s kluky, a něco ti provedeme. Ale doufám, že to víš a neuděláš to,“ odpověděl mi okamžitě Calum a já si jen hluboce oddychl.

„ Neboj se, neudělám. Miluji jí jako nic jiného na planetě a nedokázal bych přežít, kdyby jen trochu trpěla,“ už jsem neležel, ale seděl, a na mé tváři si pohrával debilně zamilovaný výraz.

„ Calume, co to děláš!“ ozval se hlas v pozadí a já hned zpozorněl. To byl Elenin hlas! Než jsem stihl jen trochu zareagovat, hovor se zrušil. Přesněji, Calum to típl.

Elen’s POV:

„ Calume, co to děláš?“ okamžitě jsem vykřikla, když jsem vešla do svého pokoje z koupelny a spatřila jsem Caluma, jak s někým telefonuje mým mobilem.

„ Já…Jen…Uh…No…“ začal koktat a jeho oči poletovaly po celém pokoji.

„ Kdo volal?“ přešla jsem k němu blíže.

„ No tak! Kdo volal?“ zvýšila jsem znovu hlas, protože on mi nebyl schopen odpovědět.

„ Niall,“ sklopil hlavu a ve mně se všechno zastavilo.

„ Co potřeboval? Něco ohledně zkoušek, či nástrojů?“ začala jsem si raději sušit mé mokré vlasy, aby to vypadalo, že mě to vůbec nezajímá.

„ No to jsem si myslel taky, proto jsem to zvedl…Elen, proč si mi neřekl, že s Niallem chodíš?“ zastavila jsem se uprostřed pohybu a podívala se na Caluma.

„ Počkej,“ vyškubla jsem mu můj telefon z ruky.

„ Kluci, přijďte co nejrychleji do mého pokoje, prosím. Elen,“ odeslala jsem všem klukům zprávu a čekala. Nemusela jsem dlouho, protože už během několika vteřin se ozvalo ťukání na mé dveře. Stáli v nich Luke s Michaelem.

„ Posaďte se prosím,“ ukázala jsem na postel vedle Caluma a oni se posadili.

„ Co jsi…“

„ Tak kde si ty šmejde! Ukaž se mi!“ vlítl do pokoje Ash a začal řvát. V rukách držel paličku od bubnů a máchal jí do všech stran.

„ Co to…“ nezmohla jsem se na nic.

„ No kde máš toho lupiče!“ zařval znovu a já jen ukázala, ať se posadí. Zklidnil se a udělal, to co jsem chtěla.

„ Kluci, chtěla bych vám něco oznámit,“ stoupla jsem si naproti čtveřici sedících kluků a pozorovala jejich výrazy.

„ No?“ jediný kdo se ozval, byl Luke.

„ Víte, chodím s Niallem,“ řekla jsem to co nejrychleji, abych to už měla za sebou. Caluma to nepřekvapilo, jen se na mě díval, ale Lukovi s Michaelem se dost změnil pohled.

„ Jak to? Tedy chci říct, že vám to přeji, ale víte, že byste to neměli,“ zvedl se Mike a přešel ke mně blíže.

„ Víme to, proto to tajíme už tři měsíce. Jediný kdo o tom věděl, byl Harry a Lou. No a teď i vy. Jo a děkuji,“ pousmála jsem na Michaela, který si zjevně oddechl.

„ A proč si nám to neřekla dříve?“ řekl Luke a všichni přetočili pohled na něj.

„ Víte, bála jsem se. Za prvé to bylo dost čerstvé, a nechtěla jsem to zakřiknou, a za druhé…Bála jsem se, že to nepochopíte a půjdete Niallovi třeba ublížit,“ sklopila jsem poraženecky hlavu.

„ No to si typovala dobře. Nejradši bych mu rozbil držku, ale teď, když mi sám řekl, jak moc tě miluje, přehodnotil jsem to a přeji vám to,“ řekl Calum a pohladil mě po rameni zahaleném v huňatém županu.

„ Takže mi chceš říct, že tu žádný lupič není?“ ozval se do ticha Ashton a já nevěděla, jestli zamrzl a teď se probudil, nebo jestli je doopravdy tak moc hluchý. Klukům to naopak přišlo strašně moc vtipné a začali se smát jako koně.