5 Seconds of Love

Part forty eight

Dámy (no možná i pánové, kdo ví :D) máte tu nový díl! Chci jen říci jedno velké Děkuji! za více, jak 20k přečtení a 1k votes! Jste per-fect! 

BTW: Ten Gif...muhahá! :33

Upozorňuji si přečíst pod dnešním dílem malé oznámení!!!! 

„ …Every time I see you with him…But I’m always too late…Och božínku…“ zašeptal jsem a nechal své tělo padnout na postel v mém hotelovém pokoji.

---------------------------------------------------------------------------------------

Niall’s POV:

Tělo pod mýma rukama se začalo pomalu vrtět. Probudilo mě to. Rozespale jsem otevřel oči a pohlédl na osobu přede mnou. Oči měla stále zavřené, jen občas hnula koutkem. Pootočil jsem svojí hlavu a pohlédl na budík, položený na nočním stolku. 6.48. Otočil jsem se zpět. Nic se nezměnilo. Stále ležela jako mrtvá. Napadlo mě dojít pro snídani. Stejně, Elen se vzbudí, hlava jí bude bolet jako střep, a stoprocentně bude mít hlad. Tedy, beru to podle sebe. Vždy když se probudím po nějaké pařbě, místo šumáku si naložím pořádný talíř jídla. Opatrně jsem vstal z postele. Na nahé tělo hodil první oblečení, co jsem uviděl a potichounku se vypařil z pokoje ven.

Elen’s POV:

Šílené sucho v puse způsobilo to, že jsem se musela probudit. Abych to lépe přirovnala, i na Sahaře mají vlhčeji, než bylo v mých ústech. Zamrkala jsem snad milionkrát za sebou, než jsem si vlastně uvědomila, kde jsem. Ležela jsem v něčí posteli. Sranda byla, že jsem absolutně nevěděla v jaké. Zvedla jsem se do sedu. Neměla jsem to dělat. Hlavou mi proletěla taková bolest…Bylo to k nevydržení. Jakoby se mě měla roztříštit na milion kousíčků. Zoufale jsem zaúpěla.

„ Dobré ráno miláčku!“ ozvalo se ode dveří hlasité zařvání.

„ Ať si kdokoliv, buď zticha,“ chytla jsem si hlavu a třískla sebou zpět do peřin. Od vstupu se ozval hlasitý smích.

„ Prosím,“ pevně jsem semkla oční víčka k sobě a modlila se, aby ta bolest přešla. Bylo to, jakoby vám do hlavy klovalo stohlavé hejno vran. Tak intenzivní bolest jsem ještě nikdy necítila a doufám, že už ani nikdy neucítím. Už nikdy nepřiložím k ústům takové svinstvo, jako je ten strašný alkohol!

„ Ahojky,“ slova se mi v hlavě milionkrát přehrávala.

„ Elen, tady jsem,“ něco mě šťouchlo do ramene. Pomalu jsem se otočila a spatřila mého strážného anděla. Nialla.

„ Ahoj,“ zašeptala jsem a opatrně se posadila.

„ Tak co, jak si ses vyspala? Cítíš se dobře?“ úsměv měl od ucha k uchu, když opatrně pokládal tác na postel.

„ Nialle, prosím trochu tišeji, ano? Jo měla jsem se fajn a cítím se…“ zamyslela jsem se. Jak se řekne tomu, když se ožerete, jako prase a nic si nepamatujete?

„ Společensky unavená?“ pozvedla jsem ramena a pohlédla do Niallova obličeje. Pohrával si s ním pobavený úsměv.

„ No to ti věřím,“ posadil se vedle mě a pomalu přitáhl tác blíže k nám. Ihned, jak jsem ucítila zápach smažených vajíček a slaniny… Bože, žaludek se mi otočil úplně na opačnou stranu. Vylítla jsem z postele jako namydlená a ihned si to namířila k záchodové míse.

…

Cítila jsem se tak trapně, když se moje tělo pomalu šoupalo směrem na postel. Bronzová barva v mém obličeji někam odjela na dovolenou, a za ní nastoupila mrtvolně bílá. V kruzích pod mými oky by se dalo plavat, jak byli hluboký a moje oblečení. Kriste, bylo špinavé, někde dokonce i roztrhnuté a nepěkně páchnulo směsicí alkoholu a cigaretového kouře.

„ Už je ti líp?“ nadzvedl růžek peřiny a já s chutí pod ní vlezla.

„ Jo,“ zachraptěla jsem, jako chlap, co už šedesát let kouří krabičku cigaret denně.

„ A chceš něco k jídlu?“ pozvedl talíř s vejci k mému obličeji. Znechuceně jsem se odtáhla. Tohle by nedopadlo dobře!

„ Nemáš kafe, nebo něco?“ prosebně jsem se na něj podívala.

„ Jo, jo. Vzal jsem ti kafe, džus, vodu, a šumák. Vše, co měli v nabídce,“ usmál se a vidličkou zamířil ke svým ústům.

„ Děkuju, si moc hodný,“ okamžitě jsem do vody hodila tabletku poslední záchrany a mezi tím si pořádně lokla kávy, která byla pro mě v této situaci, jako boží dar z nebes.

„ A co jsi vlastně vyváděla, že si dopadla takhle?“ ukázal na mě vidličkou a vycenil na mě ten jeho dokonalý chrup, po kterém šílí miliony dívek po celém světě.

„ Víš, že ani nevím? Moc si toho nepamatuju,“ hodila jsem do svého hrdla celou skleničku šumáku. Bylo to jako, kdyby do mých úst vrazilo tornádo.

„ Božínku, Elen. A co si pamatuješ?“ odložil talíř zpět na tác a natáhnul se po skleničce s pomerančovým džusem.

„ Pamatuju si to, když jsem s Calumem vstoupila klubu a všichni na mě vybafli. Pak si pamatuju, jak mi všichni přáli a jak mi kluci dali obrovský dort. Pak si jen tak matně vzpomínám, že se semnou Lou loučila, kvůli tomu, že musí domů. No a pak si už nic nepamatuju, jo možná, že jsem Luka v autě…“ zasekla jsem se. Až teď jsem si vlastně uvědomila, co se v noci stalo v autě.

„ Co jsi?“ Niallovo obočí se pozvedlo do nebeských výšin.

„ Myslím, že jsem ho…pozvracela!“ raději jsem si k ústům přiložila hrnek s kávou a začala z ní usrkávat černé zlato.

„ To, jako vážně?“ pobaveně se zasmál Niall, ale hned poté, co uviděl, jak jsem se zatvářila, svůj hlasitý smích ztišil na minimum.

„ Jo,“ lhala jsem mě a hlavně jemu. Moc dobře vím, co se při té cestě stalo. Já ho…políbila!

„ Chudák,“ Niall odložil tác na zem a přemístil se zpět ke mně.

„ To jo,“ vytvořila jsem na své tváři falešný úsměv.

„ A jak ses měl ty?“ uzvonil mě pod jeho tělem a svůj horký dech směroval na mé rty. Ošila jsem se. Kdyby si jen tak věděl, Nialle.

„ No vzhledem k tomu, že jsem teď s tebou, nechci myslet na Barbaru. Bylo to otravné, jako vždy,“ zašklebil se a dravě přiložil své rty na ty moje. Tak strašně moc mi chyběli jeho dotyky, o které se teď bohužel musím dělit ještě s jednou osobou. Přesněji s tou husopaskou Barbarou.

„ Jo, počkat. Já jsem na něco zapomněl!“ odtáhl se ode mě a vstal z postele.

„ Co se děje?“ pomalu jsem přešla k němu, když se ani po minutě nevracel zpátky do postele za mnou.

„ Víš, chtěl bych ti opožděně popřát k tvým narozeninám. Přeju všechno nejlepší, hodně štěstí v životě, hlavně zdraví a spousta pevných nervů při vztahu se mnou. Taky bych ti chtěl říci, že jsem moc rád, že jsi moje dívka. Vždy jsem o takovéhle snil, a každý den děkuji Bohu, že mi nadělil tebe. Zatím ti dám jen takový malinký dárek, ale neboj, už mám připraveného něco lepšího, než je tohle. Takže ještě jednou všechno nejlepší a omlouvám se, že jsem nemohl být na tvé oslavě!“ láskyplně mě políbil na rty a poté vložil do rukou menší dáreček.

„ Nialle, to si nemusel. Nepotrpím si na dárky,“ sedla jsem si na postel a pomalu začínala trhat vínový papír ovázaný bílou stuhou.

„ Ale musel,“ posadil se vedle mě a v nestřeženém okamžiku přiložil své rty na mojí tvář.

„ Božínku Nialle, to je tak…dokonalý!“ naskytl se mi pohled na malinký rámeček s fotografií Nialla a mě před Eiffelovou věží. Z mých očí se okamžitě začaly spouštět malinké slzy štěstí.

OZNÁMENÍ! 

Od pondělka do pátka jedu se třídou na VÝLET. Budeme lítat po lese hrát hry atd. :D Takže NEBUDU PŘIDÁVAT! Doufám, že se nazlobíte a počkáte do pátka, kdybych měla přidat aspoň něco malého na odškodněnou..:)