5 Seconds of Love

Part fourteen

Nová část..doufám, že mi vyjádříte svoje pocity z téhle povídky do komentářů :)

„ 5 Seconds of Summer, můžete jít na scénu,“ ozvala se postarší žena, která stála u závěsu vedoucí na stage.

„ Promiň, musím jít,“ začal Elenin pohled tikat mezi mými oči, hodinami a kluky, kteří už pomalu vstupovali za velkého řevu na podiu.

„ Počkám si na tebe,“ zařval jsem na ni naposled a doufal, že to slyšela jen ona a ne těch dvacet tisíc lidí, co jsou právě teď v aréně.

--------------------------------------------------------------------------------

Elen’n POV:

„ Počkám si na tebe,“ bylo poslední, co jsem slyšela vycházet z Niallových úst před tím, než jsem vstoupila na podium. Byl to divný pocit cítit zamilovanost a druhou stranou srdce jí tlačit do ústraní. Jak řekl Niall. Když potlačuješ lásku, potlačuješ tím i sama sebe. Jenže, co mám dělat? Mám s Niallem chodit a zároveň tajit přede všemi náš vztah, nebo vykřičet celému světu, že jsme spolu a čekat kdy si pro mě přijede Simon a za vlasy mě vyhodí pryč ze skupiny. Ani jedno nepřichází v úvahu. Musím si to vše ještě rozmyslet.

…

„ Chceš pomoct?“ ozval se mi za zády povědomý hlas.

„ Jestli se ti chce,“ zasmála jsem se na blonďatého Ira, který se právě natahoval pro šňůru k mikrofonu.

„ Tak co, jak se těšíš na první vystoupení doma?“ vzala jsem naše mikrofony, a podle malých značek na konci je rozmístila na místa, kde s kluky stojíme.

„ Strašně se těším. Nejvíc se těším na to, že mě konečně má rodina a přátelé uvidí naživo a ne někde na videích,“ usmál se Niall a začal montovat činely na svá místa. Šlo vidět, jak moc se na dnešní koncert těší. Byl jako malé štěně.  

„ Tak to je dobře,“ zasmála jsem se nad představou, jaké to bude, až budeme koncentrovat u nás doma v Austrálii.

„ Nialle, nemusíš mi tu smontovat celý bubny!“ uslyšela jsem Ashtonův smích.

„ Promiň, kámo, ale to nejde,“ zasmál se spolu s ním Niall a pro mé uši to byla rajská hudba.

„ Nech toho, nebo budu mít výčitky svědomí, že mi slavná hvězda složila bubny a já nepohnul ani prstem,“ znovu ho pokáral Ash a to už jsem nevydržela a vypukla do obrovského smíchu.

„ Dobře no,“ zasmál se Niall a já cítila, že přichází ke mně.

„ Elen, mohla by si na chvíli,“ řekl blízko mého ucha a já se ošila. Jeho teplý dech projel po celé hraně mého krku, až dojel na mé odhalené rameno. Nezmohla jsem se jen na kývnutí a hluboké polknutí. Následovala jsem Nialla, který si pár centimetrů ode mě začal sedat na kraj podia. Napodobila jsem ho.

„ Co si potřeboval?“ nesnášela jsem tyhle momenty.

„ Máš mě ráda?“ vyklopil jen tak z čista jasna a já tuhle otázku nečekala. Zalapala jsem po dechu, i když už jsem žádný neměla.

„ Jo jasně, že mám. Jsi skvělý kamarád, rozumím si s tebou a…“

„ Nemyslel jsem to takhle. Chci vědět, jestli mě máš ráda jako…jestli mě miluješ,“ poslední slovo dá se říci, zašeptal a já nevěděla, jak mám zareagovat.

„ Elen, pojď sem prosím tě!“ ozval se ze zákulisí výkřik Lou a já věděla, že musím.

„ Promiň,“ opatrně jsem se zvedla a rozutekla se za Lou. Ještě jsem pohlédla na Nialla. Přes jeho zkroucená záda nešel vidět jeho výraz, ale nemyslím si, že by byl nějak veselý. Jeho pěst prudce praštila do podlahy, na které seděl, a já hned věděla, že ho nemohu takhle nechat.

„ Běž se převléknout a pak za mnou přijď prosím,“ ihned při vstupu mi vrazila do rukou ramínko s oblečením a já se vydala do šatny. Během milisekundy jsem na sebe hodila červenou kostičkovanou košili, černé legíny a červené Vansky. Jednoduché a pohodlné, přesně můj vkus.

…

„ Elen, můžu se tě na něco zeptat?“ uslyšela jsem Louin hlas, který promluvil během nanášení lehkého make-upu.

„ Hmm?“ zabručela jsem.

„ Jak to vidíš do budoucna. Jako ty a Niall,“ tišším hláskem promluvila, a já myslela, že se zadusím jemným pudrem, který právě nanášela na oblasti okolo nosu.

„ Jak. To. Cože?“ byla jsem v rozpacích.

„ Neboj se, vím to od Nialla. Víš, jsem tady jako takový kněz. Všichni se mi se vším svěřují a já to pevně držím v sobě,“ odložila oválnou věcičku s pudrem a vzala nějakou tužku tmavší barvy.

„ No nevím. Bojím se. Pana Cowella,“ poraženecky jsem sklopila hlavu.

„ Víš, co bych dělala já?“ přiblížila se k mému obličeji a jemně popotáhla mé oční víčko.

„ Co?“ nechala jsem se dál zkrášlovat.

„ Určitě bych to s ním riskla. Jak znám Nialla, nikdy by svou dívku nepodvedl, nebo jí udělal něco hodně zlého,“ ucítila jsem její dotyk na mém oku.

„ Nevím,“ z mých úst se vydal jeden velký vzdech.

„ Jdi do toho. Uvidíš, jak budeš šťastná a ne jenom ty. I Niall. Čekal na dívku jako si ty snad dva roky,“ pomalu dokončovala svojí práci tužkou a já dostávala sebevědomí do toho utajovaného vztahu jít. Tohle kdyby viděla moje matka…

…

„ Děkujeme moc, Dubline!“ zařvala jsem do mikrofonu a spolu s kluky se šla uklonit patnácti tisícovému davu, který sledoval naší show.

„ A teď už…One Direction!“ zařval neočekávaně do mikrofonu Calum a já začala pomalu, ale jistě ztrácet sluch. Pane jo! Ty Irští fanoušci jsou fakt moc hluční.

…

„ Kluci, co tu ještě děláte?“ zařval na kluky nějaký plešatý pán s hluboko zasazeným sluchátkem v uchu.

„ No jo. Vždyť už jdeme,“ zaprotestoval Harry a odebral se.

„ Nialle, mohl bys?“ vzala jsem všechnu odvahu a zatáhla Nialla za krajíček červené bundy, kterou na sobě měl. Spolu s Niallem jsem popošla za roh, abychom měli trochu soukromí.

„ Co je? Spěchám,“ ukázal směrem na kluky a poté mi znovu koukl do očí.