Slušná dívka

Pečovatelka na šestou možná i sedmou

Tougo

Krytý bazén v sídle Sakamaki rodu

Rozhodl jsem se jít si trochu zaplavat.

Můj názor je, že každý sobě nejbližším bodyguardem a je důležité dobře se starat o tělo, které vás má ochránit. Jak jsem měl zjistit, nebyl sem zde sám.

Byl tu Laito, v náruči svíral Yui. Udělal jsem další krok a viděl tak celou fantasktně komicko-tragickou scénu.

Tu holku držel i Ayato a smýkali s ní sem a tam. No a právě uklouzla.

Zůstala sedět:

„Sakamaki, myslím, že se nezvládnu postavit," zakňourala.

„To si děláte srandu, že Ayato a Laito!" zařval sem přes celou délku, našeho olympijského bazénu. Místo okamžité odpovědi či omluvy, jsem slyšel dvojité:

„A kurva!"

Došel jsem až k nim. Ti blbečci opravdu netuší, do jakýho maléru nás všechny dostali:

„Tak přestaňte na mě hledět a pomozte slečně Komori vstát!"

Ona zmíněná sebou trhla a upřela na mě ta svá čistá kukadla:

„Nezlobte se Sakamaki-san, oni opravdu nechtěli. Mohu za to sama. Spadla jsem do vody a zazmatkovala. Nebýt Ayata, nejspíš," nedořekla očividné a sklopila hlavu dolů.

Zmetci, naštěstí čuměli také do země. Jedno jim nechat musím, sehraně klesli na koleno a velice šetrně pomohli slečince vstát. Noha, o kterou kráčelo naštěstí nebyla v prapodivném úhlu, ale její objem se rozhodně zvětšoval. Tak jako běžně, se Laito vymluvil a zmizel. Netuším, jak ho donutit aby ustál vyhrocené situace, ale o se týče práce s ženskýma, to je nejlepší.

Měl jsem jejich máti vyhodit hned po jejich porodu a nezabývat se budováním pozice. Ayato, si vzal tu promočenou holku do náruče a posadil ji na pohovku pod obrazem. Usmála se na něj a ještě mu poděkovala?

Opravdu házím perly sviním.

„Slečno Yui, budete muset na rentgen do nemocnice," rozhodl jsem.

„Sakamaki-san, je to jen podvrtnuté, to nic není."

Zkoušela se vykroutit z návštěvy doktora. Vlastně už i tenkrát, tam v kostele, byla bez sebe představou nemocnice.

„Určitě bude lepší znát opravdový stav vašich kostí a vazů. Nemějte strach, nemusíme nutně do Fakultní nemocnice. Znám jednu malou, kam jsem brával hochy, kdy byli ještě nemotorní," usmál sem se. To, že je to zařízení trochu na hraně legality ovšem vyprávět nehodlám.

„Odnesu Čiči..." začal Ayato, tak stačilo zvednout obočí. „Chtěl jsem říct, že nechám slečnu Yui v tvé péči, otče."

Otočil se a vyklidil prostor. Přivolal jsem sluhu a ten odněkud dotlačil kryplkáru. Nejspíš ještě po drahouškovi, Christě. Škoda, že měla tak slabou osobnost. Dovezli jsme Komori, do jejího pokoje a společně se služkou ji nechali převléknout se.

Nebýt mezi mnou a jí, tak velký věkový rozdíl, vyřeším tuhle bídnou situaci sám a bez obtíží. Budu muset povolat učitele mravů, stále zapomínají, synáčci, k jaké rodině patří!

Yui

Ten červenovlasej bastard, mě nechal topit v té chlorované břečce a místo toho aby mě rovnou vytáh na hladin,u musel mi předat vzduch z pusy do pusy. Kdybych se nebála utonutí tak mu ten jazyk, co mi pak vrazil snad do krku, ukousnu!