Labyrint ✓

•9•

Několik minut nevěřícně koukám vzhůru na ten strom. Probudím se z transu a začínám vylézat nahoru. Vyhoupnu se z poslední větve na tu největší.  Zády se opřu o kmen a do mých očí se vrhnou další slzy. Proč nemůžu být nenápadná. Všechno to na mě padá, jsme tu jako v kleci. Rukou přejedu po nápisu. Dodá mi to malinko energie, ale ta okamžitě mizí. Vedle nápisu padají mé slzy. Opřu se zase o kmen a zavírám oči.

- - - -

Otevírám oči. Čekala jsem světlo, ale místo toho mě pohltila tma. Měsíc je na obloze a osvěcuje tuto větev. Dole slyším kroky, proto se posunu víc od kraje ať nejsem vidět. Kroky ustaly a vystřídali to zvuky chrastících větví. Můj dech se zastavil, srdce mi začalo tlouct mnohem rychleji. Někdo je už skoro nahoře. Chtěla jsem vzít něco s čím bych se mohla bránit, ale nic tady nebylo kromě větví. Nechtěla jsem dělat žádný zvuk, a tak jsem si pro jistotu připravila pěsti.

Něčí ruce se už dostali na  větev kde sedím. Můj tep byl tak rychlí a dech to samé. Vyhoupl se stejně jako já.Absolutně jsem nevnímala kdo to je, v tom případě když se vyhoupl a koukl na mě vrazila jsem mu pěstí do nosu. Ale jakmile jsem viděla kdo to je přikryla jsem si ústa rukama.,, Promiň Newte já nechtěla. Myslela jsem že si A... někdo jiný." Okamžitě jsem chytla jeho tvář do dlaní. Až na to že mu teklo trochu krve mu nic není.,, To je v pořádku, ani to moc nebolí",, Nemám kapesník ani nic" začala jsem šátrat rukama po něčem, čím bych mu utřela krev.,, To je dobrý mám kapesník" sundal si ze zad batoh a vytáhl z něj látku. Nepřemýšlela jsem nad tím proč má batoh, ale kapesník jsem mu vytrhla z rukou a krev mu setřela sama.Pro jistotu jsem ji otírala opatrně, nevěděla jsem jestli ho to bolí nebo ne. Newt mě sledoval, zkoumal můj obličej. ,,Vážně se omlouvám" pořád mi zkoumal obličej, akorát teď se usmál.,, V pořádku, vždyť se nic nestalo" hodila jsem na něj pohled alá buď ticho . 

,,Co tady děláš?" oba jsme tuto větu vyslovili naráz. Oba jsme se tomu zasmáli.,, Bylo mi smutno, tak jsem sem zašla. Je to tady přímo na přemýšlení" Newt se zahleděl za mě,, Jo já vím"Moment. On o tom stromu věděl, kdyby to bylo místo Nicka, jak o tom teda mohl vědět? Říkal že na N je tady on a pak byl Nick. Moment. ,, Newte?" Jeho oči, které se přemístily na mé jasně zářily s otazníkem v očích.,, Ten kdo sem vyřezal ten nápis... to nebyl Nick, že ne?" hlasitě si povzdechl a šeptem mi odpověděl,, Ne, to jsem sem  udělal já" ,, Proč si mi lhal?",, Protože, tohle je moje tajné místo. Nikdo, tedy aspoň co já vím o něm nikdo neví. Sem jsem chodil, vlastně sem chodím když je mi nejhůř. Věř že ze začátku to tady tak růžový nebylo. Psychicky jsem to nezvládal. Nikdo z nás, ale já to snášel nejhůř." dlaněmi si promnul obličej. Můj výraz je zamračený, nedokážu si představit co v tu dobu cítil. To co cítím kvůli Albymu je slabé. Stále mlčím čekám jestli bude pokračovat. Na náznak, že tu jsem s ním ho chytnu za ruku. Můj stisk mi opětuje,, Bylo to tady strašné. Byl jsem prvním běžcem",,Proč kulháš?",, To je jedno, to je jiný příběh" jeho paže mě objala kolem ramen, tím si mě přisunul blíž k sobě. Až když jsem cítila jeho tělesné teplo jsem si uvědomila že mi je zima. Lehce jsem se otřásla.(zapnout písničku :D) ,, Je ti zima?",, trochu" Newt sundal svou ruku z mých ramen a zvedl se. Rukama začal šmátrat nahoře a po chvíli vytáhl deku. Neušel mu můj pobavený pohled,, No co víš jak často tady jsem?",, Jo jasně" atmosféra se z vážné dostala na uvolněnou až zábavnou. Nějakou chvíli jsme si povídali, smáli se, dělali si ze sebe srandu. Najednou jsme se oba zastavili, koukáme se navzájem do očí. Začalo mi rychleji bít srdce, na tváři se mi rozlije malý náznak úsměvu, to samé Newtovi. Střídavě se koukáme na naše rty a do očí. Prosím tak už to udělej, takhle situace je něco úžasného. Mám pocit jako bych nechtěla nic jiného než jen jeho sladce vypadající rty. Srdce mi buší zrychleně, ale ne nepříjemně, ale tak moc příjemně. Naše obličeje jsou u sebe tak blízko. Je to romantické, sedíme a koukáme se na sebe. Na stromě, svítí na nás měsíc. Ta touha, která nás k sobě táhne je v tenhle moment, tak silná.

A pak se to stalo.

Naše obličeje u sebe byli tak blízko.

Naše rty se spojily v jedny. V mém břiše vybouchl ohňostroj doprovázený s máváním křídel  motýlů. Jeho rty. Jeho zkurveně teplé a sladké rty. Je to jako by jste spojily jahody, třešně a mléčnou čokoládu. Opravdu to nejde popsat je to úplně nová chuť. Jediné co vím, že nechci nic jiného. Tohohle se nikdy nenabažím. Rty se pohybovali, naše ruce se dali do pohybu. Chytl mě za zády a vyhoupl si mě na sebe. Moje ruce zabloudily do jeho vlasů. Lehce jsem za ně zatahala a díky tomu mi vydechl do úst. jeho stisk na zádech byl silnější. Začal mi po zádech jezdit jednou rukou a druhou mě stále držel.

Když nám došel dech byli jsme nuceni se od sebe odtrhnout. Stále jsou naše obličeje blízko sebe, naše čela se o sebe opřely. Jeho ruce mi stále jezdily po zádech, za to moje ruce sjeli za jeho krk. Otevřela jsem oči a koukala na Newta, který má stále zavřené oči a na tváři šťastný výraz. Vydechl,, Tohle jsem chtěl udělat",, Vážně já si myslela, že o mě nestojíš" Otevřel oči, které vykulil. Jeho ruka našla mou tvář. ,,To už si nemysli, nevím co ale něco mě k tobě tak strašně táhne",, To mě taky". ,, Kolik myslíš že je hodin?"  Newt se zamyslí a koukne na oblohu. ,, Bude tak druhá hodina ráno". Otočila jsem se, abych viděla na oblohu. ,, Já bych to nepoznala",, To už je praxe a u dvora máme sluneční hodiny pokud to nevíš",, ne to opravdu nevím",, aha".

Jen tak vedle sebe ležíme, v objetí. Oba ve svých myšlenkách. Nechci myslet na zítra. Hlavně co Alby, nesmí se dozvědět že jsme se líbali. Sice pořád nechápu co mu na tom vadí.,, Newte?",,Hmm?",, Je to takové blbé, ale jak je to mezi námi .. teď?",, Necítím k tobě kamarádství, ale něco víc" Koukala jsem mu do očí. ,, Teď jsem o tom přemýšlel. Nechci, aby o tom věděli kluci zbytečně by se to řešilo, a tak mě napadlo že by jsme se každý večer mohli scházet tady.",, Něco jako noční románek?" na mé tváři se objevoval čím dál větší úsměv,, Něco takového.. takže Rachel? Budeš moje noční dívka?",, Zní to komicky, ale ano budu a moc ráda" kousla jsem se do rtu. Newtovi na tváři hrál stejně velký úsměv jako mě. Přitáhl si mě k sobě a políbil mě. Když jsem se chtěla odtáhnout skousl mi ret a trochu s ním potáhl. ,, Mám tě rád",,já tebe Newte" Jsem ráda že taky nechce aby to věděli kluci. S krásným pocitem jsem upadla do říše snů.

*******************************

Konečně je tady polibek :D chtěla jsem to dát později, ale tady mi to přišlo asi nejlepší. Tak nevim co vy na to. Jo chtěla jsem vám říct že části nebudou tak často, protože bude škola a já jdu na střední takže se budu muset učit trochu víc. Tak děkuju za pochopení :)