Labyrint ✓

•23•

Newt okamžitě vstal od stolu a běžel s Jeffem. ,,Rachel, Tommy běžte.. já tu s Chuckem zůstanu". ,,Já chci jít taky" ,,Vzadu mám jahody" ,,Pak mi řeknete co se stalo" a zmizel společně s Pánvičkou v kuchyni. 

- - - - -

Přiběhli jsme do pokoje k Albymu. Seděl na posteli a nijak se nehýbal. Měl strašně vystrašený pohled. Newt klečel před ním a stále na něj mluvil. ,,Je to už všechno v pohodě Alby",,Ne není.. ty to nechápeš.. za chvíli se všechno změní.. až se probudí všechno se změní"  ,,Nezmění, nemusíš se bát" ,,Já to viděl, slyšel jsem jejich plán.. chtějí naší smrt Newte" Zmiňovaný ho chytil za ruce ,,Ujišťuju tě že všechno bude v pořádku příteli.. určitě máš hlad" ,,Odkryj tohle". Alby se zvedl a odsunul nějakou židli a vyrval prkno ze země. Uvnitř se nacházelo jedno sérum a nějaké prášky. ,,Jak jsi věděl že to tam bude?" ,,Viděl a slyšel Newtie". Dokulhal se zpátky do postele. ,,Co všechno jsi viděl?" otočil se mým směrem ,,Pojď sem prosím" Pomalu jsem k němu došla a klekla si stejně jako Newt. Dal mi ruce na ramena ,,Omlouvám se ti, všechno jsem viděl... jsi stejná jako my. Týrali tě stejně jako nás" ,,O čem to mluvíš?" ,,Tvůrci" ,,Řekni mi všechno" ,,Nemůžu, hrozně to bolí když o tom mluvím". ,,Neboj se. Vydrž tu bolest ještě chvíli" ,,Chtějí naší smrt Rachel, Všechno je to test" najednou Alby zařval bolestí, upadl do bezvědomí, ale hned se probudil. ,,Co to bylo Alby" ,,Nevím o čem to mluvíš.. právě jsem se probudil". Podívala jsem se na Jeffa a Newta. ,,To je vždycky, něco řeknou, pak omdlí a zapomenou to" otočila jsem se zpátky k Albymu, ale jeho oči byly hrozně prázdné. ,,Změní se jim chování, Gally nebýval vždycky debil" Vstala jsem a přešla k dívce ,,Jak je jí?" ,,Občas něco mumlá, ale není jí rozumět",,Kdyby něco zapiš si o Jeffe",,Jasně Newte". ,,Jdeme Rachel?... Prosím" ,,Jistě, ahoj Jeffe".

jen co se zavřeli dveře, Newt se svalil na postel a hrubě vydechl. ,,Strašný den" ,,Poslední dobou jsou jen hrozné dny" poklepal vedle sebe a já si k němu lehla. ,,Každý den děkuju těm zmrdům co nás tu vězní, že tě sem poslali. Bez tebe by to bylo větší utrpení. Děkuju že jsi Rachel" ,,Za to mi neděkuj, ani nevíš jak já jsem vděčná tobě že jsi. Jsi moje slunce na tomhle tmavém místě" ,,Přitom máš světlejší vlasy ty" ,,Ty jsi blbej" začala jsem se smát ,,Miluju tě Rachel" ,,Já miluju tebe Newte" Oba dva jsme usnuli v náručí toho druhého s nadějí na lepší zítřky, které už nebudou...

- - - - -

Konečně když jsem se probudila, tak Newt leží vedle mě. Nechtěla jsem ho budit, ale jeho tvář je tak nevinná když spí. Proč je on nádhernej v každé situaci, vsadím se že já vypadám jak ta brambora, kterou jsem hodila po Pánvičce. Lehce jsem se dotkla jeho tváře a začala ji jemně hladit.  Lehce sebou cukl a zamrkal očima. Otevřel jedno oko, které hned zavřel a vydechl ,, Dobré ráno krásko" ,,Dobré ráno sluníčko" oba jsme se usmívali jak pitomci ,,No jo, já jsem to tvoje slunce vlastně" bouchla jsem ho do ramene a společně s ním se zasmála ,,Blbe" ,,To prostě chceš po ránu slyšet od přítelkyně.. že jsi blbej" začali jsme se smát. 

Už jsem chtěla vstát, ale Newt mě zadržel ,,Vstávali jsme před hodinou" ,,No a? Ono se to tam nezboří bez nás". Do pokoje vlítl Jeff ,,Ta holka se probudila a utekla někam do placu.. Kluci za ní běželi, ale nevypadá to nadějně.. oh promiň Rachel já se nekoukám" ,,V pohodě mám spodní prádlo" ,,Ne to není v pohodě, padej Jeffe" ,,Jo jasný, tak já to no asi půjdu" jen co se zavřeli dveře já se začala smát jak šílená. ,,Ono se to tam nezboří" imitovala jsem jeho hlas ,,Haha 1. takhle nemluvím a za 2. jsem myslel že to tam chvíli zvládnou, ale to víš beze mě jakožto slunce celého placu se to prostě neobejde" ,,Jasný, radši se oblíkni a pojď dolů" hodila jsem po něm jeho věci ,,Jasně madam" zasmála jsem se nad jeho humorem.

- - - - -

Vyšli jsme ven, ale nikde nikdo. Najednou jsme zaslechli zvuk od rozhledny, rychle jsme se tam rozešli, protože se tam ozývali divné rány. Jako když někdo mlátí do kovu.

Na scénu, která se odehrávala přede mnou jsem koukala s otevřenou pusou. Půlka chlapců byla schovaná pod různými plechy, protože ta holka na ně házela kameny. Kameny! Gally na ní něco pořvával ve smyslu Ty mrcho, přestaň. Ano bravo Gally, takhle určitě přestane. ,,Pokusím se dostat nahoru, nějak ji zabavte, aby mě neviděla" šeptla jsem k Newtovi, ten pouze přikývl.

Lezla jsem opatrně po žebříku, protože kameny letěli i tudy. Jak to ta holka dělá sakra. Když už jsem byla nahoře ta holka si mě vůbec nevšimla. Opatrně jsem vylezla a přešla k ní a posadila se. ,,Ahoj já jsem Rachel" dívka se okamžitě otočila a hodila po mě kámen. Trefa do čela díky ,,Auuu, sakra, asi jsem tě vystrašila, promiň, ale kamenem po mě házet nemusíš.. jsem taky holka" ,,Moc se omlouvám, když oni ti kluci jsou moc hrr a já nevěděla že tu je i holka a prostě.. bolí to moc?" ,,Jo docela, ale to teď nech.. Jsem Rachel. Ano svoje jméno asi neznáš to je norm..." ,,Jsem Teresa" ..Oh aha.. nezvyklé. Pamatuješ si ještě něco?" ,,Jen jméno Thomas" ,,Chceš ho sem přivést?" ,,Asi ano, třeba se mi něco vybaví". Vstala jsem a lehce se přehoupla přes zábradlí ,,Ať přijde Thomas nahoru" zmiňovaný stál kousek od hloučku a vyčkával jako ostatní co se bude dít. 

Vylezl nahoru a nic neříkal. ,,Myslíš že by si šla dolů Rachel?" ,,Uhm jistě". Sešla jsem dolů a u konce žebříku čekal Newt. ,,Tak jak to.. do prdele co to máš s čelem" ,,Co je to tak hrozný?" ,,Teče ti z toho krev a máš tam modřinky.. co se stalo?" ,,Lekla se mě a hodila po mě kamenem, nic zvláštního",,Jo vtipný",,Tím jsi mě nakazil ty",,Pojď radši se mnou, já ti to ošetřím",,Jistě pane" vrátila jsem mu to jak mi řekl ráno a on pouze pokroutil hlavou ,,Ten kámen ti vlezl na mozek asi"

******************

Děkuju za vaší podporu.. inspiruje mě to psát dál♥