Labyrint ✓

•25•

,,Kde si ho vzala" je moje první reakce. ,,Měla jsem to v kapse, ale nevěděla jsem co to je. Vemte si to, hlavně ať ho to zachrání" Okamžitě jsem to vzala z její ruky, přisedla si k němu a píchla mu to do těla. 

,,Teď už jenom čekat".  Postavila jsem se, ale zatmělo se mi před očima. Trochu jsem se zakymácela a spadla Newtovi do náruče ,,Co se děje zlato?" ,,Nic, nic" pokusila jsem se vstát, ale spadla jsem do černé tmy a jediné na co si vzpomínám je Newtova vystrašená tvář.

- - - - -

Pomalu začnu otevírat svoje oči, ale jediné co vidím je stěna. Otočím se na druhý bok a podívám se do očí mého slunce. ,,Co se stalo?" ,,Omdlela jsi" ,,Proč" ,,To nevíme, hlavně že jsi vzhůru". Přitisknu se k němu blíž a až teď mi dojde co se všechno stalo. ,,Kolik je hodin?" ,,3 hodiny ráno" ,,Spal jsi?" ,,Ne" řekne s výdechem a zavře oči ,,nemohl jsem, mám moc myšlenek a hlavně jsem se bál o tebe" ,,Já jsem v pořádku, ale co Thomas?" ,,je ušknutý, takže prochází proměnnou" ,,A Chuck?" ,,Uspali jsme ho, byl chudák strašně vystrašený" ,,Jak to že nejsi nahoře, nejsi teď vůdce ty?" ,,Přenechal jsem to Minhovi a ten se hádá s Gallym.. přestaň s těmi otázkami" ,,Promiň" ,,Já se omlouvám, za to co jsem ti řekl a jak jsem se zachoval" ,,Taky bych se tak zachovala, měla jsem ti to říct" propletla jsem naše prsty a stiskla je, on mi stisk opětoval a opřel si jeho čelo o mé. ,,Ať se stane cokoliv pamatuj, že tě miluju." ,,Já tebe" oba jsme usnuli.

- - - - -

,,Probuďte se, Thomas je už vzhůru" tak tohle mě probralo okamžitě. ,,Jak je to možné, že se probral tak brzy?" ,,Nevím, ale pamatuje si vše" S Newtem jsme se na sebe podívali a okamžitě vstali. ,,Jo abych nezapomněl... Gally se zvolil za vůdce a nechal Teresu" ,,Cože udělal?" 

Naštvaná jsem nakráčela nahoru a hledala jsem chlapce s divným obočím. Naštěstí jsem ho viděla hned. Přešla jsem k němu a spustila ,, Jak si to jako představuješ, že jsi vůdce teď ty?" Gally se na mě s úšklebkem otočil ,,Normálně, Newtovi ani Minhovi se nedá věřit, takže tu zbývám já" ,,Ty frasnej grinde!" ,,Copak, chceš za tou holkou do klece?" Mlčím. ,,No, takže se uklidni a můžeš jít svému kamarádíčkovi vyřídit, že zítra bude vyhoštěn" ,,Cože?!" ,,Za všechno může on a ta jeho černovlasá kamarádka, takže když je obětujeme všechno bude dobrý" ,,Gally ty jsi se zbláznil, že ano?" ,,Ne Rachel chci přežít" ,,A přežít znamená obětovat naše lidi?" ,,Nejsou to naši lidi, ale zrádci a to je moje poslední slovo!" otočil se na patě a odešel. 

Seděla jsem na trávě u klece a rvala trávu ,,Nesnáším toho blbečka. Co si o sobě myslí? No chápeš to?!" Teresa se nadechovala a chtěla odpovědět, ale já jí skočila do řeči ,,Já ne. Je to arogantní debílek" Newt mě políbil a já jsem zapomněla na všechny potíže a unášela se sladkým pocitem z polibku. ,,Konečně je chvíli ticho" Newt se odtrhl ,,Proč myslíš, že jsem to udělal?" zamračila jsem se na něj a praštila ho do ramene ,,Vás to snad neštve?" ,,štve, ale tím, že mu budeš do nekonečna nadávat nic nezměníš" ,,Já vím" přitulila jsem se k němu a potuchu tam seděla s ostatníma. Společně s Newtem, Chuckem, Teresou, která byla mimochodem v kleci, jsme přemýšleli nad plánem, jak z toho ven.   

Zvedla jsem svůj pohled a uviděla jsem bežícího Minha k nám. Minho lapající po dechu se nám snažil něco říct. Já vstala a došla k němu ,,V klidu Minho, co se děje".

Konečně se trochu uklidnil ,,Zjistili jsme to s tím vyhnáním..." všichni jsme se na sebe podívali ,,... A mám nápad". Minhovi se na tváři vytvořil pokřivený úsměv, postupně jak nám Minho vyprávěl celý plán jsme ho na tváři měli všichni. Hned na to šli za Thomasem a pověděli mu o plánu.

- - - - -

Nastal den T, tak to pojmenoval Minho ano? ,,Připravená?" ,,A ty?" ,,Jako nikdy". Společně s Newtem jsme se vydali před bránu, aby nebylo podezřelé, že tam nikdo není. Minho a pár kluků šli do zbrojovny a vezmou pár věcí co  by se nám mohli hodit.  Pánvička společně s Chuckem berou nějaké zásoby. 

Došli jsme k místu. Thomas s Teresou tam již byli, stáli před otevřenou bránou společně s Gallym a jeho kumpány. ,,Výborně čekalo se jen na vás" pronesl ironicky Gally. ,,Ti, co jste zbyli a nechcete být sežráni rmuty.." Gally byl přerušen naší skupinkou lidí, kteří přiběhli v čele s Minhem ,,Stop Gally" ,,Tohle má být zase co za divadlo?" do toho jsem se vložila už já ,,Nebyli jste tu tři roky, aby vás všechny postupně sežrali rmuti! Minho a Thomas našli možná klíč! Dokáží nás odsud dostat! Dokážeme se odtud dostat.. je tu naděje, ale musíte pro ni bojovat. My pro naší svobodu bojovat chceme, nechceme tu čekat na smrt, proto se vás prám.. jdete s námi a pokusíte se bojovat za svojí svobodu nebo tu budete sedět a čekat na smrt?" několik dalších kluků chtělo udělat krok před, k nám... ,,Lže! Když půjdete s nimi, do Labyrintu, zemřete hned. To je jasná smrt! Tady se můžeme bránit!" ,,Nemáš pravdu Gally.. nemáš" Mých slov se zastal Newt ,,Máte šanci pouze teď, máte 30 sekund na to se rozmyslet, jestli chcete s námi nebo ne" z 20 chlapců vystoupilo tak 11, zbytek se držel u Gallyho a zle nás probodával pohledem. ,,Toho budete litovat" podívala jsem se naposledy na Gallyho ,,Litovala bych kdybych zůstala a nepokusila se zachránit svůj a mých přátel život, sbohem Gally" s těmito slovy jsme se všichni rozeběhli do temných ulic labyrintu. Společně s Newtem jsme běželi vedle sebe, bok po boku, jako kdyby jsme se chtěli ujistit, že ani jednomu z nás se nic nestane. Stihli jsme se na sebe ještě podívat a usmát. ,,Miluji tě Rachel" vyslovil, pro jistotu. ,,Já tebe Newte". Poté jsme přidali tempo a běželi za naší skupinkou. Doufajíc, že všichni dorazíme živý jsme s adrenalinem po hodinovém běhu doběhli do sektoru 7. Netušíc, co vše nás čeká.