Chance or Fate?

Těžké rozhodnutí

„Tak princezno, já si teď na chvilku půjdu popovídat se Stilesem a Dawsonem. Dohlídni na bratříčka a Teddyho. Ano?" Usměje se na ní mile Derek a pohladí jí po vlasech.

„Dobře." Špitne Jasmine a vezme si papír a začne si kreslit.

Derek se přesune k nám. „Tohle nevypadá vůbec dobře. Jestli je Cruz skutečně alfa a převzal celý Alvarézův gang, může si vytvořit celou armádu vlkodlaků." Šeptl jsem.

„Zdá se mi to nebo ten chlap uvažuje podobně jako Reese?" Ušklíbne se Dawson.

„Dawsone, nech těch blbostí a hlavně o tom bastardovi už nemluv." Okřikne ho tlumeně Derek.

„Jesse nemá žádný rodný list. Budou mu čtyři a Cruz to s nimi chtěl nějak oslavit. Musíme od Davise zjistit, jak dlouho Cruz navštěvoval Rosemary." Začnu uvažovat nahlas.

„Ty myslíš, že by ten chlapec mohl být vlkodlak?" Zeptá se Derek šeptem.

„Nejen on. Ani Jasmine nemá otce v rodném listě. Teď jen musíme zjistit, jak dlouho se Cruz s Rosemary stýkal." Odpovím.

„A taky jestli je vlkodlak rodem nebo kousnutím. Kdyby se proměnil až kousnutím, děti by nemusely vlkodlačí prokletí zdědit, když byla matka člověk." Vydechne Dawson.

„Takže si to shrňme. Máme kupu dalších otázek bez odpovědí. Je tady možnost, že ty děti jsou vlkodlaci, pro které si co nevidět přijde sociálka a umístí je do domova plného obyčejných dětí. Taky je tu možnost, že jestli je Cruz jejich otec, bude je chtít zpátky a jako alfa s tím nebude mít zrovna moc práce." Řeknu.

„Taky je tu možnost, že se jich Cruz bude chtít zbavit jako nepohodlných svědků. Slyšeli jste přece tu malou. Kdyby se jí někdo vyptával dál, Cruz by dostal pár let jen za sexuální násilí. A to nevíme jistě, jestli nějak nezneužíval ty děti." Prohodí jakoby nic Dawson.

„Sakra Dawsone! Tohle jsme vážně slyšet nepotřebovali." Rozčílí se Derek.

„A kdyby je Cruz nějak obtěžoval Jasmine by nám to už nejspíš dávno řekla." Zkusil jsem to vyslovit nahlas, abych tu nechutnou myšlenku dostal z hlavy.

„Jenže mluvila s námi přece jen ta holčička. Třeba má Cruz úchylku spíš na malý..." To už ho Derek vztekle praštil do ramene.

„Zatraceně Dawsone, máme syna. Tohle před námi neříkej ani ze srandy." Nařídí mu.

„Dereku, nedělám si srandu, jen říkám, jaká může být realita. Nejsi agent, tak ti to připadá jako hovadina, ale Stiles by mi dal za pravdu. Tam venku je plno úchylných prasat." Brání se Dawson.

„Sice nerad, ale přiznávám, že má Dawson pravdu. Už jsem pár takových případů měl. Nikdy bys nevěřil, čeho jsou někteří lidé schopní." Řeknu tiše a sleduju obě děti. Jasmine si kreslí a malý Jesse se stále mazlí s Teddym. Jsou oba tak malý. „Musím od Davise zjistit, jak dlouho Rosemary udržovala poměr s Cruzem. Pak dořešíme ten zbytek. Dereku, klidně si s dětmi ještě chvilku povídej. Ale i kdybys chtěl odejít, Teddyho tu nech, sám vidíš, jak se Jesse uvolnil. Dawsone, ty je zatím hlídej. Přece jen seš jediný agent s omějovými kulkami." Rozdám úkoly a sám rychle vyrazím do kanclu. Potřebuju mluvit co nejdříve s Davisem.

...

Nenechám Davise ani odvést z cely do výslechové místnosti. Nechci, aby o našem rozhovoru věděl někdo další. „Našli jste jí?" Vykulil na mě Davis oči.

„Našli, předávkovala se. Zemřela nám před očima." Sdělil jsem mu.

„C-cože?" Vykoktal.