Dívka z říše zvířat

3. Kapitola

Carlisle
Dneska jsme byli na lovu a pak celý den doma. Bylo slunečno a my jsme museli celý den zůstat doma. Jsme upíři a lidé by poznali, že nejsme obyčejní lidé. Hráli jsme nějaké hry a nebo jsme se dívali na televizi. S Esme jsme seděli v křesle. Byla mi na klíně opřená o mě. A s ostatními jsme se dívali na televizi. ,,Zítra jdeme do školy?" Zeptala se Bella. ,,Jo. Má být už zataženo." Odpověděla Al a zasmáli jsme se hororu. Někdo by mohl říct, že jsme divní ale nám upírům by se nic nestalo, takže jsme v pohodě.

Molly
Tátovi jsem udělala špagety a myla jsem nádobí. Když to dojedl, tak jsem uklidila ze stolu. ,,Chci vidět tvou žákovskou. Dlouho jsem ji neviděl." Řekl a já jsem stuhla. ,,Tak bude to!" Zakřičel a já mu ji rychle donesla a začala jsem znovu mýt nádobí. ,,Biologie! Jako fakt?!" Zakřičel znovu. ,,Nebaví mě." Odpověděla jsem mu potichu. ,,Mě zas nebaví, ty tvoje známky." Zakřičel a zatáhl za moje vlasy a hodil se mnou na zem. Bránila jsem si obličej.  Párkrát mě kopl a odešel do své ložnice. Já si opatrně vzala žákovskou a šla do svého pokoje. Hodila jsem ji na postel a šla do koupelny. Podívala jsem se na sebe. Obličej jsem si kryla, takže ten jsem měla v pořádku. A ostatní... Zkusila jsem si své končetiny. Byli v pořádku. Jen se mi začali rýsovat modřiny. Udělala jsem si sprchu. Trochu to štípalo ale šlo to. Oblékla jsem se do červeného trička a modrých džín. Pak jsem si vzala modrou ryflovou bundu a šla ven. Zavolala jsem Jenny. ,,Ahoj Molly něco se stalo?" ,,Ne. Hele nemáš čas?" ,,Jo mám. Tak v pět u Stanleyho." ,,Jasně." Zavěsila a já si dala mobil do kapsy. U Stanleyho, to je menší restaurace. Šla jsem pěšky, měla jsem ještě čas. Bylo teprve půl pátý a ona je blízko. Začala se mi motat hlava a i bolet, i tělo mě bolelo. Došla jsem do restaurace a sedla si na židli k jednomu stolu. Držela jsem se stolu. Asi bych ulomila kousek dřeva. Jenny přišla hned po mě. ,,Ahoj! Tak jak je?" ,,Jo dobře. A ty?" Zalhala jsem a začala jednou rukou drtit kousek židle, tu druhou jsem měla opřenou k stůl. ,,Jo fajn." ,, Crrrrrr..... Crrrrrr....." ,,Promiň, hned jsem tu." Řekla mi a odešla. Oddechla jsem si a začala drtit i ten stůl. Byla to neuvěřitelná bolest. Po pěti minutách přišla. ,,Hele promiň, já musím domů. Máma něco chce." Přikývla jsem a objala jsem ji opatrně. ,,Pá." ,,Pá." Odpověděla jsem ji a šla na záchod. Aspoň tu nikdo nebyl. Vběhla jsem na záchod, zamkla jsem se. Moje tělo to už nevydrželo a já se přeměnila ve zvíře. Tak tohle bude zajímavý.