Dívka z říše zvířat

58. Kapitola

Molly
Ráno jsem se probudila v sedm hodin a vylítla z postele. Mám jen dvě hodiny na to, abych si zabalila. Rychle jsem se osprchovala a převlíkla se rovnou do oblečení, ve kterým pojedu. Byla to kostkovaná košile s černými legíny. Nic jiného se mi na dnešek nelíbilo. Al už byla v mém pokoji a na posteli byl kufr. Zatáhla mě do koupelny a sama šla do mé šatny. Já si zbalila hygienické potřeby a dala to do kufru. Pak jsem si tam dala boty. Troje botasky a dvoje baleríny. Alice přinesla několik triček a kalhot. Troje legíny, dvoje ryfle a troje džíny. Z triček, pět triček s krátkým rukávem a tři s dlouhým rukávem. Dvě košile a taky dvoje šaty s ještě dvěma balerínami. ,,Al, já tam nebudu potřebovat šaty." Řekla jsem znuděně ale ona se nenechala a dala mi je tam. Já si zbalila vše ostatní, co budu potřebovat a ona šla za Esme. Po půl hodině jsem snášela těžký kufr ze schodů. Jak se mi tam tolik věcí mohlo vejít. Esme mi dala na stůl jídlo. Byli to palačinky. ,,Kde je vlastně Carlisle?" ,,Tady." Otočila jsem se za hlasem. Scházel schody. Usmála jsem se na něho a on na mě. Esme myla nádobí a Carlisle mi dal kufr do kufru. Divná kombinace. Poté jsem se všemi rozloučila. ,, Neodcházím od vás navěky." Usmála jsem se tomu a objala mě Rose. ,,Nojo. Ale stejně nám budeš chybět." ,,Vy mě taky." Usmála jsem se a Rose mě pustila. Nasedla jsem s Carlislem do auta já jim naposled zamávala. Carlisle jel rychleji, protože se rozloučení protáhlo. Dorazili jsme tam a on mi vyndal kufr. Objala jsem ho a on mě taky. ,,Hlavně na sebe dávej pozor. A jez zdravě a i pij." ,,Nechceš mi tady dávat přednášku o tom, co mám dělat." Pokrčil rameny a rozloučil se semnou.

....

Molly
A už konečně sedím v letadle. Bylo to o fous. Ten chlápek u letadla mě tam nechtěl pustit ale nakonec mě pustil. Seděla jsem u okna. Za mnou byla žena s dítětem a předemnou starší pár. To dítě furt po něčem lezlo. Bylo mu tak sedm. Mohlo by mít věk na to, aby pochopil, že se neleze na nahoru. Najednou spadl a rozeřval se na celé kolo. Jen jsem se dívala z okna na ty lidi, kteří ještě pozdě běželi do letadla a ostatní lidé, kteří kontrolují ještě letadlo před startem. Začal mi zvonit telefon. Byla to Nessie. Volala jsem ji ráno a ona s Jacobem až dorazím, budou čekat na letišti. ,,No?" ,,Tak co?" ,,Jsem v letadle." ,,Dobře a víš, za jak dlouho budeš na letišti?" ,,Asi za šest hodin." ,,Dobře. Zatím se měj." ,,Ahoj a pozdravuj ty dva." Zavěsila a já se na rozkaz letušky připásala.

O šest hodin později
Molly
Celou dobu jsem byla vzhůru a strašně jsem si přála, se vyspat. Ten malý parchant mě celou dobu štval. Kopal mě do sedačky, křičel a furt mluvil. Mluvení by mi nevadilo ale to kopání a řvaní. I ta babča předemnou si ztěžovala. ,,Paní mi s tím nic nenaděláme. Už jsme jim to říkali ale co mi s tím. Vysadit je nemůžeme." ,,S manželem chceme jiné místo." ,,Bohužel není. Tohle letadlo je přecpané lidmi." ,,Dobře ale nečekejte od nás dobré hodnocení." S tím tu letušku poslala pryč. To děcko najednou hodilo prázdný pytlík od brambůrek a trefilo to tu paní. ,,A dost!" Zakričeli oba dva. Muž i ta žena a postavili se. ,,Je si si toho malého uřvaného kluka nezklidníte, tak dostane mácanec." ,,To si nedovolíte." ,,A vy dostanete rovnou dvě." Přiletěla jsem rychle letuška a začala je krotit. ,,Paní, fakt si musíte to dítě zklidnit." ,,A komu to vadí? Jen těm dvoum. Ve svém věku by neměli už letět letadlem." ,,Mě to třeba tak vadí." Připojila jsem se do hádky a ostatní pokývali hlavou, že jim to taky vadí. Ta žena se nafoukla a na všechny se dívala vražedným obličejem. Naštěstí jsme přistávali a tak si všichni museli sednout a připoutat se. Vyšla jsem z letadla a mířila si to ke kufru. Začala jsem ho hledat na páse a našla ho. Vzala jsem si ho a málem mi upadla ruka. Vyjela jsem s ním před letiště a rozhlédla se okolo. Uviděla jsem nádherné bílé auto. Hyundai. Zatroubilo na mě a já se k němu rozjela. Jacob a Nessie vylezli z auta. ,,Ahoj." Objala mě Nessie a i Jacob. ,,Ahoj." Vzal mi pak kufr a dal ho do kufru. ,,Co v tom vezeš? Kamení?" Zasmála jsem se. ,,Stačí vám jméno Alice." Oba se zasmáli a sedli si do auta. ,,Jak se ti letělo?" Zeptala se Nessie. ,, Skvěle." Řekla jsem ironicky a oni se na mě podívali. ,,Byl tam kluk, který mě celou dobu štval." Nakonec přikývli a dojeli jsme k jejich domu. Musím uznat, je pěkný. Je u lesa a to je výhoda. ,,Tak pojď." Pobídla mě Nessie. Ve vnitř to bylo ještě hezčí. U nás to bylo taky nádherné.

Obývák

Potom mi ukázala kuchyň. Byla v tmavší barvě jako obývák ale taky hezká.

Kuchyně

Po kuchyni mi ukázala můj pokoj. Byl nádherný a byl spojený s koupelnou a šatnou. ,,Jak doma." Zasmály jsme se tomu. Jacob mi sem už zanesl kufr.

Mollyin pokoj

Koupelna

Šatna