Dívka z říše zvířat

19. Kapitola

Carlisle
Ve čtyři přijeli ostatní. Esme si sedla a na ni se uvelebila Molly a vedle nich si sedla Al s Jazzem a na jedno křeslo Edward s Bellou a na druhé křeslo Emmet a Rose. Chvilku jsme se dívali na televizi, než Molly stuhla a posadila se. Všichni jsme se na ni podívali a ona seskočila z Esmeinýho klína a běžela nahoru. Vyšplhala schody a pak jsme uslyšeli štěkání. Rose s Al za ní vyběhli.

Rosalie
S Al jsme vyběhly nahoru a otevřely dveře. Vyběhla hned do své šatny a my počkaly u ní v ložnici. Měla to tu pěkně uklizené. Potom vyšla v normálním k nám. Usmály jsme se na ni a objaly ji. Potom jsme šly s ní dolů.

Nikdo
Jejich život se na chvíli vrátil do normálu. Jediná věc která jim někdy překážela, byla Mollyina schopnost. Někdy se přeměňovala ve škole někdy zas doma a někdy i ve městě. Po nějaké době ale museli řešit jinou věc.

Carlisle
Všichni jsme byli v obýváku. Bylo slunečno, tak jsme všichni zůstali doma. Molly si s Esme malovaly a něco sem tam prohodili. Každá měla své plátno. Emmet s Jasperem se dívali na baseball. Rose s Al si prohlíželi časopisy a Edward a Bellou seděli v křesle a o něčem se bavili. Já jsem si četl knížku.

Molly
S Esme jsme si malovala. Ona malovala Carlislea a já zas Al s Rose. Holky moc neměnily polohy a Carlisle taky ne. Carlisle seděl v křesle a holky seděli na pohovce. Esme to domalovala dřív než já a pak mi radila. Domalovala jsem to po patnácti minutách. Jako šlo to. Carlisle se pak zvedl a chtěl se na to podívat ale Esme ho zastavila. Rukou naznačila ať se otočí a sedne si do křesla. Nechápala jsem její chování. On si nechápavě sedl a ona mu ukázala knížku a on si ji vzal a otevřel ji. Pokývala hlavou a podívala se na obraz a pak znovu na něj. Usmála se a vzala štětec a něco tam doplnila a pak pokývala hlavou na Carlislea. Nelíbily se jí jeho vlasy. Carlisle se na naše díla chtěl podívat ale někdo zazvonil a ostatní se podívali po všech. Carlisle si povzdechl a šel otevřít a já viděla, jak Edward stuhl. Po chvilce přišel Carlisle s dvěma lidmi. Upíři! Měli krvavé oči. Všichni se rychle postavili a mě si dala Esme za sebe. ,,Rádi vás zase vidíme." Řekl ten blonďák. ,,Co vás sem přivádí Demetri?" Zeptala se mile Esme. Volturiovi! ,,Zjistili jsme, že máte nového člena v rodině. Přesněji členku. A i když není upír a je něco jiného, tak by o nás měla vědět." ,,A Aro ji chce vidět." Doplnil zas ho ten druhý. ,,No dobrá. Pojedeme všichni." Řekl Edward. ,,Je nám líto. Můžou jet jen tři a jedna z nich je ona." Usmál se a mě proběhl mráz po zádech. ,, Určitě pojedu já." Řekl Carlisle. ,,Kdo je poslední? Nebo pojedete jen vy dva?" Zeptal se ten Demetri. ,,Ne. Já!" ,, Já!" Překřikovali se a pak se rozhodlo, že pojedu samozřejmě já a Carlisle s Esme. Nevím, proč se vybrala Esme ale byla jsem za to ráda. Alice, Rose a Bella ji hlasovaly, když nemohly jet ony. Alice s Rose mě pak dotáhly do mého pokoje a Alice mi začala balit věci. Řekla jsem jí jeden batoh. Doufám, že to dodrží. Sedla jsem si na okraj postele a Rose mě objala okolo ramen. ,, Vše bude v pořádku." Řekla mi. ,,V to taky doufám." Řekla jsem jí. Objala mě pevněji a to přišla Al a batohem. ,, Ve velké kapse máš úplně dole dvoje boty. Pak troje džíny s třemi tričky s krátkým rukávem a dvě trička s dlouhým rukávem. A jednu náhradní bundu. V menší kapse máš ručník s hygienou. V poslední máš doklady a nabíječku. Každou hodinu." Pohrozila mi prstem. ,,Každou hodinu mi musíš napsat nebo zavolat. Jasné?" ,,Rozkaz generále." Řekla jsem a vzala si od ní batoh a bundu. Byl těžký. ,,Nedala jsi mi tam něco navíc?" Zeptala jsem se jí provokativně a ona mě hnala dolů. Tam už byli všichni. Carlisle ke mně přišel a objal mě okolo ramen. ,,Jdeme?" Přikývli a šli k autu. Seděla jsem vedle okna a Esme vedle mě. Zamávala jsem jim a my se rozjeli směr letiště.