40. Kapitola

632 34 0
                                    

Molly
Několikrát mě zbil a pak mě tam nechal. Chtěla jsem se odplazit ale to nešlo, spadla jsem do bezvědomí.

Edward
Vrátili jsme se z lovu a lehli si do postele. Slyšel jsem ostatní myšlenky. Carlisle a Esme byli ve vaně. Al s Jazzem leželi na posteli, tak jako Rose a Emmet a my. Bylo nám hrozně. Samozřejmé je, že ji budou mučit.
Tohle se mi zakrývalo do paměti. I ostatním, Emmet přemýšlel o tom, až toho dotyčného najde tak ho zabije, Jazz byl na tom podobně a Carlisle přemýšlel o tom, že ji něco je a že ji nemůže pomoc. No... A holky ji litovali. Když si vzpomenu na naše první setkání, když usnula v lese a my ji našli. Její adoptování a zjištění, že je něco jiného než člověk. Pak zjištění, že jsme upíři a vzpomínky až do současnosti. A teď! Teď má být mučena až do smrti! Moje hlava explozuje za tři dva jedna teď! To by byla představa.

Esme
S Carlislem jsme asi po dvou hodinách vylezli z vany. Potom jsme až do rána leželi na posteli a pak se museli připravit do práce. Jela jsem hodinu po něm.

Carlisle
Dojel jsem do práce a šel na ambulanci. Cestou mě zastavil pan doktor Battle. ,,Pane doktore, víte každoročně pořádáme pár večírků a zítra taky jeden bude a my bychom byli rádi, kdybyste přišli. Mohl byste si vzít sebou rodinu a přátele." Nabídl mi a já se zamyslel. Moc se mi nechtělo. ,,No..." Přemýšlel jsem, jak se z toho vyvlíknout. ,, Pane doktore." Řekl prosebně. Nakonec jsem přikývl a on mi dal pozvánku. Šel jsem konečně na ambulanci.

Molly
Probrala jsem se, když mě ten muž s oblekem vytáhl na nohy. Potom mi vrazil ránu do břicha a já se prohla a začala kašlat. Pustil mě a já spadla na kolena. Kopl mě tak silně, že jsem odlétla pár metrů dozadu. Potom mě ten muž, černý medvěd, přehodil přes celou místnost. Potom mě vzal ten druhý magor a přehodil nazpátek, pak už konečně odešli. Měla jsem poraněné pár žeber a zlomenou ruku. Spadla jsem znovu do bezvědomí.

Carlisle
Dojel jsem po práci domů a šel dovnitř. Všichni seděli v obýváku. ,,Ahoj. Jsem doma." Usmál jsem se na ně a oni mi to vrátili. ,,Ahoj." ,,Jsem pozván na večírek, pořádaný nemocnicí. Jde někdo semnou." Zeptal jsem se jich a sedl si k Esme. ,, Já jo." Řekla Esme a trochu se na mě usmála. Potom jsme se podívali na ostatní. Ti taky přikývli a Al nás vytáhla na nákupy. Nebylo to ale dobré a únavný. Al a Rose a nám chyběla Molly. Pořád jsme na ni mysleli a po nákupech šatů jsme si je vybalili doma.

Druhý den
Molly
Probrala jsem se a byla k něčemu přivázaná. Rozhlédla jsem se a zjistila, že jsem přivázaná k posteli. Na sobě jsem měla své oblečení a i obvázanou nohu košilí. Boty jsem ale už neměla. Noha mě strašně bolela. Postel byla světle růžová a manželská. Na každé straně byl noční stolek. Byl hnědé barvy. Skříň, dvoje dveře naproti posteli a na pravo okno.
Otevřeli se dveře a vešel ten muž s oblekem. ,,Á probrala jsi se!" Vykřikl, měl hlubší hlas. Zavrčela jsem a on se jen uchechtl. ,, Kočka nám vystrkuje drápky." Zasmál se a pohladil mě po tváři. Ucukla jsem a zavrčela. ,,Buď ráda, že jsi tady a ne v té kobce." ,,Bych byla radši tam než tady s vámi." Řekla jsem. ,,Nemáš slušného vychování." Řekl a políbil mě. No fuj! Kousla jsem ho do rtu a on mi trhal košili a legíny. Kousla jsem ho víc a se musel oddálit. Vlezl na mě a sundal mi legíny. Chtěl mi něco udělat ale do pokoje vtrhl jeden kluk. ,, Omlouvám se, že vyrušuji ale volá vás Mike." Povzdechl si a odešel s ním. Samozřejmě si musel vzít ty rifle, to by bylo divný. Dveře ale nezavřel. Byli malinko otevřené. Trhla jsem rukou a ukázala se bolest. Na nočním stolku byla sklenice a talíř s jídlem. Uchechtla jsem se a nohama jsem se snažila vzít nůž. Byl k tomu jídlu. Nohama jsem si ho vyhodila do vzduchu a dopadl mi na hruď. Aspoň, že ne špičkou dolů. Přitáhla jsem se rukama. Ruce jsem měla za zápěstí přivázané. Natáhla jsem se až ho chytla. Chvilku trvalo, než jsem přeřezala provaz. Nůž jsem si nechala u sebe a oblékla si ty legíny a vydala se ven. Byla tma. Mé oblečení bylo roztrhané a bylo od krve. Bloudila jsem tu dlouho a pak se dostala ke dveřím. Vzala jsem za kliku a otevřela. Byla jsem v lese a pak šla k zdroji světla a zjistila, že jsem na kraji města. Šla jsem do města. Kulhala jsem, protoze mě strašně bolela noha a měla jsem ji zavázanou rukávem košile. Taky ta žebra, nemohla jsem se s nima moc hýbat. Moc lidí tu nechodilo a když tak se na mě dívali. Já se ale snažila chodit po postranních uličkách, takže jsem moc lidí nepotkávala.

Carlisle
Po škole a práci jsme se doma připravili a sešli se v obýváku. Esme měla na sobě modré šaty po kolena. Al měla dlouhé červené šaty. Rose a Bella černé šaty po kolena a Rose měla rozparek. Kluci měli obleky a kravatu měli barevnou podle partnerky. Edward s Bellou jeli s námi v mém autě a Jazz s Al a Rose s Emmetem jeli spolu s Aliciným autem. Dojeli jsme tam, nabídli jsme dámám rámě a vešli do baru, který nám byl určen, kam máme jít. Už se to tu plně rozjíždělo. Všechny pohledy se na nás otočili. Zavedl jsem všechny k primáři.

Molly
Únava mě přemohla vedle nějakého baru. Nevydržela jsem to a spadla na zem a zjistila, že se ve vnitř něco děje. Hudba. Moc jsem už nic necítila a bylo mi jedno, kdo mě tu najde. Pomalu jsem přestávala vidět a upadla do bezvědomí.

Carlisle
Tancoval jsem s Esme a pak si s ní zatancoval primář. Já šel ven. Něco mě táhlo za roh baru. Došel jsem tam a ta nějaká síla mě pustila. Rozhlédl jsem se a uviděl tělo. Upíří rychlostí jsem se k němu dostal a překulil ji na záda. Byla to Molly. Vzal jsem ji do náruče a položil ji do mého auta. Pak jsem se oprášil a šel dovnitř. Našel jsem pohled Edwarda poslal mu, aby našel všechny." Důvod si našel v mých myšlenkách. Našel jsem primáře. ,,Pane primáři omlouvám se ale budeme muset jet. Přijela sestřenka od mé dcery Belly." Smutně přikývl a já se vydal k autu. Tam byli už ostatní. Posadili jsme se do aut. Edward si vzal Molly do náruče a posadil ji na klín. Byla opřená o jeho rameno. Domů jsme dorazili brzo a já jsem vzal Molly a šel s ní do své pracovny. Esme šla za mnou.

Dívka z říše zvířat Kde žijí příběhy. Začni objevovat