Dívka z říše zvířat

31. Kapitola

Molly
Dneska jsem šla do školy sama. Bylo slunečno a ostatní by moji rodinu poznali, že je jiná. Jazz mi nabízel motorku ale já se radši prošla. Šla jsem lesem až ke škole. Dnešek byl celkem klidný. Možná jen že se na mě zas dívali jak magoři. Ale už konečně jsem šla domů. Šla jsem po silnici, když jsem se přeměnila. Rozhlédla jsem se okolo, je si tu nikdo není a nebyl. Věci jsem schovala v křoví a proběhla. No.... Dostala jsem se až do města a někdo mě chytil. Byli to ti z útulku. Strčili mě do jejich auta a rozjeli jsme se někam. Potom mě strčili do klece a někam šli. Rozhlédla jsem se a podívala do vedlejší klece. Ten pes na mě zavrčel. Byla jsem dost malá. Potom mě pustili a vzali si mě. Já toho chlapa kousla a utekla. Dostala jsem se k záchodům a přeměnila se na jiného psa( viz. obrázek), chytli mě a strčili do klece. Lehla jsem si, tak to tu budu dlouho. Asi po několika minutách jsem usnula.

Carlisle
S ostatními jsme se dívali na televizi, jen Emma šla do školy. Bylo slunečno a lidé by nás poznali. Dívali jsme se dlouho a já se po několika hodinách podíval na hodinky. ,, Neměla by tu už Molly být? Je šest." Řekl jsem a zamračil se. ,, Znáš ji. Určitě šla ke smečce." Řekl Edward. Přikývl jsem a dívalo se dál. Po dvou hodinách se mi to už vůbec nelíbilo. ,, Zavolám ji." Řekl jsem a vytočil ji. Nebrala to, takže je někde s měniči pryč. Zavolal jsem Samovi. ,, Prosím?" ,,Ahoj Same. Tady Carlisle Cullen. Je u tebe Molly?" ,,Molly u nás není. Máme teď večeři a pak půjdeme na hlídku. Taky by mě zajímalo, kde je. Měla by mít se Sethem hlídku." ,,Aha. No. Eh podívejte se po ní prosím." ,,Jasně. Je si ji najdeme, tak ji k vám dovedeme." ,,Díky tak zatím." ,, Nashledanou." Zavěsil jsem a podíval se na ně. ,,Chvilku počkáme a pak uvidíme." Řekla Al a snažila se být klidná ale to se jí moc nevedlo. ,,Zkus vyvolat vizi." Řekla Rose a Al se začala soustředit ale nešlo ji to. Začalo dost pršet. Po hodině nám někdo zazvonil a já šel otevřít.

Jasper
Carlisle šel otevřít. Chvilku tam byl a s někým mluvil a pak přišli. Sam, Carlisle, Jared a Seth. Seth v ruce držel nějaké věci. Ty věci byli dost promočené a oni taky. ,,Tak co?" Zeptala se nervózně Esme a Seth podal věci Carlislovi. ,,Tohle jsme našli v jednom keři. Jde z toho cítit slabý pach ale když jsme chtěli jít po něm, tak začalo pršet. Musela se přeměnit. No... A jak pršelo, tak se ten pach ztrácel. Ale zajisté šla někam k městu." Řekl Sam. ,,Podíváme se po ní taky a budeme se kontaktovat." Přikývli a odešli.

Molly
Probudila jsem se, když mi dávali jídlo. Byli to granule. Jednu jsem si vzala a když jsem spolkla, tak jsem se málem pozvracela. Začali tu chodit nějací lidé a jeden kluk si ke mně sedl. Sedl si před moji klec na kolena. Bylo mu tak pět let a měl hnědé vlasy s čokoládovými oči. ,,Mami! Podívej!" Zakřičel a strčil ke mně prst. Je si chci pryč z tohohle útulku, tak musím být hodná. Lízla jsem ho a on se zasmál. ,,Chceš tohohle. No tak dobře, stejně bych ti to nevymluvila." Řekla ta žena a ten muž, který mě chytil, otevřel klec a vytáhl mě. ,,Tenhle stojí dvacet tisíc." Řekl a já jsem měla sto chutí ho zase kousnout. Ten kluk si mě vzal a ta žena mě zaplatila. Šli se mnou do jejich auta. Byla to škodovka ale v dobrém stavu. Dojeli jsme do bílého malého domku. Ten kluk si mě vzal do svého pokojíčku. ,,Nebude v posteli!" Pohrozil jeho otec a zavřel za námi dveře. Ten kluk mi dal vedle jeho postele pelech a dal mi obojek. ,,Půjdeme ven!" Zakřičel nadšeně a šli jsme ven. ,,Kam jdete?" Zeptal se nejhorší hlas na světě. Byla to Tara. To je jedna holka ze školy. Nosí dost výzívavý oblečení a Alici taky štve. Počkat! Ona je jeho sestra! Tak to ne! Je si tu budu, tak se mě ta kráva nedotkne! ,,Jdeme na procházku." ,,A nemáš udělat úkoly." ,,Nech je Taro. Běž Mikeu na procházku." Řekl jejich otec a my šli ven. Bylo to divný, když si vezmete, že já jsem chodila bez obojku vždy ale teď. Teď jsem chodila s obojkem. Pustil mě v parku a já mu utekla. Věděla jsem, že jsem hrozná ale já musela domů. Po nějaké době jsem se objevila u nich u domu. Ten kluk brečel jeho mámě do košile. Ta ho měla u sebe. ,,No tak bude jiný dárek." Řekla a já se zasekla. Poslouchala jsem je za rohem. ,,Ale mami. Ona, ona byla jiná." ,,Každý pes je stejný. A k narozeninám můžeš dostat něco jiného." Tohle jsem pos*ala. Já jsem blbá. Vím, neměla bych tady být ale nemohla jsem zas tady nechat toho kluka smutného. Rozhodla jsem se pro něj ale mě svědomí. Ale co tvá rodina? Jsi sobec! Toho kluka nechci vidět smutného a s mou rodinou to nějak vyřeším. Nevím jak ale nějak jo. Rozběhla jsem se k němu. ,,Podívej!" Začala jsem štěkat a on si ke mně klekl. Objal mě a smál se. Šel se mnou na tu procházku a pak zpět. Hráli jsme si a já i pomalu zapomínala na Culleny. Pořád jsem ale na ně myslela. Pořád jsem je měla v hlavě. Večír jsem ležela ve svém pelíšku a on už spal. Skočila jsem k němu a on se probral. Usmál se na mě a přitáhl si mě k sobě. Potom jsme spolu usnuli a neřešili pak rodičovské hudrování.